Nadějkov

Podle jedné varianty je jméno obce odvozeno od slova naděje. V dřívějších dobách tady v těchto končinách pátrali horníci po zlatě a odtud je odvozen i název – naděje po kovu - zlatě. Podle druhé verze je jméno odvozeno od chorvatského jména Dějek, Dějko, Dějan a postupně Dějkův dvůr.

Nadějkovský zámek

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1373. Ve 14. století byl vlastníkem Ahník z Nadějkova, který je uvedený jako svědek ve smírčích smlouvách, když se soudil milevský opat s Jaroslavem z Vepic ohledně sporných hranic pozemků.[3]

V obci stávala tvrz ze 14. století. Počátkem 16. století se dostal Nadějkov pánům Doudlebským z Doudleb. V roce 1542 se při dělení majetku mezi bratry dostala ves i s příslušenstvím Bedřichovi z Doudleb. Ten v roce 1570 nechal přestavět tvrz na barokní zámek. V roce 1576 rozšířil svůj majetek a přikoupil Branišovice, Hněvanice, Záluží a Zhoř od Švamberků. Po jeho smrti 1596 připadl Nadějkov jeho synovi Oldřichovi.[3] V držení jejich rodu byl Nadějkov do roku 1668. Poté se majitelé střídali.

V roce 1724 koupil panství Jiří Bořek Dohalský z Dohalic. Od roku 1730 byl majitelem hrabě Václav Ignác Deym za Stříteže do roku 1753. V roce 1761 koupil panství Antonín Feuerstein, zbrojmistr a maršál Marie Terezie, který se sem po 52 letech vojenské služby uchýlil na zasloužený odpočinek. Zemřel v obci ve věku 88 let. Byl pochován ve zdejším kostele Nejsvětější Trojice, kde byla také umístěna jeho busta. Maršál Feuerstein byl filantrop a cítil s chudinou. Po jeho smrti v roce 1780 dědictvím připadlo nadějkovské panství jeho synovci, který je v roce 1803 prodal pražskému měšťanovi, Janu Tuskanymu, jenž si nechal postavit dvůr u Vlksice, který nesl jeho jméno Tuskánka. Poté se majitelem stali jeho dědicové, vnuci. V roce 1840 koupil Nadějkov pražský měšťan Josef Plešner, který zanedlouho 1843 prodal nadějkovské panství hraběti Karlu Vratislavu z Mitrovic. Ten však rok na to zemřel a Nadějkov odkázal své nezletilé dceři Karolíně. Ta se později 1858 provdala za hraběte Ludvíka Kokořovce a od roku 1862 se ujala správy panství jako hraběnka Karolína Vratislavová z Kokořova. Žila poměrně nákladný způsob života, a z původně rozsáhlého panství (1 pivovar, lihovar, 3 ovčíny, 9 dvorů, 9 hospod, 6 mlýnů, 1 cihelna, 20 rybníků, 18 vesnic) jí zůstal pouze Nadějkov a dvorec Větrov. Žila zde až do své smrti 15. března 1917 a je pohřbena na místním hřbitově. Po ní se dalším majitelem až do roku 1937 stal akademický malíř Karel Beck.[4]

31. května roku 1848 byla ves císařem Ferdinandem V. povýšena na městys s právem čtyř výročních a každotýdenních trhů. V témže roce zde byla zřízená pošta.[5]

Prvním starostou obce byl farář Antonín Čechoslav Fikar, jenž se zasloužil o založení pošty (1848), knihovny, ochotnického souboru. Čtenářsko-ochotnický spolek založený roku 1898 nesl jeho jméno po celou dobu své existence, až do roku 1964. Později byla jeho činnost znovu obnovena. Osvětový a divadelní spolek nese název Fikar.

