Světová populace

Nejlidnatějším kontinentem je Asie (60 % světové populace), přičemž samy dva nejlidnatější státy Asie – Čína a Indie – tvoří 37 %. Asi 15 % světové populace žije v Africe, 11 % v Evropě, 9 % v Latinské Americe, 5 % v Severní Americe a 0,5 % v Austrálii a Oceánii. Evropská unie s více než 502 miliony obyvatel (2011) tvoří 7,2 % světové populace, umístila by se tak na třetím místě.[5]

Přibližně třetina světové populace žije v nadmořských výškách do 100 m (medián je 194 m a průměr 435 m). Medián hustoty obyvatel je 262 obyvatel na kilometr čtvereční,[6] což je například přibližně dvojnásobek hustoty osídlení v ČR a desetina hustoty osídlení v Praze.

Země podle porodnosti v letech 2000–2005

Graf světové populace za posledních 12 tisíc let. Populace na ose s logaritmickým měřítkem

Na vývoji populace se podílí jak porodnost (natalita), tak úmrtnost (mortalita). Modely vývoje populace však obvykle počítají se střední očekávanou délkou života při narození.

Počet lidí na Zemi:

• před 70 tisíci lety se odhaduje na 15 tisíc a následoval růst ještě než nastala neolitická revoluce[7];
• 10 tisíc let př. n. l. dosáhl 5 milionů;
• 6 tisíc let př. n. l. 10 milionů;
• 4000 př. n. l. 20 milionů;
• 1000 př. n. l. 50 milionů;
• 500 př. n. l. 100 milionů;
• k roku 1 n. l. 200 milionů;
• k roku 1000 n. l. 310 milionů.

I když v polovině 14. století došlo k mírnému poklesu kvůli morovým epidemiím v Evropě (populace byla nestabilní i dříve v neolitu)[8] a v polovině 17. století kvůli válkám a epidemiím, k roku 1750 – kdy začínají spolehlivější data – žilo na Zemi asi 790 milionů lidí.

Tabulka ukazuje roky, kdy populace vzrostla o další miliardu, a zároveň počet roků, kdy ke změně došlo.

Graf rozložení populace do oblastí v letech −400 až 2000. Zdola nahoru: Čína, Indie, zbytek Asie, Evropa, Afrika a ostatní (Amerika, Oceánie)

Ačkoli světová populace v historické době (tj. za posledních asi 2500 let) vzrostla více než stokrát, procentuální podíly jednotlivých hlavních oblastí se příliš nezměnily (viz graf). Od 19. století výrazně vzrostl podíl obou Amerik a od počátku 20. století se snížil podíl Evropy.

Následující tabulky zachycují vývoj populace po oblastech jednak v milionech, jednak v procentních podílech na celku světové populace. Území bývalého Sovětského svazu jsou započtena do Evropy. Latinská Amerika zahrnuje Mexiko, Střední a Jižní Ameriku a Karibik.[9] [10] [11]

Významným jevem ve vývoji světové populace v posledních dvou stoletích je urbanizace, růst populace, která žije v sídlech s více než 5 000 obyvateli. Roku 1800 žila ve městech 3 % světové populace, roku 2010 to bylo 50,5 %.[12] Městská populace tak od roku 2010 tvoří více než polovinu celé populace.