Linie následnictví litevského trůnu

Určení následníka litevského trůnu je poněkud složité vzhledem k dějinám samotné Litvy. Současná Litva je republikou, která navazuje na tzv. meziválečnou Litevskou republiku.

Roku 1385 vstoupilo litevské velkoknížectví do tzv. Krewské unie spolu s Polskem, což byla personální unie obou států. Nešlo o pevný či trvalý svazek. Na rozdíl od tzv. lublinské unie, která v roce 1569 spojila Velkoknížectví litevské smlouvou s Polským královstvím. Díky ní vytvořila Litva s Polskem stát dvou uznaných národů, tzv. Republiku obou národů. Ve státě měli větší vliv Poláci. Od té dobybyl polský král volen a automaticky se stal i velkoknížetem litevským.

Tento státní celek existoval až do roku 1791, kdy z něj Ústava z 3. května 1791 učinila unitární stát, konstituční království Republika obou národů. Tento stát ovšem existoval pouze do roku 1795, kdy došlo k třetímu dělení Polska a území Litvy se ocitlo po ruskou nadvládou až do roku 1918, kdy byla vyhlášena nezávislost Litvy.

Rodokmen potenciálních následníků

Kazimír IV. (1427–1492)
- Vladislav Jagellonský (1456–1516), český král
  - Anna Jagellonská (1503–1547), česká královna
    - Karel Štýrský (1540–1590)
      - Ferdinand II. (1578–1637), český král
        Ferdinand III. (1608–1657), český král
        Leopold I. (1640–1705), český král
        Josef I. (1678–1711), český král
        Marie Josefa Habsburská (1699–1757)
        
        August III. Polský (1696–1763) také saský kurfiřt, syn polského krále a saského kurfiřta Augusta II. (1670–1733)
        Fridrich Kristián Saský (1722–1763)
        Fridrich August I. (1750–1827), jako vévoda varšavský
        
        Antonín I. (1755–1836)
        
        Maxmilián Saský (1759–1838)
        Fridrich August II. (1797–1854)
        
        Jan I. (1801–1873)
        Albert I. (1828–1902)
        
        Jiří I. (1832–1904)
        Fridrich August III. (1865–1932)
        Fridrich Kristián (1893–1968)
        Maria Emanuel (1926–2012)
        
        Albert (1934–2012)
        
        Ernst Jindřich (1896–1971)
        Timo (1923–1982)
        Ruediger (*1953), pretendent saského trůnu
        Daniel (*1975)
        Gero (*2015)
        
        Arne (*1975)
        
        Nils (*1978)
        Moritz (*2009)
        
        Karel VI. (1685–1740), český král
        Marie Terezie (1717–1780), česká královna
        Leopold II. (1747–1792), český král
        František I. Rakouský (1768–1835), český král, zakladatel primogeniturní větve
        František Karel Habsbursko-Lotrinský (1802–1878)
        Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1833–1896)
        Otto Habsbursko-Lotrinský (1865–1906)
        Karel IV. (1887–1922), český král
        Otto Habsbursko-Lotrinský (1912–2011)
        Karel Habsbursko-Lotrinský (*1961), pretendent rakouského a českého trůnu
        Ferdinand Zvonimír Habsbursko-Lotrinský (*1997)
        
        Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (1771–1847), zakladatel těšínské větve
        Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (1818–1874)
        Karel Štěpán Rakousko-Těšínský (1860–1933)
        Leo Karel Habsbursko-Lotrinský (1893–1939)
        Leo Štěpán Rakousko-Těšínský (*1928)
        Albrecht, hrabě Habsburský (*1963)
- Jan I. Olbracht (1459–1501)
- Alexandr I. Jagellonský (1461–1506)
- Zikmund I. Starý (1467–1548)
  - Zikmund II. August (1520–1572)
  - Kateřina Jagellonská (1467–1548), manžel švédský král Jan III.
    - Zikmund III. Vasa (1566–1632)
      - Vladislav IV. Vasa (1595–1648)
      - Jan Kazimír II. Vasa (1609–1672)
- Anna Jagellonská (1476–1503)
  - Žofie Pomořanská (1498–1568)
    - Alžběta Dánská (1524–1586)
      - Žofie Meklenburská (1557–1631)
        Augusta Dánská (1580–1639)
        Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský (1597–1659)
        Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský (1641–1695)
        Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský (1671–1702)
        Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský (1700–1739)
        car Petr III. Ruský (1728–1762)
        car Pavel I. Ruský (1754–1801)
        Alexandr II. (1777–1825), králem od r. 1815
        
        Mikuláš I. (1796–1855), formálně sesazen sejmem r. 1831, prakticky zůstal králem
        Alexandr III. (1818–1881)
        Alexandr IV. (1845–1894)
        car Mikuláš II. (1868–1918)
        Alexej Nikolajevič, následník-cesarevič (1904–1918)
        
        car/velkokníže Michail Alexandrovič (1878–1918)
        
        velkokněžna Xenie Alexandrovna (1875–1960)
        kníže Andrej Alexandrovič (1897–1981) – větev Michailovičové
        kníže Andrej Andrejevič (*1923), nárokovatel trůnu
        (1) kníže Alexej Andrejevič (*1953)
        
        (2) kníže Petr Andrejevič (*1961)
        
        (3) kníže Andrej Andrejevič (*1963)
        
        kníže Rostislav Alexandrovič (1902–1978)
        kníže Rostislav Rostislavovič (1938–1999)
        (4) kníže Rostislav Rostislavovič (*1985)
        (5) Michail Rostislavovič (*2013)
        
        (6) kníže Nikita Rostislavovič (*1987)
        
        kníže Nikolaj Rostislavovič (1945–2000)
        (7) kníže Nikolaj Nikolajevič (*1968)
        
        (8) kníže Daniel Nikolajevič (*1972)
        (9) kníže Jackson Daniel (*2009)
        
        velkokníže Nikolaj Nikolajevič (1831–1891) – větev Nikolajevičové
        velkokníže Petr Nikolajevič (1864–1931)
        kníže Roman Petrovič - (1896–1978)
        kníže Nikolaj Romanovič- (1922-2014)
        
        kníže Dimitrij Romanovič – (1926-2016)
        
        velkokníže Michail Nikolajevič (1832–1909) – větev Michailovičové
        velkokníže Alexandr Michailovič (1866–1933), švagr cara Mikuláše II.
        kníže Andrej Alexandrovič (1897–1981)
        kníže Andrej Andrejevič (*1923), nárokovatel trůnu
        (1) kníže Alexej Andrejevič (*1953)
        
        (2) kníže Petr Andrejevič (*1961)
        
        (3) kníže Andrej Andrejevič (*1963)
        
        kníže Rostislav Alexandrovič (1902–1978)
        kníže Rostislav Rostislavovič (1938–1999)
        (4) kníže Rostislav Rostislavovič (*1985)
        (5) Michail Rostislavovič (*2013)
        
        (6) kníže Nikita Rostislavovič (*1987)
        
        kníže Nikolaj Rostislavovič (1945–2000)
        (7) kníže Nikolaj Nikolajevič (*1968)
        
        (8) kníže Daniel Nikolajevič (*1972)
        (9) kníže Jackson Daniel (*2009)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.