Dům U Tří pštrosů

Nárožní dům z 2. poloviny 16. století, vzniklý na místě malého gotického domku u Juditina mostu, nechal přestavět a rozšířit v roce 1597 Jan Fuchs (psáno i Fux), obchodník s pštrosími pery a výrobce ozdob z nich ("fedršmukýř"). Podle své živnosti nechal dům vyzdobit freskami pštrosů, jejichž zbytky jsou dosud patrné; autorem byl v roce 1606 Daniel Alexius z Květné.

V roce 1630 koupil dům Jan Jiří Stublinger z Liebenwerdu, tehdejší kvartýrmistr frýdlantského vévodství. Při švédském vpádu na Malou Stranu v roce 1648 byl dům poškozen, proto ho Stublinger nechal roku 1657 upravit pražským stavitelem Cyrilem Geerem. Bylo přistavěno i raně barokní horní patro s volutovými štíty nad jižním průčelím. V přízemí se z této doby dochoval malovaný trámový strop.

V roce 1714 si v domě pronajal prostory arménský obchodník Georgius Deodatus Damascenus, který tu údajně otevřel první veřejnou kavárnu v Praze.

V 1. polovině 19. století bylo postaveno vnitřní klasicistní schodiště do pater. V roce 1922 koupil dům Josef Dundr, nechal ho opravit a provozoval v něm restauraci. Po roce 1948 byl dům znárodněn.[2] V letech 1972–1976 byl dům adaptován na hotel podle projektu Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (architekti Vlasta Tlachová a Petr Feyrer). Současně také byly restaurovány zbytky nástěnných maleb na fasádách a byly odkryty a restaurovány dřevěné renesanční a raně barokní malované stropy v patrech.[1]

Objekt je třípatrový, zastřešený dvěma souběžnými sedlovými střechami. Jižní fasáda obrácená ke Karlovu mostu je sedmiosá, osy na levé straně jsou sdružené. Zakončují ji dva volutové štíty s dvojicemi pilastrů a sdruženými okénky. Západní tříosá fasáda je obrácena do Dražického náměstí, v jejím přízemí je kamenný segmentově zaklenutý portál, vpravo nad ním je nika s barokní soškou sv. Jana Nepomuckého (asi z konce 18. století).

Fasády jsou hladké, nad 2. patrem členěné původní korunní římsou. Nejvýznamnějším prvkem jejich výzdoby jsou fragmenty renesanční nástěnné malby: na západní fasádě mezi okny 2. patra je to domovní znamení se třemi pštrosy, na nároží helmice s pštrosím chocholem a český nápis "PERZYSSMUKYRZ"; malba pokračuje i za rohem na jižní fasádě, kde je zachován německý nápis "FEDERSCHMUCKER". Další fragmenty dekorativní výzdoby jsou i v dalších meziokenních plochách jižní fasády, zejména v její v pravé části (rozviliny s pštrosími pery, vázy a ovocné festony).

Budova je z velké části podsklepena klenutými renesančními sklepy, vstup v přízemí vede do klenuté haly s nástupem na schodiště. Místnosti v patrech mají převážně dřevěné malované záklopové stropy s motivy krajin, rostlin a ovoce.

Před hlavní budovou čp. 76 je další součást chráněného areálu, přízemní klasicistní domek s pultovou střechou, který zakončuje čáru ulice U lužického semináře na trase někdejšího Juditina mostu.[3]

• 
  Domovní znamení na západní fasádě
• 
  Západní fasáda: část vstupního portálu a soška sv. Jana Nepomuckého
• 
  Informační deska