Hněvanice

Hněvanice je malá vesnice, část obce Chyšky v okrese Písek. Nachází se asi 4,5 km na západ od Chyšek. Je zde evidováno 30 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 49 obyvatel.[3]

Hněvanice
Pohled na obec ze silnice směrem na Hrazánky
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecChyšky
OkresPísek
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°30′57″ s. š., 14°22′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel49 (2011)[1]
Katastrální územíBranišovice u Ratiboře (6,86 km²)
PSČ399 01
Počet domů30 (2011)[1]
Hněvanice
Další údaje
Kód části obce139777
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hněvanice leží v katastrálním území Branišovice u Ratiboře o výměře 6,86 km2.[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1575.[5] Ves sdílela osudy nedalekých Branišovic. Vesnice patřila k majetku milevského kláštera.[6] Po roce 1420 se ves podobně jako nedaleké Branišovice a Záluží připojila k majetku pánů z Rožmberka.[7] Poté ves patřila pod panství švamberské. V roce 1576 byla ves prodaná Kryštofem ze Švamberka Bedřichu Doudlebskému z Doudleb a připojena k jejich nadějkovskému panství.[7] V roce 1637 byly Hněvanice, stejně jako okolní vesnice, prodány Mikulášem Bechyně z Lažan panu Adamu Bedřichovi Doudlebskému z Doudleb.[7] Pak roku 1665 připadly vesnice dědictvím jeho staršímu synu Janovi Doudlebskému. V držení jejich rodu byla ves dalších pět let. Poté byla prodaná a další majitelé se pak často střídali.[8]

Farou náležely Hněvanice do Obděnic, škola bývala v Ratiboři, četnictvo v Chyškách a lékař byl v Milevsku.[9]

V roce 1904 byl založený sbor dobrovolných hasičů.[9]

V roce 1930 zde žilo 138 obyvatel a bylo vedeno 23 domů.[9]

Památky

  • Před kaplí se nalézá kamenný kříž s Kristem malovaným na plechu.
  • Proti Hněvanicům se u komunikace z Petrovic do Milevska nachází vpravo a zhruba v polovině vzdálenosti mezi odbočkou do Hrazan a Hrazánek kamenný Víškův kříž.[11] Kříž nese dataci 1855 na spodním podstavci. Při stavbě silnice byly v tomto místě nalezeny dvě lidské kostry a pohřbeny pod tímto křížem.[7] Tato silnice se stavěla roku 1855.[7] Stavba byla rozdělená úkolově. Každá ves měla postavit určitý úsek silnice.[7] Hněvanický sedlák dostal těžký úsek. Měl srovnat příkrý kopec v místě, kde se říká u Cukavy. Ale rozhodl se vyřešit tento problém snadnějším způsobem. Dozorce, který odvedenou práci přebíral, od něj dostal pytel hrachu. Tak zůstal kopec i nadále těžko sjízdný, až do roku 1939, kdy byla silnice rozšířena a znovu upravena.[7]

Galerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 190.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226.
  6. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 146.
  7. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie
  8. Kytka, str. 156
  9. Kytka, str. 147
  10. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 80.
  11. Kytka, str. 146

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.