Nejvyšší komorník nad stříbrem
Nejvyšší komorník nad stříbrem (případně nejvyšší komorník nad stříbry nebo také nejvyšší komoří nad stříbrem, případně nejvyšší komoří nad stříbry, také nejvyšší stříbrník; německy Oberstsilberkämmerer) byl dvorský úřad, který měl na starosti evidenci stříbrného nádobí a také jeho časté inventury. od roku 1743 byl v Českém království dědičně v rodě hrabat z Uhlfeldu[1] a od roku 1796 dědičně v rodě knížat a starohrabat ze Salm-Reifferscheidtu.
České království
- Mikuláš Popel z Lobkowicz († 1599)[2] – český nebo císařský?
- 1642–1644 Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha)
- květen 1743 – 1769 (31. 12.) Antonín Corfitz z Ulfeldu (15. 6. 1699 Brašov – 31. 12. 1769 Vídeň) – dědičný[3]
- (1791) neobsazen – při korunovaci Leopolda II.
- (1836) František Salm z Reifferscheidu – při korunovaci Ferdinanda V.
Císařský nejvyšší komoří nad stříbry
- 1594–? Adam mladší z Valdštejna (1569 / 8. 6. 1570 – 24. 8. 1638 Praha)[4]
- 1600–? Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 Klenová – 21. 6. 1621 Praha), nejvyšší stříbrník v císařově osobní komoře[5]; možná byl v této době nejvyšším stolníkem;[6] český nebo císařský?
- 1600–? Heřman Czernin z Chudenic (24. 7. 1576 Nedrahovice – 7. 3. 1651 Petrohrad nebo Praha), stříbrník v císařově osobní komoře,[5] nejvyšší komoří nad stříbrem (Silberkämmerer)[6] – český nebo císařský?
- 1770–1771 Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína (24. ledna 1706, Bělušice – 7. července 1771, Vídeň)
- ?–? František Karel z Ditrichštejna (13. 12. 1731 Vídeň – 29. 11. 1813 Vídeň)[7]
- ...
- 1807–1812 Jan Nepomuk Norbert z Trauttmannsdorff-Weinsbergu (18. 3. 1780 Vídeň – 24. 9. 1834 Vídeň)[8]
Rakouské země
Horní Rakousy
V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Kuefsteinu.[9]
Dolní Rakousy
V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Kuefsteinu.[9]
Štýrsko
Od roku 1536 zastávali dědičný úřad Rottalové. V roce 1848 zastával dědičný úřad rod hrabat z Wickenburgu.[9]
- ?– 1674 (4.12.) Jan z Rottalu (1605 Štýrský Hradec – 4. 12. 1674 Vídeň)
Kraňsko
V roce 1848 zastával úřad rod svobodných pánů z Erbergu.[9]
Tyrolsko
V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Brandisu.[9]
Odkazy
Reference
- VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 522.
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 115.
- Ulfeld, Corfiz Anton Graf [online]. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. (německy)
- MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 403.
- BŮŽEK, Václav. Rytíři renesančních Čech. Praha: Akropolis, 1995. 160 s. ISBN 80-85770-28-8. S. 97. Dále jen Rytíři renesančních Čech.
- HAJNÁ, Milena. Dvě diplomatické mise Heřmana Černína z Chudenic a turecký stan. In: PAVELEC, Petr; GAŽI, Martin; HAJNÁ, Milena. Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích, 2020. ISBN 978-80-87890-31-8. S. 256–281, zde 265.
- POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 491. Dále jen Almanach 2017.
- Almanach 2017, s. 394
- FRÖLICHSTHAL, Georg. Im Jahr 1848 belehnte Familien [online]. Adler – Heraldisch-Genealogische Gesellschaft Wien, 2017-09-16 [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. (DE)[nedostupný zdroj]