Naučit se učit němčinu

Naučit se učit němčinu (v originálu německy: Deutsch Lehren Lernen, ve zkratce DLL) je program dalšího vzdělávání učitelů němčiny jako cizího jazyka, který nabízí instituce Goethe-Institut v Mnichově a jeho regionální instituty na celém světě. Vzhledem ke svému cíli se primárně využívá v kurzech dalšího vzdělávání, současně se však na mnoha univerzitách stal součástí vzdělávání učitelů němčiny jako cizího jazyka.

Historie

Počátky programu DLL sahají do roku 2010, kdy Goethe-Institut nechal z odborného hlediska posoudit vlastní nabídky dalšího vzdělávání posledních 20 let, a to s ohledem na aktuální stav didaktického výzkumu, odborného výzkumu i na potenciál digitálních médií. Na základě odborného posudku byla pověřena expertní skupina složená ze zástupců Goethe-Institutu a univerzit v Bochumi, Darmstadtu, Gießenu a Jeně, aby vytvořila nový vzdělávací program a současně se podílela na vývoji a vypracování příslušných materiálů. Pilotní fáze prvních modulů začala na celém světě na podzim 2012. V roce 2016 se již nabízelo šest tematických modulů, které představují základní balíček vzdělávacího programu: První dva moduly se soustředí na hlavní aktéry výuky, vyučující (1) a žáky/studenty (2), modul 3 se zabývá němčinou coby médiem a cílem výuky. Základní řada dále zahrnuje moduly Interakce jako předpoklad jazykového jednání (4), Materiály a média (5) a Osnovy a plánování výuky (6). Od roku 2018 zahrnuje program DLL celkem 12 tematických modulů.

Vědecký přístup a struktura

Program DLL se soustředí na vyučující a jejich představy o výuce. V tomto rámci platí hlavní zásada, že vše musí mít důslednou souvislost s výukou, což umožňuje učitelům v různých situacích vyjádřit vlastní pohled na výuku a učení. Tuto zásadu podporuje rovněž velké množství krátkých videosekvencí z výuky, které slouží jako podnět k dialogu o cizí i vlastní výuce. Stejnému účelu slouží také příslušné úkoly. Všechny úpravy mají současně přispívat k rozvoji dialogického a kooperativního učení, zejména prostřednictvím práce ve dvojicích či v malých skupinách a za pomoci odpovídajících úloh. Hlavním nástrojem tohoto vzdělávání jsou tzv. Projekty výzkumu praxe (Praxiserkundungsprojekt, PEP). Projekty, které byly vyvinuty na základě konceptu akčního výzkumu, mají podporovat zejména reflexivní učení prostřednictvím zkušeností: Cílem tedy není pouze motivovat účastníky k tomu, aby pohlíželi na vlastní a dokumentovanou výuku prizmatem výzkumu, nýbrž je povzbuzovat, aby ve výuce vyzkoušeli nové věci (viz učení založené na výzkumu). Zaměření na výuku, zohledňující osobnost vyučujícího a jeho zkušenosti, staví na didaktických teoriích a odborném didaktickém výzkumu. V příslušných modulech jsou však integrována i klasická témata, jako je například role dovedností nebo gramatika. Daný přístup se zaměřuje na akční a komunikativní výuku cizích jazyků.

Výsledky dosažené na základě zpracovaných modulů lze hodnotit pomocí kreditních bodů podle modelu evropského systému ECTS, což představuje základní podmínku pro certifikaci akreditovanými institucemi. Kurzy DLL se nabízejí formou online kurzů, dále ve formátu kombinovaného studia (blended learning) nebo jako prezenční semináře.

Využití

Program DLL se využívá v nejrůznějších variantách dalšího vzdělávání na celém světě. Nabízejí ho jednak Goethe-Instituty v rámci kvalifikace učitelů, ale také řada univerzit jako součást vzdělávání budoucích učitelů němčiny jako cizího jazyka. Program DLL se využívá v první řadě pro interní školení učitelů na samotném Goethe-Institutu (tzv. „Grünes Diplom“) a v rámci spolupráce ve vzdělávání ve školství v jednotlivých zemích, kde Goethe-Institut působí. Dosud se proběhlo více než 3000 takových kurzů DLL (stav ke konci února 2020). V rámci řady DLL se online vzdělávacích kurzů Goethe-Institutu dosud zúčastnilo téměř 6000 vyučujících, asi 3500 z nich absolvovalo všech šest základních modulů DLL (stav ke konci srpna 2019). Na těchto kvalifikačních kurzech se podílelo přes 600 školitelů na celém světě (stav k únoru 2020).

