Oldřich Drahotušský

Vyučil se řezbářem u akademického sochaře Aloise Vaňka[3] v Holešově, v letech 1946–1948 přešel na Státní ústřední školu bytového průmyslu v Praze k profesorovi Václavu Markupovi. V letech 1948–1953 pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Bedřicha Stefana a profesora Jaroslava Horejce.[4] Během tohoto studia byl v letech 1951–1952 na Akademii výtvarného umění v Sofii.[5]

Po dokončení studií byl zaměstnán v ZUKOVu (Závody umělecké kovovýroby, bývalá firma Franta Anýž), kde vytvořil řadu reliéfů a uměleckých předmětů z kovu, navrhoval i medaile, znaky, plakety a erby.[5] Koncem šedesátých a v sedmdesátých letech 20. století spolupracoval se zvonařskou dílnou rodiny Manouškových[6] ve Zbraslavi. Navrhl například reliéfní výzdobu zvonů, určených pro kostel Zvěstování Panny Marie ve Vlachově Březí, které byly ulity v roce 1970. V osmdesátých letech vytvořil větší soubor drobných plastik ptáků a ryb. Používal celou řadu technik i materiálů – kov, dřevo, kámen, sádru i laminátové odlitky.[6]

Oldřich Drahotušský pracoval také jako restaurátor. V poslední třetině svého života se podílel na restaurování soch a mobiliáře v interiéru klášterního kostela v Kladrubech u Stříbra, který navrhl Jan Blažej Santini-Aichel. Při této práci utrpěl v roce 1994 úraz a na jeho následky zemřel.[7] Byl pochován na Olšanech v Praze.[5]

Oldřich Drahotušský byl členem Spolku sochařů České republiky.

Oldřich Drahotušský ve své umělecké tvorbě prošel různými obdobími – od počátečních realistických, převážně portrétních plastik a reliéfů dospěl k osobitému formovému a tvarovému zjednodušení. V některých dílech postupem času dospěl k dynamické formě a k základním tvarům.[3]

Podílel se na restaurování více než 80 děl, například:

• sochy na fasádě Národního divadla[4]
• pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze[4]
• pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze[4]
• socha Jana Žižky na Vítkově[6]
• novorenesanční kandelábry na Hradčanském náměstí v Praze[5]
• pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého na fasádě domu „U tří pštrosů“ v Praze[8]
• vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice ve Žlutících[4][9]
• gotické dřevořezby z XV. století na Zelené Hoře, okres Plzeň-jih[4]
• památník bitvy u Kolína v Křečhoři[10]
• restaurování soch a mobiliáře v interiéru Santiniho klášterního kostela v Kladrubech u Stříbra (dvacetiletá práce)