Chibiny
Chibiny (rusky Хибины, v sámštině znamená hory) jsou pohoří v Murmanské oblasti na poloostrově Kola v Rusku, rozlohou největší a také nejvyšší (do 1191 m) v oblasti. Na západě jsou Chibiny ohraničeny jezerem Imandra, na východě Umbozerem, na severu a jihu bažinatými rovinami. Mají kruhový tvar s průměrem 30 km.
Chibiny Хибины | |
---|---|
Chibiny | |
Nejvyšší bod | 1191 m n. m. (Judyčvumčorr) |
Nadřazená jednotka | Bělomořský blok |
Světadíl | Evropa |
Stát | Rusko |
Povodí | Niva, Umba, |
Souřadnice | 67°44′5″ s. š., 33°43′34″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geologie a geografie
Chibiny jsou intruzivním masiv, tvořený nefelinovými syenity. Stejného stáří jsou bohatá ložiska apatito-nefelinových minerálů (Kukisvumčorr, Jukspor, Rasvumčorr). Vrcholy mají charakter planiny, svahy jsou prudké, pokryté sněhovými poli a ledovci s nebezpečnými lavinovými místy.
Podzemní jaderné výbuchy
Během těžby apatitových a nefelínových rud byly v jednom z hlubinných dolů v letech 1972 a 1984 pokusně provedeny podzemní jaderné výbuchy za účelem efektivnějšího odstřelu těžené suroviny.[1]
Příroda
Převládají horské tundry. Nižší polohy svahů pokrývá řídká březová lesotundra s příměsí smrků a borovic. V údolí říčky Vudjavrjok mezi horami Vudjavrčorr (1068 m n. m.) a Kukis (885 m n. m.) se nachází polární alpská botanická zahrada (Полярно-альпийский ботанический сад-институт им. Н. А. Аврорина КНЦ РАН РФ).[2]
Horolezectví
V pohoří Chibiny je kolem 40 výstupových cest, od méně náročných až po značně obtížné.[1]
Odkazy
Reference
- Моя планета / Вершины России.Юдычвумчорр [online]. Russia2.tv - Государственный интернет-канал «Россия» 2001 — 2018. [cit. 2018-09-08]. Komentované video. Dostupné online. (rusky)
- Полярно-альпийский ботанический сад-институт им. Н. А. Аврорина КНЦ РАН РФ [online]. seznam - mapy.cz [cit. 2018-09-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chibiny na Wikimedia Commons
- (rusky) Skitalec, server pro turisty a cestovatele Archivováno 2. 7. 2017 na Wayback Machine