Karel Ludvík Rakousko-Uherský
Karel Ludvík (Karl Ludwig Joseph Maria) (30. července 1833 zámek Schönbrunn – 19. května 1896 Vídeň) byl rakouský arcivévoda, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. a mexického císaře Maxmiliána I.
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský | |
---|---|
Karel Ludvík kolem roku 1870 | |
Rodné jméno | Karel Ludvík Josef Maria Habsbursko-Lotrinský |
Narození | 30. července 1833 Schönbrunn, Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 19. května 1896 (ve věku 62 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Císařská hrobka ve Vídni |
Choť | I. Markéta Saská II. Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská III. Marie Tereza Portugalská |
Děti | František Ferdinand Ota František Josef Ferdinand Karel Markéta Sofie Marie Anunciáta Alžběta Amálie |
Rodiče | František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská |
Rod | habsbursko-lotrinská dynastie |
Funkce | člen Panské sněmovny (od 1861) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ
Narodil se ve Vídni, jako syn rakouského arcivévody Františka Karla (1802–1878) a jeho manželky Žofie Bavorské (1805–1872), dcery bavorského krále Maxmiliána I. Josefa.
Život
Karel Ludvík již od dětství žil ve stínu svých starších bratří Františka Josefa a Maxmiliána. Nijak zvlášť se nezajímal ani o politiku, ani o svou vojenskou kariéru, ve které to roku 1884, jak se slušelo na člena císařského domu, dotáhl na generála kavalerie. Stal se místodržícím v Tyrolsku a Vorarlbersku, kde se však stal sympatizantem konzervativních klerikálů, kteří nesouhlasili s protestantským patentem, zakotveným do nové ústavy. Z toho důvodu se rozhodl roku 1861 ze své funkce odstoupit a do budoucna se zřekl jakéhokoliv dalšího politického působení. Propříště vystupoval pouze jako reprezentant císařského domu při nejrůznějších slavnostních příležitostech a výstavách, čímž si vysloužil nepříliš lichotivou přezdívku „výstavní arcivévoda“. V roce 1889, po sebevraždě korunního prince Rudolfa se stal prvním následníkem trůnu a zastupoval císaře i na zahraničních cestách. Oficiálně však následníkem trůnu nikdy jmenován nebyl a vzdal se svých práv ve prospěch svého nejstaršího syna Františka Ferdinanda.
Roku 1896 vykonal, jakožto velmi hluboce věřící člověk, pouť do Svaté země. Zde se napil vody z Jordánu a v důsledku toho nakazil tyfem, na jehož následky po návratu z cesty ve Vídni 19. května 1896 zemřel. Je pohřben v Císařské hrobce ve Vídni v kryptě kapucínského kláštera.
Rodina
Arcivévoda Karel Ludvík byl třikrát ženat a zplodil celkem šest dětí.
- 4. listopadu 1856 si vzal v Drážďanech Markétu Saskou (1840–1858), dceru saského krále Jana I. Toto manželství bylo bez potomků.
- 21. října 1862 si vzal v Benátkách Marii Annunciatu Neapolsko-Sicilskou (1843–1871), dceru krále Obojí Sicílie Ferdinanda II. Z tohoto manželství vzešly následující děti:
- František Ferdinand (1863–1914), pozdější následník trůnu, zastřelený v Sarajevu.
- Ota (1865–1906)
- Ferdinand Karel (1868–1915), vystoupil z habsbursko-lotrinského domu a přijal příjmení Burg
- Markéta Sofie (1870–1902)
- 23. července 1873 si vzal v Kleinheubachu (Bavorsko) Marii Terezii Portugalskou (1855–1944), dceru portugalského prince a vzdorokrále Michala. Z tohoto manželství se narodily dvě dcery:
- Marie Anunciáta (1876–1961), abatyše na Hradčanech
- Alžběta Amálie (1878–1960)
Vývod z předků
Odkazy
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 212–214.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Ludvík Rakousko-Uherský na Wikimedia Commons
- Genealogie-euweb