Orbis pictus

Poprvé byla vydána roku 1658 v Norimberku dvojjazyčně, latinsky a německy v dvojsloupečné grafické úpravě s obrázky, které v dřevorytech provedl Paul Creutzberger[1]. V roce 1659 vyšla v Londýně verze latinsko-anglická. Roku 1685 vyšlo první vydání čtyřjazyčné latinsko-maďarsko-německo-české, v němž český titul zní "Swět Widitedlný".

Do současnosti vyšly více než dvě stovky vydání v mnoha dalších jazycích, například v prvním čtyřjazyčném vydání z roku 1666 byly texty latinsky, německy, italsky a francouzsky; v roce 1685 byla vydána v Levoči v latině, němčině, maďarštině a češtině (v tehdejším stavu lexikologie včetně výrazů slovenských a polských), z latinsko-anglického vydání se učila například švédská královna, první americké vydání latinsko-anglické verze vyšlo v New Yorku roku 1725. Další vydání vyšla například v hebrejštině, turečtině, perštině nebo mongolštině.

Kniha je přehledně rozdělena do 150 až 153 tematických kapitol, které mají množství ilustrací, aby byla pro děti sdělná i poutavá. Text je koncipován jako dialog mezi Mistrem (učitelem) a žákem (chlapcem). Začíná větou: Pojď synu a uč se maudřeti (později upraveno na Uč se moudrým býti). Žák dopovídá otázkou: Co to je moudrý?. Kniha zahrnuje základy zeměpisu včetně informací o astronomii, fyzice, biologii člověka, živé i neživé přírodě, sedm svobodných umění, obsáhlé partie jsou věnovány řemeslům a obchodu, následuje etika, kapitoly věnované hrám sportovním, společenským, i dětským, kapitola o divadelních hrách (Komenský je čerpal ze vzoru jezuitského školství), exkurs do státní správy a politiky: Říše, království, královský majestát a krajina. Kapitola náboženství se dělí na pohanství, křesťanství, judaismus a muslimské náboženství. Válečná situace Evropy Komenského doby se odráží v kapitolách Hrad, Město a jeho obléhání, Voják/válečník. Obsah tedy zahrnuje jak základy společenských, tak i přírodních věd. Samozřejmostí jsou obsáhlé abecední rejstříky - slovníčky všech pojmů. Ilustrace tvoří jednak jedno souhrnná vyobrazení s číslováním u jednotlivých předmětů, ta jsou vázaná k naučnému textu pod ním, a dále celostranné tabulky, kde je 6-12 předmětů s příslušnými názvy.

Kniha je přelomová především tím, že při její tvorbě Komenský uplatnil svoji zásadu Schola ludus, tedy škola hrou. Domníval se, v rozporu s tehdejšími vyučovacími praktikami, že by žáci měli umět naučenou látku nejen mechanicky odříkat, ale opravdu i rozumět tomu, čemu se učí. Podal učitelům návod, že mají vyučovat názorně a uprostřed přírody nebo v prostředí, k němuž se výuka tematicky váže.

Komenského učebnice byla v dalších stoletích jazykově i obrazově modernizována. Na českých školách sloužilo česko-německo-latinské vydání jako povinná učebnice. Populární novočeské vydání pro nižší třídy škol měšťanských a vyšších dívčích z let 1873-1877 sestavil profesor novoměstského gymnázia František Patočka[2]. Další české vydání z roku 1883 posloužilo zatím poslednímu českému vydání z roku 2018 s ilustracemi Václava Sokola[3]. Několik autorů se pokusilo doplnit Komenského novou učebnicí pro druhý stupeň škol. V Čechách to byl neúspěšný, málo názorný Orbis Pictus: čili Svět v obrazích, stupeň druhý, co pokračování Karla Slavoje Amerlinga z roku 1852.[4]. Další skupinu představují autoři, kteří na dané téma vytvořili vlastní pojetí, jako Bohuslav Fuchs[5], někdy ve zcela odlišném smyslu, jako František Kupka[6]