Program DLL se dále využívá na univerzitách na základě smluv o spolupráci, a to jak v rámci bakalářských studijních programů, tak v magisterských programech nebo v programech dalšího vzdělávání. Goethe-Institut zatím uzavřel kooperační smlouvy s celkem 48 univerzitami na celém světě.

Spolupráce DLL s vysokými školami (stav 3. září 2019)

Č. Země Město Univerzita
1 Německo Jena Univerzita Friedricha Schillera (Friedrich-Schiller-Universität, FSU)
2 Argentina Buenos Aires Národní Misioneská univerzita (Universidad Nacional de Misiones)
3 Bosna-Hercegovina Tuzla Tuzlaská univerzita (Univerzitet u Tuzli)
4 Brazílie Salvador da Bahia Bahiaská spolková univerzita (Universidade Federal da Bahia)
5 Bulharsko Stara Zagora Thrácká univerzita (Trakiyski Universitet)
6 Bulharsko Sofie Nová bulharská univerzita (Nov balgarski universitet)
7 Čína Kanton Kantonská univerzita zahraničních studií (Guangdong University of Foreign Studies)
8 Čína Peking Pekingská univerzita mezinárodních studií (Beijing International Studies University, BISU)
9 Čína Si-an Si-anská univerzita mezinárodních studií (Xi'an International Studies University, XISU)
10 Čína Chang-čou Če-ťianská univerzita mezinárodních studií (Zhejiang International Studies University, ZISU)
11 Čína Čchung-čching Sečuánská univerzita mezinárodních studií (Sichuan International Studies University, SISU)
12 Dánsko Haderslev Syddanmarská vysoká škola (University College Syddanmark, UC Syd)
13 Gruzie Tbilisi Státní univerzita Ilji Čavčadzeho (Ilias sachelmzipo universiteti)
14 Itálie Milán Milánská univerzita (Università degli Studi di Milano Statale)
15 Jižní Korea Soul Korejská univerzita zahraničních studií
16 Makedonie Skopje Univerzita svatého Konstantina a Metoděje ve Skopje (Univerzitet „Sv. Kiril i Metodij“ – Skopje)
17 Rumunsko Bukurešť Bukurešťská univerzita (Universitatea di Bucureşti)
18 Rumunsko Constanţa Ovidiova univerzita v Constantě (Universitatea Ovidius din Constanta)
19 Rusko Krasnojarsk Státní pedagogická univerzita v Krasnojarsku (Krasnojarskij gosudarstvennyj pedagogičeskij universitet)
20 Rusko Kazaň Kazaňská federální univerzita
21 Rusko Iževsk / Udmurtská republika Udmurtská státní univerzita (Udmurtskij gosudarstvennyj universitet)
22 Rusko Novosibirsk Novosibiřská státní univerzita
23 Rusko Omsk Omská státní pedagogická univerzita (Omskij gosudarstvennyj pedagogičeskij universitet)
24 Rusko Abakan / Chakaská republika Chakaská státní univerzita (Chakasskij gosudarstvennyj universitet)
25 Rusko Ťumeň Ťumeňská státní univerzita (Tjumenskij gosudarstvennyj universitet)
26 Rusko Volgograd Volgogradská státní sociálně-pedagogická univerzita (Volgogradskij gosudarstvennyj socialno-pedagogičeskij universitet)
27 Rusko Orenburg Orenburská státní univerzita (Orenburgskij gosudarstvennyj universitet)
28 Rusko Rostov na Donu Jižní federální univerzita (Južnyj federalnyj universitet)
29 Rusko Saratov Saratovská státní univerzita (Saratovskij gosudarstvennyj universitet)
30 Rusko Moskva Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova
31 Rusko Jekatěrinburg Uralská státní pedagogická univerzita (Uralskij gosudarstvennyj pedagogičeskij universitet)
32 Rusko Nižnij Novgorod Nižněnovgorodská státní pedagogická univerzita Kozmy Minina (Nižegorodskij gosudarstvennyj pedagogičeskij universitet imeni Kozmy Minina)
33 Rusko Archangelsk Severní (Arktická) federální univerzita (Severnyj /Arktičeskij/ federalnyj universitet)
34 Rusko Saransk / Mordvinská republika Mordvinský státní pedagogický institut M. Je. Jevsejeva (Mordovskij gosudarstvennyj pedagogičeskij institut imeni M. Je. Jevsejeva)
35 Švédsko Uppsala Uppsala Universitet
36 Thajsko Bangkok Ramkhamhengova univerzita (Ramkhamhaeng University)
37 Česká republika Opava Slezská univerzita v Opavě
38 Česká republika Ústí nad Labem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
39 UK, Wales Cardiff Univerzita Cardiff
40 Ukrajina Mariupol Mariupolská státní univerzita (Mariupolskij deržavnij universitet)
41 Ukrajina Vinnycja Vinnycká státní pedagogická univerzita (Vinnickij deržavnij pedagogičnij universitet)
42 Ukrajina Nižyn Nižynská státní univerzita Nikolaje Gogola (Nižinskij deržavnij universitet im. Mikoli Gogolja)
43 Ukrajina Rovno Rovenská státní humanitní univerzita (Rivnenskij deržavnij gumanitarnij universitet)
44 Ukrajina Kyjev Kyjevská národní univerzita Tarase Ševčenka
45 Ukrajina Kamenec Podolský Národní univerzita Ivana Ohienka v Kamenci Podolském (Kamjanec-Podilskij nacionalnij universitet imeni Ivana Ohienka)
46 Ukrajina Záporoží Záporožská národní univerzita (Zaporizskij nacionalnij universitet)
47 Ukrajina Ternopil Ternopilská národní pedagogická univerzita Vladimira Gnatjuka (Ternopilskij nacionalnij pedagogičnij universitet imeni Volodimira Gnatjuka)
48 Ukrajina Lvov Lvovská národní univerzita Ivana Franka

