Rychnovský úval

Rychnovský úval je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Třebechovické tabule, ležící v okrese Rychnov nad Kněžnou a malou částí též v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.

Rychnovský úval
Město Kostelec nad Orlicí, v dáli Opočenský hřbet
Nejvyšší bod372 m n. m. (bezejmenná kóta)
Rozloha166,5 km²
Nadřazená jednotkaTřebechovická tabule
Sousední
jednotky		Českomeziříčská kotlina
Černilovská tabule
Opočenský hřbet
Bědovická plošina
Orlické nivy
Brodecká plošina
Bohuslavická tabule
Podorlická pahorkatina
Svitavská pahorkatina
Podřazené
jednotky		Dobrušský úval
Vamberský úval
Častolovická kotlina
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Horninyslínovec, vápenec, prachovec, štěrk, písek, spraš
PovodíDivoká Orlice / Dědina
Souřadnice50°12′8″ s. š., 16°12′26″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídla
Město Opočno se zámkem, rybník Broumar, v dáli hřbet Chlumu
Město Vamberk, v dáli Podorlická pahorkatina a Orlické hory

Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Vršovka (na severu), Kvasiny (na východě), Sopotnice (na jihovýchodě), Čestice (na jihozápadě), Voděrady (na západě) a Přepychy (na severozápadě). Uvnitř okrsku leží částečně titulní město Rychnov nad Kněžnou a zcela či částečně města Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Opočno a Solnice.[1]

Charakter území

Jsou zde chráněná území PR Skalecký háj, PR Zámělský borek, PP Broumarské slatiny, PP Dědina u Dobrušky, PR Kostelecký zámecký park (část), PP Halín (část), PPk Orlice (část).[2]

Geomorfologické členění

Okrsek Rychnovský úval (dle značení Jaromíra Demka VIC–2B–2) geomorfologicky náleží do celku Orlická tabule a podcelku Třebechovická tabule.[2] Podle alternativního členění Balatky a Kalvody[3] se Rychnovský úval (zde však územně rozsáhlejší) dále člení na podokrsky Dobrušský úval na severu, Vamberský úval v centru a na jihovýchodě a Častolovická kotlina na jihu.

Úval sousedí s dalšími okrsky Orlické tabule: Českomeziříčská kotlina na severozápadě, Černilovská tabule, Opočenský hřbet a Bědovická plošina na západě, Orlické nivy a Brodecká plošina na jihozápadě a Bohuslavická tabule na severu. Dále sousedí s celky Podorlická pahorkatina na východě a Svitavská pahorkatina na jihu.[2]

Významné vrcholy
název vrcholuvýška (m n. m.)podřazená jednotka
Dubinka 362 Vamberský úval
Chlum 359 Dobrušský úval
Červená vrata 347 Vamberský úval

Nejvyšším bodem Rychnovského úvalu je bezejmenná kóta (372 m n. m.) poblíž Vamberku při jihovýchodní hranici s Podorlickou pahorkatinou.[3]

Odkazy

Reference
  1. Rychnovský úval na Mapy.cz
  2. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.