Lhánice

Obec Lhánice (německy Lhanitz, Elhanitz[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 167[1] obyvatel.

Lhánice
náves od východu
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591025
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°6′33″ s. š., 16°13′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel167 (2022)[1]
Rozloha6,47 km²
Katastrální územíLhánice
Nadmořská výška315 m n. m.
PSČ675 75
Počet domů83 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLhánice 25
67575 Mohelno
[email protected]
StarostkaBc. Alena Treuová
Oficiální web: www.obeclhanice.cz
Lhánice
Další údaje
Kód obce591025
Kód části obce80853
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jižně od obce se nachází údolí řeky Jihlavy s Přírodním parkem Střední Pojihlaví.

Sousedními obcemi sídla jsou Jamolice, Senorady, Biskoupky, Dukovany a Mohelno.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, dle jiných zdrojů však již z roku 1146, kde byly zmíněny v listině o hradu v Mohelně, následně pak měly být zmíněny v letech 1240, 1304 a pak i 1349,[4] kdy měly Lhánice patřit Konstancii[5] a jejímu synovi.[4]

V roce 1398 byly zmíněny Lhánice jako osada Haynycze a v roce 1400 pak byly zmíněny jako poškozené bitkami mezi Prokopem a Joštem z Lucemburka. V roce 1460 byly odkoupeny Bočkem z Kunštátu a v roce 1468 Lhánicemi prošla vojska Matyáše Korvína, který směřoval k Třebíči a v roce 1472 pak prošla vesnicí vojska Brandenburgů. Posléze získal Lhánice rod Žerotínů, v roce 1628 je Karel ze Žerotína spolu s celým mohelenským panstvím prodal. V roce 1811 byl v lokalitě na Hřízku vztyčen kříž a v roce 1869 byly nedaleko božích muk vysázeny lípy, roku 1870 pak byl na zvoničku na návsi instalován kříž a hned příští rok byla zvonička opravena a pokryta plechovou střechou. Od roku 1875 se vesnice začala rozšiřovat východním směrem do lokality Kolonie.[4][5]

V roce 1889 byla zemskému výboru podána stížnost, že obec Mohelno, pod kterou v tu dobu Lhánice spadaly špatně hospodaří s majetkem a Lhánice od roku 1890 byly osamostatněny. V roce 1893 pak byla založena v obci jednotřídní škola (ta byla zrušena v roce 1960), v roce 1898 pak byl v obci také založen sbor dobrovolných hasičů a také byla v letech 1898 a 1899 postavena silnice do Senorad. V témže roce byl také za obcí postaven kříž starosty Juránka.[4]

V roce 1907 byly na kopci u vesnice nalezeny archeologicky cenné popelnice, kosti, mlaty a železný klíč, později byl nedaleko nalezen i kostrový hrob a žárové hroby. Tato lokalita byla pak v roce 1950 podrobně prozkoumána. V roce 1913 byla vesnice elektrifikována (a v roce 1926 byla vesnice napojena na oslavanskou elektrárnu) a po skončení první světové války byl jejím obětem roku 1922 odhalen pomník v Močítkách, celkem ve válce zemřelo 5 lhánických občanů.[4] V roce 1924 i spolek Domovina.[3] Roku 1929 byl v obci zregulován potok a byl také upraven rybník na návsi. V třicátých letech 20. století se opět rozšiřuje výstavba v lokalitě Kolonie.[4]

Na konci druhé světové války zemřela v lokalitě na Polánkách při bombardování Anna Mutlová z Lhánic. Po konci války pak byl v roce 1949 zřízen obecní rozhlas a v roce 1957 bylo v obci založeno JZD, v roce 1964 byl v rámci družstva postaven velký kravín. V sedmdesátých letech započal ve vesnici rozvoj, roku 1972 byla přestavěna původní budova radnice na prodejnu potravin, v roce 1973 byla postavena silnice do Mohelna, v lokalitě Močítky byl zrušen rybník a na jeho místě byla vybudována požární nádrž, také byl pomník padlých přesunut na obecní náves. Později byla zrekonstruována budova zrušené školy a byla v nich zřízena mateřská škola, ta ale později byla přestěhována do Kladerub nad Oslavou. V roce 1980 byla vesnice začleněna pod Mohelno, vesnice se pak osamostatnila až v roce 1990.[4]

V roce 2000 byl ve vsi rozveden vodovod a v roce 2001 byla obec plynofikována. V roce 2004 byla dokončena stavba vodovodního přivaděče z Vranovské přehrady. Dne 13. dubna 2011 obec získala pověření užívat obecní symboly.[6]

V roce 2017 došlo k rekonstrukci obecní budovy a rekonstrukci hasičské zbrojnice.[7]

Do roku 1849 patřily Lhánice do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak mezi lety 1949 a 1960[3] patřila do okresu Velká Bíteš a pak do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1890 patřily Lhánice pod Mohelno[3] a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Mohelno,[4] následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Lhánic[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 238 267 272 313 314 329 319 259 245 230 191 166 152

Politika

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jan Brachetka, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Josef Ležák. V roce 2018 vyhrálo komunální volby uskupení nazvané „Lhánické ženy“, v jehož čele stála Alena Treuová. Po volbách se stala starostkou obce a po roce – poté, co v Bolkově rezignovala na svou funkci Anna Štýsová – se ve věku 23 let stala nejmladší starostkou v České republice.[10]

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Lhánice
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ODS (29.47 %) KDU-ČSL (17.7 %) KDU-ČSL (20.43 %) ANO (30.52 %) SPOLU (27.65 %)
2. ČSSD (25.26 %) ČSSD (16.66 %) Úsvit (17.2 %) KDU-ČSL (18.94 %) ANO (19.14 %)
3. KDU-ČSL (23.15 %) VV (15.62 %) ČSSD (16.12 %) KSČM (10.52 %) SPD (11.7 %)
účast 75.40 % (95 z 126) 70.07 % (96 z 137) 64.14 % (93 z 145) 70.90 % (95 z 134) 70.68 % (94 z 133)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Lhánice
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (40.81 %) KDU-ČSL (23.8 %) KDU-ČSL (25.49 %) ANO (22.22 %)
2. KDU-ČSL (24.48 %) KSČM (21.42 %) ČSSD (19.6 %) KDU-ČSL (15.55 %)
3. ODS (14.28 %) ČSSD (16.66 %) KSČM (19.6 %) Piráti (13.33 %)
účast 39.37 % (50 z 127) 36.76 % (49 z 136) 38.81 % (52 z 134) 34.85 % (45 z 132)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (26 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (26 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (14 hlasů). