Fonetika

Fonetika (z řeckého φωνή phōnḗ, hlas, zvuk) je věda, která zkoumá zvukové projevy, zejména zvukovou stránku lidské řeči, fyziologický způsob artikulace (tvorby) těchto zvuků, jejich akustickou stránku a jejich vnímání. Zatímco fonetika studuje zvuky samy o sobě, fonologie se jimi zabývá jako prostředky jazyka, funkční stránkou zvuků lidské řeči. Fonetika zpravidla (na rozdíl od fonologie) není počítána mezi lingvistické disciplíny, jedná se o přírodní vědu na pomezí lingvistiky, anatomie, fyziologie a fyziky (akustiky).

Rozdělení fonetiky

  • Fonetika artikulační, která se zabývá tvorbou fónů (zvuků) ve vokálním traktu. Na základě této disciplíny se potom fóny dělí podle místa tvorby (např. pozice jazyka, zubů, otevření dutiny ústní atd.)
  • Fonetika akustická, která studuje přenos zvuků prostředím, jejich frekvence apod.
  • Fonetika percepční, která zkoumá, jak posluchač zvuky přijímá.

Další možné dělení je na fonetiku obecnou a speciální, přičemž obecná fonetika se zabývá tvořením fónů obecně, bez ohledu na jazyk, zatímco speciální fonetika se zabývá jejich tvořením v konkrétním jazyce; např. fonetika češtiny zkoumá způsoby tvoření a vnímání českých hlásek.

Historie

Ve starověku existují většinou jen nepřímé důkazy toho, že se lidé zvukovou stránkou jazyka zabývali. Takovým důkazem je zejména hláskové písmo, které vytvořili jako první Féničané ve 13. století př. n. l.. Řekové hláskovou abecedu doplnili o samohlásky. Zmínky o mluvené řeči najdeme u Hippokrata (5. století př. n. l.) a Aristotela (4. století př. n. l.).

Největší pozornost věnovali výslovnosti Indové (Pánini). Od 4. století př. n. l. vytvořili propracovaný popis výslovnosti sanskrtu, artikulace slabik a hlásek a jejich klasifikaci, ze které pak čerpaly evropské práce na počátku 19. století.

Ve středověku a v následujících staletích byl zájem o zvukovou stránku jazyka jen sporadický. O určitém zájmu svědčí snad jen reformy pravopisu.

V 18. století se problematikou výslovnosti zabýval Johann Wolfgang von Kempelen ve snaze o vytvoření mluvícího stroje. V roce 1781 Hellwag navrhl dosud používané trojúhelníkové schéma výslovnosti samohlásek (tzv. vokalický trojúhelník).

Na počátku 19. století vyvstala potřeba bližšího popisu jednotlivých hlásek pro účely historické a srovnávací gramatiky, zejména pro objasnění fonetických změn. Zpočátku se používalo přímé pozorování mluvidel. Rozvoj přírodních věd (anatomie, fyziologie, akustiky) umožnil později použití různých přístrojů, které umožňovaly podrobnější zkoumání.

Tzv. experimentální fonetice se v poslední čtvrtině 19. století věnovali Eduard Sievers v Německu a Henry Sweet a později Daniel Jones (1881–1967) v Anglii. Ve Francii Paul Passy, pod jehož vedením byla založena Mezinárodní fonetická asociace, a Pierre Rousselot, který zřídil roku 1897 v Paříži první fonetickou laboratoř.

Přesné experimentální metody a popisy však přestaly lingvistickým potřebám stačit. Způsobily na začátku určitou krizi fonetiky, která nakonec vedla ke vzniku tzv. funkční fonetiky, později nazvané fonologie.

S rozvojem záznamové techniky se v první polovině 20. století rozvíjela fonetika akustická, po 2. světové válce byly poprvé využity přístroje pro spektrální analýzu mluvené řeči. V současnosti se k výzkumům ve fonetice využívá výpočetní technika. Pro výzkum hlasového ústrojí při produkce řeči se někdy využívají i jiné metody, jako např. magnetická rezonance.[1]

V dnešní době se fonetika zabývá všemi aspekty řečové komunikace a někdy se hovoří i o řečových vědách. V České republice je možné fonetiku studovat pouze v Praze, na Fonetickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.[2]

Reference

  1. Srov. http://www.phon.ox.ac.uk/mri Web Phonetics Laboratory, Faculty of Linguistics, Philology and Phonetics, University of Oxford, 22. listopadu 2013.
  2. Viz http://fonetika.ff.cuni.cz/ Web Fonetického ústavu FF UK

Literatura

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.