Centrum tradičních technologií Příbor

Centrum tradičních technologií Příbor, zkráceně CETRAT, je experimentální pracoviště a muzeumPříboře v budově bývalého piaristického kláštera. Městské muzeum v Příboře bylo založené roku 1912, od roku 1963 je pobočkou Muzea Novojičínska. Archaické a tradiční technologie zpracování přírodních materiálů se staly od roku 2020 hlavním zaměřením muzea, které původně pod názvem Muzeum a pamětní síň S. Freuda v Příboře návštěvníkům nabízelo expozici historie města Příbora, pamětní síň příborského rodáka Sigmunda Freuda a dva výstavní sály.[1]

Centrum tradičních technologií Příbor
Sídlo muzea v bývalém piaristickém kláteře
Údaje o muzeu
StátČesko Česko
MěstoPříbor (okres Nový Jičín)
AdresaLidická 50, Příbor
VlastníkMuzeum Novojičínska, příspěvková organizace Moravskoslezského kraje
Založeno1912
Zaměřenírukodělné archaické technologie
Původní účel budovypiaristický klášter, učitelský ústav
Vyhledávané exponátyarchaické rukodělné technologie
Zeměpisné souřadnice49°38′28,12″ s. š., 18°8′27,43″ v. d.
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sídlem muzea se stala historická budova, která byla koncem 17. století vystavěna pro potřeby piaristického kláštera a jimi vedené školy. Jedná se o největší budovu ve městě, kde koncem 19. století sídlil učitelský ústav.

Centrum se prioritně věnuje výzkumu a prezentaci zpracování přírodních materiálů v minulosti a výsledky své činnosti zprostředkovává široké veřejnosti prostřednictvím expozic, výstav, publikací a pravidelných akcí jako je například tvůrčí „Setkání betlémářů v Příboře“ či „ Den se starými technologiemi“. Pro návštěvníky je zpřístupněno malé interaktivní „experimentárium“, ve kterém se představují různé rukodělné techniky a animace archaických dovedností. Pořádá také programy určené pro školy zaměřené zejména na historický přístup lidí k přírodním surovinám a odpadovým materiálům.

Muzeum Novojičínska je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje.

Ocenění

Muzeum bylo oceněno v roce 2017 v národní soutěži muzeí Gloria musaealis v kategorii muzejní výstava roku 2016 a Českou národopisnou společností, která udělila příborské pobočce Muzea Novojičínska v roce 2013 1. cenu za realizaci výstav Kůra, lýko, choroše, tráva, kořeny, pařezy... a v roce 2018, 1. cenu za výstavu Vyrobeno v Tatře, ale tatrovka to není! Kolektiv pracovníků příborského muzea Česká národopisná společnost ocenila v roce 2017 čestnou cenu Pět rudých růží za významný přínos pro rozvoj oboru etnografie.[2]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.muzeumnj.cz [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
  2. Ocenění muzea - Muzeum Novojičínska. www.muzeumnj.cz [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.

Literatura

  • MICHALIČKA, Václav. Kopřiva, plevel, který šatil. Vydání první. Nový Jičín: Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace, 2017. 160 stran. ISBN 978-80-87359-21-1.
  • MICHALIČKA, Václav. Vyrobeno v Tatře, ale tatrovka to není!: neoficiální výroba v průmyslovém podniku v druhé polovině 20. století. Vydání první. Nový Jičín: Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace, 2018. 157 stran. ISBN 978-80-87359-30-3.
  • CHROMEČKOVÁ, Monika a MICHALIČKA, Václav. Do jesliček Panna chudičká dala synáčka svého. Vydání první. Nový Jičín: Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace, 2019. 185 stran. ISBN 978-80-87359-33-4.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.