Kostel Nejsvětější Trojice

• Kostel Nejsvětější Trojice se nachází na náměstí Prokopa Chocholouška. Přestavba kaple na kostel začala v roce 1670 z iniciativy Oldřicha Doudlebského. O dokončení stavby se přičinil jeho syn Bedřich. Původně měl kostel dvoubáňovou věž, která však byla při bouři poškozena roku 1855 a tak byla nahrazená špičatou věží. V kostele se nachází busta Antonína Feuersteina.[4] V roce 1903 byl vysvěcený obraz Svaté Trojice, který byl namalovaný podle místních občanů.
• Na náměstí proti kostelu vybudoval místní spolek Fikar pomník padlým v první světové válce. Na kamenném pomníku je v obdélníkové desce nápis: NA PAMĚŤ VE SVĚTOVÉ VÁLCE PADLÝM VOJÍNŮM ZA ZDEJŠÍ OBCE VĚNOVAL SPOLEK FIKAR. POSTAVENO R. 1924
• Nedaleko od pomníku naproti vchodu do kostela Nejsvětější Trojice se nachází kamenný kříž. Na jeho podstavci je datace 1902. Přibližně v polovině svislého břevna je reliéfně zdobený motivem kalicha.
• Pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1812 se nachází nedaleko od Nadějkova u komunikace z obce ve směru na Milevsko. Socha je umístěna v ohrádce, nápis na kamenném podstavci je špatně čitelný.
• Nad sochou Jana Nepomuckého u stejné komunikace při odbočce na Hubov se nachází zdobný kříž. Na kamenném podstavci je datace 1910 a na kulatém štítku je tento nápis: POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS AŽ NA VĚKY AMEN
• Kamenný pomník Prokopa Chocholouška byl postavený roku 1897 nákladem jihočeských akademiků. Nachází se na místním hřbitově. Prokop Chocholoušek pocházel z nedalekého Sedlce a často v Nadějkově navštěvoval svého přítele faráře Antonína Čechoslava Fikara. Také zde na faře strávil poslední dni svého života.[5]
• Zámek Nadějkov se nachází přímo v obci, poblíž kostela, na místě bývalé tvrze. Původní tvrz ze 14. století přestavěl v roce 1570 Bedřich Doudlebský. Dalšími úpravami prošla po požáru v roce 1756 za hraběnky Kokořové, která zároveň nechala obnovit již zpustlý zámecký park. Rostly zde neobvyklé stromy, květiny a keře. Zámek sloužil jako předloha pro zámek Mladějov v románu Aloise Jiráska F. L. Věk. Po druhé světové válce byl zámek používaný jako školní budova. V současné době je soukromým majetkem.
• Fara nechal postavit hrabě Deym ze Stříteže v roce 1738 a je na ní umístěná pamětní deska Prokopa Chocholouška. V témže roce nechal hrabě Deym postavit i budovu školy. Na desce vsazené nad vchodem do fary je nápis: ZDE ZEMŘEL PROKOP CHOCHOLOUŠEK NADŠENÝ BOJOVNÍK ZA PRÁVA ČESKÉHO LIDU A VĚHLASNÝ SPISOVATEL U SVÉHO PŘÍTELE FARÁŘE P. A. ČECHOSLAVA FIKARA dne 5. ČERVENCE 1864
• Na severním okraji náměstí proti rybníku Kužel se nachází výklenková kaple z roku 1645 se sochou Panny Marie Svatohorské. Kaple se nalézá na místě bývalých hradeb, kde zaútočili Švédové na nadějkovskou tvrz. V tom roce po bitvě u Jankova se vítězné švédské vojsko generála Lennarta Torstensona rozjelo rabovat a loupit po kraji.[5] Jeden oddíl dojel k nadějkovské tvrzi. Nadějkovští se ubránili a několik mužů pobili. Mrtvé pochovali za zámeckým parkem u rozcestí polních cest do Mozolova a Šichovy Vesce. Byl zde vztyčený nízký kamenný kříž.[5]
• Na okraji obce u komunikace z Hronovy Vesce se nachází litinový kříž na kamenném podstavci, který nese dataci 1890. Na kulatém štítku není žádný nápis.

Pověst se vztahuje k bustě Antonína Feuersteina, která se nachází v místním kostele. Byl to maršál Marie Terezie a ke svým poddaným se údajně choval špatně. Za své nedobré chování se musel v pravé poledne projíždět po zámeckém parku v ohnivém kočáře taženém čtyřspřežím. Strašil tak dlouho, dokud jeho synovec nevěnoval místnímu kostelu tuto bustu a ještě nový zvon.

• 
  Kostel Nejsvětější Trojice
• 
  Kaple se sochou Panny Marie Svatohorské
• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého
• 
  Zámek Nadějkov
• 
  Kříž u komunikace z Hronovy Vesce

• Nadějkov
• Bezděkov
• Brtec
• Číčovice
• Hronova Vesec
• Hubov
• Chlístov
• Kaliště
• Křenovy Dvory
• Modlíkov
• Mozolov
• Nepřejov
• Petříkovice
• Pohořelice
• Šichova Vesec
• Starcova Lhota
• Větrov
• Vratišov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nadějkov na Wikimedia Commons
• Nadějkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Nadějkovsko - stránky se zajímavostmi z historie i současnosti obce