Vysokochvojenská plošina

Vysokochvojenská plošina je geomorfologický okrsek v jižní části Třebechovické tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okresech Pardubice a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Vysokochvojenská plošina
Vrchol Čertův dub

Nejvyšší bod352 m n. m. (Čertův dub)
Rozloha238,9 km²

Nadřazená jednotkaTřebechovická tabule
Sousední
jednotky
Orlické nivy
Brodecká plošina
Východolabská tabule
Svitavská pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Horninyjílovec, slínovec, sedimenty, váté písky
PovodíTichá Orlice, Orlice, Loučná, Labe
Souřadnice50°7′11″ s. š., 16°1′11″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a sídla

Přírodní rezervace U parku
Přírodní památka Roudnička a Datlík, v pozadí Kopec svatého Jana

Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Hradec Králové (na severozápadě), Třebechovice pod Orebem (na severu), Týniště nad Orlicí (na severovýchodě), Choceň (na jihovýchodě), Holice (na středozápadě) a Libišany (na západě). Uvnitř okrsku leží titulní obec Vysoké Chvojno, město Borohrádek, větší obec Horní Jelení, částečně krajské město Hradec Králové a obec Albrechtice nad Orlicí.[1]

Charakter území

Okrsek zahrnuje chráněná území: PR Buky u Vysokého Chvojna, PR U parku, PR Mazurovy chalupy, PP Vstavačová louka, PP Vodní tůň, PP Bělečský písník, PP U císařské studánky, PP Černá stráň, PP Sítovka, PP U Sítovky, PP Roudnička a Datlík, PP Na Plachtě 1, PP Na Plachtě 2, PP Na Plachtě 3, PP Pětinoha, PPk Orlice.[2]

Geomorfologické členění

Okrsek Vysokochvojenská plošina (dle značení Jaromíra Demka VIC–2B–6) geomorfologicky náleží do celku Orlická tabule a podcelku Třebechovická tabule.[2]

V alternativním členění Balatky a Kalvody[3] je Vysokochvojenská pouze (územně menším) podokrskem okrsku Choceňská plošina (ten členění Demka a Mackovčina neuvádí).

Plošina sousedí s dvěma okrsky Orlické tabule: Orlické nivy na severu a východě, Brodecká plošina na jihovýchodě. Dále sousedí s celky Východolabská tabule na západě a jihozápadě a Svitavská pahorkatina na jihu.[2]

Významné vrcholy

Nejvyšším bodem Vysokochvojenské plošiny je Čertův dub (352 m n. m.).

název vrcholuvýška (m n. m.)podřazená jednotka
Čertův dub 352 -
Na Hradcích 335 -
Homole 297 -
Milířský kopec 285 -
Kopec svatého Jana 277 -

Odkazy

Reference

  1. Vysokochvojenská plošina na Mapy.cz
  2. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.