Otava

Otava (německy Wottawa) je zlatonosná řeka v západních a jižních Čechách, která bývala do konce 19. století srdcem a osou prastarého Prácheňského kraje. Je to levostranný přítok Vltavy, vznikající soutokem Vydry a Křemelné na Šumavě u Čeňkovy Pily. Délka toku činí 111,7 km.[1] Plocha povodí měří 3840,0 km².[2] Název řeky je pravděpodobně předslovanského původu.[3]

Otava
Řeka Otava, asi 5 km severně od Písku.
Základní informace
Délka toku111,7 km
Plocha povodí3840,0 km²
Průměrný průtok26,0 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-08-01-0010
Zdrojnice
Křemelná, Vydra
49°6′35,1″ s. š., 13°29′31,7″ v. d.
627 m n. m.
Ústí
do Vltavy (Orlická přehrada) pod Zvíkovem
49°26′25″ s. š., 14°11′37″ v. d.
346 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Plzeňský kraj - Sušice, Horažďovice, Jihočeský kraj - Strakonice, Písek)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Trasa
Legenda
 112,9 soutok Vydry a Křemelné
 112,9 Čeňkova pila
 110,3 lávka
 109,7 Pěkný potoklevý přítok
 109,4 Rýžovní potokpravý přítok
 107,9 Klášterský mlýn
 107,8 most Rejštejn
 107,8 Rejštejn
 107,8 Losenicepravý přítok
 106,7 ostrov
 106,6 lávka Radešov
 106,4 Radešov
 105,6 Opolenecký potokpravý přítok
 105,4 Radešovský potoklevý přítok
 103,4 most Annín
 103,3 ostrov
 103 Račí potoklevý přítok
 103 Annín
 101,7 lávka Annín
 100,9 Luční potoklevý přítok
 100,9 Nové Městečko
 99,7 Silnice II/145
 99,7 ostrov
 99 ostrov
 97,6 most Dlouhá Ves
 96,9 Divišovský potokpravý přítok
 95,4 Červené Dvorce
 93,5 lávka Sušice
 92,6 Volšovkalevý přítok
 92,6 Silnice II/169 a II/171
 92,4 Sušice
 92,3 lávka Sušice
 91,8 most Sušice
 91,4 lávka Sušice
 89,6 Trať 185
 88,9 Ostružnálevý přítok
 85,1 most Čepice
 85 Čepice
 84,9 most Čepice
 82,6 most Žichovice
 82,3 Podrabský mlýn
 82,3 most Podrabský mlýn
 82 Žichovice
 81 Nezdický potokpravý přítok
 79,8 Nezamyslický p.pravý přítok
 78,1 Černičský potoklevý přítok
 76,9 lávka Velké Hydčice
 76,8 Velké Hydčice
 75,7 ostrov
 75 ostrov
 75,7 ostrov
 74 Mlýnský potoklevý přítok
 72,6 Trať 185
 72,6 most Horažďovice
 72,6 Horažďovice
 72,4 most Horažďovice
 68,2 Kozlov
 67,7 most Střelské Hoštice
 67,7 Střelské Hoštice
 64,2 Dolní Poříčí
 64 most Dolní Poříčí
 62,9 Březový potoklevý přítok
 61,4 Katovice
 60,9 Silnice II/172
 60,6 Novosedelský p.pravý přítok
 59,2 Kolčavkalevý přítok
 56 lávka Podskalí
 54,9 lávka Strakonice
 54,6 Silnice I/22
 54,6 Strakonice
 54,6 Volyňkapravý přítok
 54,1 most Strakonice
 53,4 D4
 53 Trať 203
 52,9 Řepický potoklevý přítok
 50 Slaník
 48,1 most Přešťovice
 47,6 Rovenský potoklevý přítok
 45,5 ostrov
 45,3 Štěkeň
 43,6 Přeborovice
 43,3 most Čejetice
 42,3 Zorkovický potokpravý přítok
 39 Cehnický potokpravý přítok
 37,2 Lhota u Kestřan
 37 most Lhota u Kestřan
 35,5 Vítkovický potoklevý přítok
 34,8 Zátavský mlýn
 32,8 Blanicepravý přítok
 31,1 Zátavský most
 26,4 Trať 200
 26,3 Silnice I/20
 26,1 lávka Písek
 25,7 Písek
 25,5 Kamenný most v Písku
 25,2 Nový most Písek
 24,7 lávka Písek
 24 Jiráskův most Písek
 19,4 plynová lávka
 19,3 Heringův mlýn
 7,2 Lomnicelevý přítok
 5 Svatá Anna
 2,6 Silnice II/121 Zvíkov. ot. most
 0 soutok s Vltavou na Zvíkově
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika řeky a krajina, kterou protéká

Řeka protéká městy Sušice, Horažďovice, Strakonice, Písek a vlévají se do ní řeky Volyňka, Lomnice a Blanice; do Vltavy se pak vlévá pod hradem Zvíkov. Posledních 19 km řeky pod Zvíkovem je součástí Orlické přehrady, mezi Pískem a Zvíkovem se nachází pod hladinou 5 jezů. Od Sušice až k Písku protéká řeka zpočátku mírně kopcovitou a posléze rovinatou krajinou, od Písku na sever si cestu razí hlubokým údolím.

