Emanuel Štěpán Petr

Vyučil se u Františka Jiráska ve východočeské Dobrušce a poté přesídlil do Prahy, kde pracoval ve varhanářských dílnách a snažil se zdokonalit ve svém řemesle. Vedle toho podnikal cesty do zahraničí, když působil například v polské Vratislavi. Podle některých zpráv, které ale nejsou ověřené, se měl setkat i s francouzským varhanářem Aristidem Cavaillé-Collem.[2]

V Praze Petr založil svou vlastní varhanářskou dílnu a postupem času se mu ji povedlo rozvinout do té míry, že se spolu s dílnou Jindřicha Schiffnera (někdy uváděného německy Heinricha Schiffnera) stala největším pražským varhanářským podnikem.[2] Petrova dílna za padesát let své činnosti postavila úhrnem 351 varhan, které se objevují nejen v České republice, ale i na území dalších států jako jsou Polsko, Slovensko či Rusko a Rumunsko. Stavěl jak nástroje malé, s jedním manuálem (klaviaturou) a několika rejstříky, tak chrámové varhany se třemi manuály a desítkami rejstříků.[2]

Dne 24. července 2016 byla na Petrově rodném domě číslo popisné 14 na opočenském Trčkově náměstí odhalena pamětní deska. Slavnosti se jako jeden z řečníků zúčastnil skladatel a textař Oskar Petr, jenž je prasynovcem Emanuela Štěpána.[4]

Příklady Petrovy varhanní tvorby:

• Praha, kostel svaté Ludmily na náměstí Míru[2]
• Nové Město pod Smrkem, kostel svaté Kateřiny (1887)[1]
• Bulovka, kostel svatého Michaela archanděla (1889)[1]
• Praha, kostel svatého Ignáce na Karlově náměstí (1891)[5]
• Praha, kostel svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně[6]
• Praha, kostel svatého Prokopa na Žižkově[5]
• Praha, kostel svatého Jiljí[5]