Páni ze Švamberka

švamberská pečeť 1614

Zámek v Boru u Tachova, jedno z panství rodu

Listinou z roku 1484, která byla dohodou o vzájemném nástupnictví v případě vymření jednoho z obou dohodu uzavírajících rodů, získali Švamberkové po smrti Petra Voka rožmberský majetek. Na krátký čas se tak stali jedním z nejbohatších rodů v Českém království. Jan Jiří ze Švamberka začal v důsledku tohoto velkolepého dědictví užívat nový erb – polcený složený ze švamberské stříbrné labutě v červeném poli a rožmberské červené růže ve stříbrném poli.[1] Švamberkové se zúčastnili stavovského povstání a kvůli tomu došlo ke konfiskaci jejich majetků, byli donuceni k emigraci a v roce 1664 Adamem II. ze Švamberka v mužské linii vymírají. V roce 1665 se díky sňatkové politice s dědičkami stal švamberský erb součástí erbu Paarů.

• Ratmír ze Skviřína – pravděpodobně založil v roce 1238 minoritský klášter ve Stříbře a hrad Krasíkov, roku 1257 poprvé použil pečeť s erbem labutě na listině týkající se ochrany kláštera Pons Bohemicus. Zúčastnil se tažení Přemysla Otakara II. proti Bélovi IV. v roce 1260.
• Bohuslav I. z Boru – zastával za Václava II. úřad plzeňského podkomořího, byl svědkem mnoha významných listin a v roce 1310 byl členem dvanáctičlenného poselstva k římskému králi Jindřichovi VII. ve věci případného sňatku králova syna Jana a poslední dospělé volné Přemyslovny Elišky.
• Bohuslav VI. ze Švamberka († 1425) - za panování krále Václava IV. zastával úřad nejvyššího komořího a nejvyššího sudího. Později se přidal na stranu husitů a po smrti Jana Žižky se stal jedním z vůdců povstání. Zemřel v roce 1425 na následky zranění obličeje utrpěného při obléhání Prahy, jeho ostatky pak byly přeneseny do Moravského Krumlova.
• Hynek Krušina ze Švamberka
• Bohuslav VII. ze Švamberka
• Kryštof I. ze Švamberka († 1534) – jihočeský šlechtic.
• Kryštof II. ze Švamberka, novoutrakvista; jako pán na Zvíkově (prodal Petru Vokovi 1569 panství Bechyni).
• Jindřich III. starší ze Švamberka († 1574) – syn Kryštofa, známý svými stavebními činnostmi, především rozšiřováním Zvíkova.
• Jan Jiří ze Švamberka († 1617) – dědic po Rožmbercích (podle smlouvy uzavřené mezi rody roku 1484), nejvyšší dvorský sudí, nejvyšší zemský komorník, hejtman prácheňského a bechyňského kraje.
• Petr II. ze Švamberka († 1620) – zámožný šlechtic, hejtman plzeňského kraje, člen třicetičlenného direktoria během českého stavovského povstání, poté nejvyšší dvorský sudí.
• Adam II. ze Švamberka († 1664) – poslední mužský člen rodu.

Bílá labuť v červeném poli, popř. labuť se zlatýma nohama a zlatým zobákem na zeleném trojvrší.

Spojili se s Rožmberky, Paary, Šternberky, Oppersdorffy, Šelmberky, Pernštejny, Lobkovici či pány z Rožmitálu.