Infekční onemocnění

Infekční onemocnění infekcí, z latinského infectio od slovesa inficere = nakazit, napustit, to od slovesa facere = dělat a předpony in), při kterém dochází k poškození hostitelského makroorganismu prostřednictvím parazita, který narušuje vnitřní prostředí makroorganismu, v němž získává prostředí k vlastnímu růstu a množení. Infekcí se tedy rozumí proniknutí choroboplodných zárodků do organismu. Příslušní parazité, nejčastěji mikroorganismy, vnikají do těla hostitele různými způsoby (kapénková nákaza, potrava, poranění, pohlavní styk, přenos krví, přenos z matky na plod, přenos kousnutím hmyzem aj.).[1]

Virové infekce, rozdělené podle orgánů, které napadají.

Míra závažnosti infekce je dána choroboplodností (patogenitou a virulencí). Ta závisí na vlastnostech parazita (patogen), mezi něž patří délka inkubační doby, produkce toxinů aj., jakož i obranyschopnost hostitele (imunita). Mezi parazity řadíme bakterie, viry, chlamydie, ricketsie, plísně, prvoky, některé druhy červů a členovců a v poslední době i zvláštní druh patogenních proteinů známých jako priony. Zdrojem nákazy jsou většinou zvířata (Podle Národních ústavů zdraví USA tvoří zoonózy tři čtvrtiny nově vznikajících infekčních chorob.[2]).

Makroorganismus se infekci brání prostřednictvím imunitního systému. Jedinci i lékaři nákazám brání zvýšením odolnosti (imunizací) a řadou léčiv. Například antibiotiky proti baktériím, kde hlavním cílem je maximálně poškodit (zahubit nebo alespoň omezit růst) parazita a zároveň minimálně poškodit napadený makroorganismus. Pomůže také vhodná prevence (profylaxe), společenský odstup a hygienická opatření.

Rozšíření infekčních nemocí ve světě
Bakteriální infekce, rozdělené podle orgánů, které napadají.

Většinu infekčních onemocnění se ve vyspělých zemích podaří vyléčit. Naproti tomu zůstávají hlavní příčinou smrti v rozvojových zemích. Jedná se především o HIV/AIDS, malárii a další tropické nemoci či tuberkulózu. Na infekční onemocnění umírá 40 % obyvatel chudých zemí, zatímco v zemích bohatých je to pouze 1 %.[3] WHO uvádí, že v roce 2002 byla celosvětová infekční onemocnění příčinou 19 % všech úmrtí (z toho 1/4 AIDS, a téměř 1/3 různé zápaly plic).[4]

Za touto situací je řada faktorů – podvýživa a špatné hygienické podmínky snižují imunitu a napomáhají k šíření parazitů, dále hrají roli také nedostatečná prevence, drahé léky a také nedostatek lékařů. Boj proti infekčním nemocem je jedním z Rozvojových cílů tisíciletí. Tento program OSN chce do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS, malárie a dalších nemocí.

Aby bylo tohoto cíle dosaženo, je třeba v rámci rozvojové spolupráce i programů jednotlivých vlád a mezinárodních institucí zajistit více zdravotnického personálu, dostupnější nemocnice a střediska a levnější léky (jednou z možností jsou takzvané generické léky). Stejně důležitá je i prevence – v boji proti HIV/AIDS různé informační kampaně a také celkově zvyšování gramotnosti. Zastavit malárii pomáhá zejména distribuce moskytiér. Obecně růst životní úrovně v rozvojových zemích a s tím spojená kvalitní výživa, přístup k pitné vodě a zlepšení hygienických podmínek brání dalšímu šíření infekcí a pomáhají k posílení imunity obyvatel.

Pravěké infekce

Parazitickými infekcemi trpěli i živočichové v dávné geologické minulosti. Podle vědecké studie, publikované v roce 2009 je například možné, že mnozí tyranosauridi trpěli obdobou současné trichomonózy, tedy onemocněním, způsobeným parazitickými prvoky. V současnosti tímto onemocněním trpí měkkozobí a hrabaví ptáci, potažmo dravci, u kterých je způsobeno prvokem bičenkou drůbeží (Trichomonas gallinae). U tyranosaurů, daspletosaurů a albertosaurů bylo toto onemocnění diagnostikováno na základě výrazných lézí (kruhových otvorů) na čelistech. Přenos nastával při krmení mláďat, s nakažené kořisti nebo vzájemným kousáním při soubojích těchto obřích dravých dinosaurů.[5]

Reference
  1. SCS.abz.cz: Infekce
  2. CUTHBERTOVÁ, Lori. Jak se přenášejí choroby ze zvířete na člověka. National Geographic. 7.5.2020, s. 12–13. ISSN 1213-9394. (česky)
  3. Kol.aut.: Globální problémy a rozvojová spolupráce. Praha (Člověk v tísni) 2005. Kapitola 1.5 Zdraví - Online pdf: http://www.rozvojovka.cz/index.php?id=252 Archivováno 8. 12. 2008 na Wayback Machine
  4. World health report 2004 statistical annex: Annex Table 2: Deaths by cause, sex and mortality stratum in WHO regions, estimates for 2002 [online]. Světová zdravotnická organizace, 2004. Dostupné online.
  5. SOCHA, Vladimír. Tyranosauří trichomonóza. OSEL.cz [online]. 2. dubna 2020. Dostupné online. (česky)

Literatura

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.