Větší přítoky

Vodní režim

Průměrné měsíční průtoky Otavy v Písku v roce 2010:[4]

Průměrný průtok u ústí činí 26,0 m³/s.[5]

Hlásné profily:[6]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Rejštejn 108,30 333,97 km² 8,26 m³/s 267 m³/s
Sušice 91,70 534,46 km² 10,50 m³/s 369 m³/s
Katovice 60,80 1133,38 km² 13,80 m³/s 510 m³/s
Strakonice 53,30 1719,07 km² 17,60 m³/s 656 m³/s
Písek 24,70 2913,93 km² 23,40 m³/s 837 m³/s

Zajímavosti
Kamenný most v Písku

Kamenný most v Písku

Otava je přemostěna nejstarším dochovaným kamenným mostem v Česku. Ten se nachází se v královském městě Písku a pochází ze 13. století. V letech 1954 a 2002 došlo k povodním na řece, hrozilo i stržení historického mostu.

Nejhlubší místo

Nejhlubší místo řeky se nachází u Přeborovic na Strakonicku. Naměřená hloubka činila 7,5 m.[7]

Zatopený dolní tok

Orlická přehradní nádrž zatopila v roce 1959 soutok Otavy a Vltavy. Nadržení přehrady zasahuje až k Topinkovu jezu ve Vrcovicích. Pod vodou zůstává skryto obvykle dalších pět jezů[8] U Cajsů, U Sulanů, Smetiprach, Jistec a Pod Zvíkovem. V roce 2015 se kvůli velkému suchu poprvé vynořily s výjimkou posledního těsně před soutokem.

Využití

Historické využití řeky

Otava je označována jako zlatonosná řeka, na jejích březích se rýžovalo zlato. Rozšířená byla voroplavba a splavování dřeva v 18. a 19. století. Lovily se zde perlorodky.

Vodáctví

Otava je vyhledávaná vodáky. Nejatraktivnější a nejnáročnější horní úsek od Čeňkovy pily je vhodný pouze pro zkušené vodáky a zavřené nebo nafukovací lodě a sjízdný pouze za vyššího vodního stavu. Navíc zde platí časové omezení, neboť Otava protéká národním parkem. Od Radešova je sjízdná i pro otevřené lodě se zkušenější posádkou, ale během letních měsíců zde bývá málo vody. Charakter toku se opět mění pod Sušicí, řeka opouští Pošumaví a přestává být horským tokem. V tomto úseku převládají velmi mírné táhlé peřeje a sjízdná zde bývá zpravidla celoročně, většina vodáků proto začíná svou plavbu právě zde. K dalšímu uklidnění toku dochází pod Horažďovicemi, u Katovic kde už má Otava charakter nížinné řeky. Pod Pískem začíná vzdutí vodního díla Orlík.

Mlýny

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

Fotogalerie

Odkazy

Reference
  1. Základní charakteristiky toku Otava a jeho povodí [online]. [cit. 2018-09-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (str. 43) [online]. [cit. 2018-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
  3. OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše; KNAPPOVÁ, Miloslava; MALENÍNSKÁ, Jitka; MATÚŠOVÁ, Jana. Pomístní jména v Čechách: O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0554-4. S. 288.
  4. Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Horní Vltavy za rok 2010 [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné online.
  5. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 212.
  6. Hlásné profily [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupné online.
  7. Botanické vycházky po okolí Strakonic [online]. [cit. 2012-01-22]. Dostupné online.
  8. Vodácké putování na Otavě pod hladinou Orlické přehrady

Literatura
  • Čeněk Vorel, Bohumil Souček: Podélný profil Otavy s význačnými příčnými profily od soutoku Vydry a Křemelné až k ústí, Státní ústav hydrologický, Praha 1926
  • Radka Velková, Jiří Fröhlich: Plavecké historky – z voroplavby na Vltavě a Otavě, J & M, Písek 2003, ISBN 80-86154-45-9
  • ŠMÍD, Zdeněk. Otava: Putování po řece. 1. vyd. Praha: Paseka, 2005. 354 s. ISBN 80-7185-742-4.
  • Hynek Klimek: Otava, Regia, Praha 2012, ISBN 978-80-87531-07-5

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.