Opočno

Znak Opočna obsahuje v modrém štítu ve své spodní části, v patě zelené trojvrší, ze kterého vychází slunce s lidským obličejem. Paprsky slunce vyplňují pole štítu. V heraldickém levém rohu štítu se nachází zlatá hvězda. Ta bývá pětirohá, šestirohá či osmirohá.

Svůj znak získalo Opočno při návštěvě Vladislava II. Jagellonského na opočenském hradě. Ten městu udělil znak tehdejších majitelů opočenského panství pánů Valečovských z Valečova. Původní podoba znaku není známa, současná vychází z pečetí ze 17. století.[3]

Místo bylo osídleno již na konci doby bronzové, avšak první písemná zmínka o Opočně (jméno je odvozeno od slova opuka, která se v místě těžila) pochází z roku 1068 z Kosmově Kronice české (oppidum Opocen).

Prvním známým majitelem Opočna byl Čeněk z Potštejna, prvními doloženými majiteli Opočna byli Mutina a později jeho syn Sezema, páni z Dobrušky, později psaní též z Opočna, kteří místo získali kolem roku 1350 a na srázu nad Zlatým potokem vybudovali opevněný gotický hrad. Po Sezemově smrti v roce 1373 celé panství získali jeho synové Štěpán a Jan, kteří panství rozdělili. Opočno a území západně od Opočna tak získal Štěpán a stal se jeho jediným majitelem. V letech 1390 až 1406 byli majiteli Opočna Půta starší a Půta mladší, pánové z Častolovic. V roce 1406 se koupí majitelem Opočna stal Jan Krušina z Lichtenburka a poté jeho tři synové. V době husitských bouří, kolem roku 1415 se majitelem opočenského panství stal Jan Městecký z Dobrušky a Opočna, který ho držel až do své smrti v roce 1431. V dalších letech je držení Opočna a přilehlého hradu nejasné, předpokládá se, že Opočno bylo v držení Jana z Dubé a na Vízmburku (†1450), poté Petr Svojše ze Zahrádky a Mikuláš Suchana z Libáně. V roce 1451 získal panství Jan Pohrobek a v roce 1455 následně Jiří z Poděbrad. Ten Opočno ještě v témže roce prodal Václavu z Valečova a Kněžmostu, po jehož smrti se majitelem stal jeho syn Viktorín (†1481). Ten však zemřel bez mužských potomků. Dědicem se stal jeho strýc Samuel z Hrádku a Valečova (†1488) a od roku 1487 koupí Jan z Janovic a Prešpurka. Mezi lety 1493 až 1495 získal Opočno a celé panství za 20 000 uherských zlatých, včetně Dobrušky rod Trčků z Lípy. Ti v druhé polovině 16. století přestavěli chátrající gotický hrad na renesanční zámek.

Mikuláš mladší Trčka z Lípy držel Opočno až do roku 1516, kdy zemřel bez potomků. Panství významně rozšířil dalším dokupem. Po jeho smrti panství zdědila jeho teta Johanka Kroměšínová z Březovic, která majetek postoupila svým synům Janovi, Vilémovi, Zdeňkovi, Jindřichovi a Mikulášovi, sama však zemřela ještě téhož roku. V letech 1516 až 1521 drželi majetek všichni bratři dohromady, v letech 1521 a 1527, po smrti bratrů potom již pouze Zdeněk a Mikuláš. V roce 1527 se správy ujal nejstarší Zdeněk, který panství dále rozšířil. V roce 1533, po rodovém přerozdělení majetku získal opočenskou část trčkovských majetků jeho syn Jan mladší Trčka na Lichnici a Opočně. Ten však neměl mužské potomky a v roce 1449 (či 1450) panství předal Vilémovi Trčkovi z Lípy. V roce 1586 vypukla v Opočně morová epidemie.

V roce 1596 se majitelem panství stal Kryštof Jaroslav Trčka z Lípy, který ho držel až do své smrti v roce 1601. Posledním pánem z rodu Trčků na Opočně byl Jan Rudolf hrabě Trčka z Lípy (do r. 1634). (Jeho syn Adam Erdman Trčka z Lípy byl 25. února 1634 zavražděn v Chebu spolu se švagrem Albrechtem z Valdštejna.) Za účast rodu Trčků na proticísařském spiknutí bylo opočenské panství zkonfiskováno císařem Ferdinandem II. v roce 1634.

Město a zámek Opočno, pohled od severozápadu. Kresba Johanna Venuta z roku 1811 dle stavu v roce 1788.

Trčkovské statky byly zkonfiskovány císařem Ferdinandem II. a v roce 1635 dostali Opočno v zástavu Jeroným a Rudolf hrabata Colloredové z Waldsee, od roku 1636 pak v dědičné léno. Rudolf Colloredo, který se od roku 1638 stal jediným majitelem, zůstal svobodný a bezdětný.

V roce 1646 obsadila Opočno švédská vojska. V důsledku hladomoru bylo obyvatelstvo postiženo řadou infekčních onemocnění a následnou vysokou úmrtností. Po Rudolfově smrti v roce 1657 Opočno převzal Vilémův syn Ludvík, zanechal však po sobě pouze dceru. Ta zděděný majetek převedla na Kamila Colloreda z další větve rodu. Ten majetek postoupil svému bratru Karlu Ludvíkovi, který je předal Jeronýmovi z další colloredovské linie. Po jeho smrti v roce 1726 zdědil Opočno jeho nejstarší syn Rudolf Josef. Během jeho panování na Opočně zámek navštívil i císař František Štěpán Lotrinský.

V roce 1788 Rudolf Josef zemřel a panství se ujal jeho nejstarší syn František de Paula Colloredo z Waldsee. Ten se oženil s Marií Isabellou z Mansfeldu a oba rody se tím spojily a používaly jméno Colloredo-Mannsfeld. Po Františkově smrti v roce 1807 se Opočna ujal jeho syn Rudolf Josef II. Colloredo.

