Střelské Hoštice

Původní název obce ležící na zlatonosné a perlorodé řece Otavě byl jen Hoštice. V době, kdy tvořily jedno panství se Střelou, byl název upraven na Střelohoštice (německy Strahlhoschtitz) a na počátku 20. století pak na Střelské Hoštice. První známky osídlení Pootaví se datují do sklonku starší a do střední doby kamenné (15 000 – 5 000 let př. n. l.). Trvalejší osídlení prokazují až pozůstatky vesnických sídlišť a mohylové hroby ze starší doby železné 7. – 5. stol. př. n. l). Na území obce jsou evidovány čtyři lokality mohylových pohřebišť. Nálezy jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, ve Vídni a v místním Muzeu řeky Otavy a voroplavby.

Na hřbitově u kostela svatého Martina se nachází také hrob malíře Aloise Moravce (1899–1987).[3] V obci též několik let pobýval a tvořil literát, jazykovědec, spisovatel a básník Vít Kremlička.

• Kozlov
• Sedlo
• Střelské Hoštice
  • Zadní Hoštice
• Střelskohoštická Lhota

• Na břehu Otavy se nachází zámecký areál, jehož dominantou je budova barokního zámku. Ve dvoře stojí cenné hospodářské budovy, ale architektonickou hodnotu celku narušily ve druhé polovině dvacátého století utilitární stavby vybudované vojenskou posádkou.[4]
• Kostel svatého Martina

• Gustav Obst (cca 1810–1894), statkář a politik
• Jaroslav Ludvíkovský (1895–1984), klasický filolog

• Střelské Hoštice
• 
  Zámek
• 
  Doprava
• 
  Památník
• 
  Most přes Otavu
• 
  Replika voru