František Kupka

František Kupka se narodil jako nejstarší z pěti dětí v rodině notářského úředníka v Opočně[1]. Své mládí prožil v Dobrušce pod Orlickými horami, kde se vyučil sedlářskému řemeslu, ale již tehdy maloval vývěsní štíty a obrázky svatých. Projevoval velký malířský talent, a proto na přímluvu rodinného přítele nebyl nucen věnovat se svému řemeslu a byl poslán nejprve do řemeslnické školy v Jaroměři (1886) a posléze na pražskou Akademii (1887). Zde studoval v ateliéru pro historickou a náboženskou malbu jako žák profesora Františka Sequense až do absolutoria roku 1892, kdy odjel do Vídně. Ve Vídni na Akademii zůstal až do roku 1895, kdy byl poslán jako stipendista do Paříže, kam cestoval oklikou přes severní Evropu. Během studií na École des Beaux-Arts se živil malováním plakátů, vyučoval náboženství a dokonce vystupoval jako spiritistické médium (není bez zajímavosti, že Kupka byl příznivcem teosofie, východních filosofií a mysticismu vůbec).

Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací svých satirických kreseb v pařížském časopisu L'Assiette au Beurre, do kterého přispíval v letech 1901–1907 a vytvořil i tři svá samostatná čísla – alba Peníze (francouzsky Argent),Náboženství a Mír. V roce 1914 odešel dobrovolně na frontu jako člen roty Nazdar, v bitvě u řeky Aisne byl raněn. Byl vyznamenán Řádem důstojníka Čestné legie a za své zásluhy v armádě získal hodnost kapitána. Pomáhal organizovat československé legie ve Francii, po návratu do Paříže, kde založil tzv. Českou kolonii, jejímž předsedou byl později zvolen.

Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, na níž v roce 1920 také přednášel. Přednáškovou činnost pořádal později i v Paříži, kde vyučoval československé stipendisty. Mezi lety 1919–1938 byl Kupka podporován svým přítelem Jindřichem Waldesem, úspěšným pražským podnikatelem, který kupoval jeho obrazy.

Za svůj život uspořádal mnoho výstav a za svá díla získal mnohá ocenění. Většinu svého života strávil na pařížském předměstí Puteaux, kde také 24. června 1957 zemřel. Je pohřben v Paříži na hřbitově Père-Lachaise, v kolumbáriu, oddělení 87, schránka č. 22696.

Pařížská výstava Podzimní salon roku 1912, zcela vlevo Kupkova Amorfa

Celé dílo Františka Kupky se do své konečné podoby utvářelo od prvopočátečního popisného realismu přes vlivy doznívajících malířských tendencí a směrů až ke konečnému vyústění do abstrakce.

Obraz Amorfa. Dvojbarevná fuga (ve sbírkách NG pod českým názvem Amorfa. Dvoubarevná fuga), byl první abstraktní obraz, který Kupka vystavil společně s obrazem Amorfa. Teplá chromatika na Podzimním salonu v Paříži roku 1912.[6]

Samotná abstraktní tvorba Františka Kupky měla svůj specifický vývoj a zákonitosti. Šlo zde o zpracování tématu pohybu. Až do roku 1930 byly základem jeho nefigurativních obrazů realistické podklady, vrcholné období Kupkovy tvorby však představuje tzv. čistá abstrakce. Důležitou úlohu také sehrál Kupkův vztah k hudbě, vedoucí k rozvinutí výtvarného směru – orfismu.

V roce 2015 byl vytvořen první a jediný Soupis olejomaleb (Catalogue raisonné) Františka Kupky, který čítá na 359 olejomaleb. Tento ucelený soupis vydala pražská aukční síň a galerie Adolf Loos Apartment and Gallery ve spolupráci s Národní galerií Belvedere ve Vídni, Národní galerií v Praze, držitelem autorských práv malíře Adagp Paříž a Konig Books London. Kupkova tvorba byla rozčleněna do sedmi tematických okruhů: Předabstraktní, Řada Dvoubarevné fugy, Řada vertikálních a diagonálních plánů, Řada organických motivů, Příběhy tvarů a barev, Řada energických a mechanických, Čisté formy – syntézy a Série C. Ke každému dílu byl na základě osobního průzkumu, údajů z archivu autorů a archivu Jindřicha a George (Jiřího) Waldese, výstavních katalogů, veřejně dostupných dokumentů a archiválií vypracován popis, soupis výstav, literatury a vročení obrazu. Ředitel galerie Adolf Loos Apartment and Gallery Vladimír Lekeš, hlavní autor soupisu, je zapsán jako jediný český znalec v prestižním Guide International des Experts & Spécialistes vydávaném ve Francii a je pověřen majitelem autorských práv Františka Kupky, francouzskou společností Adagp, k ověřování pravosti Kupkových děl.[7]

• 
  Opočno Kupkův rodný dům
• 
  Olejomalba Knihomol (Le Bibliomane)

Díla Františka Kupky byla vystavována na mnoha výstavách v Čechách i v zahraničí.

• Velkou přehlídkou jeho tvorby byla výstava v Japonsku v roce 1994.
• V roce 1998 byla uskutečněna rozsáhlá domácí výstava v Národní galerii v Praze.
• Na přelomu let 2012 a 2013 byla v Salmovském paláci v Praze na Hradčanech uspořádána výstava Cesta k Amorfě, ukazující Kupkova díla zapůjčená od významných světových institucí i soukromých sběratelů z České republiky, Francie a USA.
• Významné sbírky Kupkových obrazů a studií se nalézají v pražském Museu Kampa a v Národní galerii v Praze.
• V roce 2016 u příležitosti vydání soupisu olejomaleb Františka Kupky a 70. výročí jeho první retrospektivní výstavy v Mánesu, pořádala galerie Adolf Loos Apartment and Gallery výstavu děl Františka Kupky ve výstavní síni Mánes.