Výzkum

Teoretické základy programu DLL byly již prezentovány v několika publikacích a program se stal součástí výzkumu pedagogické profese, naopak neexistují téměř žádné empirické poznatky o využití DLL v různých aplikačních scénářích.[1] [2] Nicméně se ukázalo, že pro účastníky programu jsou náročné zejména Projekty výzkumu praxe (PEP). Počáteční výsledky naznačují, že účastníci oceňují zejména společnou práci na projektu, nicméně velmi problematická může být vzájemná výměna zkušeností mezi účastníky, která vyžaduje intenzivní podporu ze strany školitelů. [3] [4] Obtíže vznikají především při formulaci vhodné otázky pro výzkum vlastní výuky či při volbě vhodného postupu. Díky analýze dokumentací PEP se podařilo prokázat, že program podporuje proces reflexe vlastní výuky a jednání vyučujícího bez ohledu na kulturní kontext. Současně se ukázalo, že pro účastníky je zejména za začátku školení těžké tematizovat vlastní roli vyučujícího v dokumentacích PEP. [5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Deutsch Lehren Lernen na německé Wikipedii.

  1. Legutke, Michael / Rotberg, Sabine. Deutsch Lehren Lernen (DLL) – das weltweite Fort- und Weiterbildungsangebot des Goethe-Instituts. InfoDaF. Svazek 45, č. 5: [s.n.], 2018. Dostupné online. S. 605–634.
  2. Rösler, Dietmar. Reflexion lokaler Lehrerfahrung vs. zentrales Design von Fortbildungen. Die vermittelnde Funktion der Aufgabenstellungen.. Klippel, Friederike (Hrsg.): Teaching Languages -Sprachen lehren. Waxmann, Münster: [s.n.], 2016. S. 163–178.
  3. Dejanović, Sara. Lernen durch Erfahrung? Erfahrungswissen in der Fort- und Weiterbildung von DaFLehrenden. In: Fäcke, Christiane / Rost-Roth, Marianne/ Thaler, Engelbert (Hrsg.): Sprachenausbildung - Bildung aus Sprachen – Sprachen bilden aus. Schneider, Baltmannsweiler. [s.l.]: [s.n.] S. 253–262.
  4. Niewalda, Katrin. Niewalda, Katrin: Action Research in Teacher Training Programs: What do Teachers Learn? In: Sonda, Nozomu / Krause, Aleda / Brown, Howard (Hrsg.): JALT 2015 Conference Proceedings.. Tokio: JALT, 2015. Dostupné online.
  5. Mohr, Imke / Schart, Michael. Praxiserkundungsprojekte und ihre Wirksamkeit in der Lehrerfort- und Weiterbildung. In: Legutke, Michael / Schart, Michael (Hrsg.): Fremdsprachendidaktische Professionsforschung: Brennpunkt Lehrerbildung.. Tübingen: Narr, 2016. S. 291–321.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.