Dne 17. června 1813 se na opočenském zámku setkal ruský car Alexandr I. Pavlovič s rakouským ministrem knížetem Metternichem, který mu nabídl rakouské zprostředkování s Napoleonem a snažil se ho přesvědčit o rakouských nárocích na Ilyrské provincie na Balkáně.[4]

Rudolf Josef II. zemřel roku 1843 a panství a zámku se ujal jeho synovec František II. de Paula Gundakar. Ten zemřel v roce 1852 a zanechal po sobě pouze dceru Vilemínu. Panství se proto převzal Josef I., Františkův bratranec. Ten se musel nejen vypořádat s obrovskými dluhy, kterými bylo panství zatíženo, ale i vyřešit hospodářské potíže vzniklé zánikem roboty. Po smrti Josefa I. v roce 1895 se opočenským pánem stal jeho vnuk Josef II. Protože Josef II. neměl děti, adoptoval své čtyři synovce, kterým přenechal rodinný majetek.

V úterý 13. července 1926 navštívil město oficiálně prezident Československé republiky T.G. Masaryk, kam přibyl z blízkého Nového Města nad Metují.

Opočenskou dominantou je renesanční zámek. Hlavní zámecká budova má tři podlaží arkádových lodžií otevřených do obdélníkového nádvoří. Budovu obklopuje anglický park, k němuž přiléhá zámecká obora, kde se chová dančí a mufloní zvěř. Zámek má bohatě vybavené historické interiéry, rozsáhlou sbírku obrazů, knihovnu, kolekci evropských i asijských zbraní, trofejí i etnografických předmětů z Afriky a Ameriky shromážděných Josefem II. Colloredo-Mansfeldem (1866–1957).

Mariánský kostelík je pseudorenesanční zařízení s hodnotnou výtvarnou výzdobou vnitřních omítek a oken. Byl postaven v roce 1810 a to za účelem zřízení hrobky pro rodinu Colloredo-Mansfeld. Kostelík se nyní využívá k pořádání kulturních akcí, zejména koncertů klasické hudby, prostor slouží také ke svatebním obřadům a k uvítání významných osobností ve městě.

Kapucínský kostel Narození Páně na Kupkově náměstí je jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem a čtvercovými sakristiemi. Trojúhelníkové průčelí kostela má střídmou výzdobu.

Bývalý zámecký pivovar jako rozlehlý dvoukřídlý objekt uzavírá spolu s přilehlým objektem čp. 2 severní stranu vnějšího zámeckého nádvoří.

Porcinkule na Velkém náměstí 2. srpna 1894, nakreslil Alois Beer

Každý rok první srpnový víkend se v Opočně koná pouť zvaná porcinkule, původně františkánská, respektive kapucínská výroční pouť. Název porcinkule je odvozen od místa zvaného Porciuncule nedaleko italského Assisi, kde se nachází kaple Panny Marie Andělské, spojená se zakladatelem františkánské řehole Františkem z Assisi. Řád menších bratří kapucínů přišel do Opočna v roce 1677 a působil zde při kostele Narození Páně až do roku 1950. Ve východních Čechách se porcinkule slaví také v Hostinném.

V Opočně je také velice aktivní Kruh přátel hudby Opočenská beseda, který od roku 1992 pravidelně pořádá koncerty klasické hudby v prostorách zámecké obrazárny nebo Mariánského kostelíka. V prostorách Mariánského kostelíku se každý srpen koná i festival Mladé varhany.

Školství a zdravotnictví

Ve městě je mateřská škola, základní škola, střední odborné učiliště, základní umělecká škola a škola speciální. V roce 2001 byl zřízen dům s pečovatelskou službou.

Při státním statku Opočno byla zřízena Mistrovská zemědělská škola státních statků (1952 - 1964).[5]

Sport a rekreace

Opočno má vlastní venkovní koupaliště u rybníka Broumar, se kterým sousedí autocamping a tenisové kurty. Město má zimní stadion a fotbalové hřiště.

• František Alois Skuherský, lékař, mecenáš, zakladatel městské nemocnice
• Josef Vorel, hudební skladatel
• Filip Stanislav Kodym, popularizátor vědy
• František Zdeněk Skuherský, hudební skladatel
• Rudolf Skuherský, matematik
• František Kupka, malíř
• Václav Marel (1904–1964), hudební skladatel
• Anežka Ebertová, teoložka a vysokoškolská profesorka
• Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky
• Luboš Sluka, hudební skladatel
• Alois Fišárek, filmový střihač
• Jaroslav Plašil, fotbalista
• Taťána Kuchařová, topmodelka, Miss ČR 2006, Miss World 2006
• Livie Kuchařová, zpěvačka
• Daniel Trubač, fotbalista
• Pavel Brendl, hokejista
• Jan Kopecký, automobilový závodník
• Maximilián Otto, rytíř z Ottenfeldu, poštovní reformátor
• Emanuel Štěpán Petr, stavitel varhan

• 
  Letecký pohled
• 
  Zámek v Opočně z parku
• 
  Zámecké arkády
• 
  Domy na náměstí u zámku
• 
  Zámecký park v Opočně
• 
  Letohrádek v zámeckém parku
• 
  Mariánský sloup na náměstí v Opočně
• 
  Městská zvonice u hřbitovního kostela Panny Marie
• 
  Sokolský dům
• 
  Hřbitovní kaplička Svatého kříže
• 
  Kodymův Národní dům
• 
  Rodný dům Františka Kupky
• 
  Panská míčovna
• 
  Zvonice
• 
  Budova městského úřadu
• 
  Rybník Broumar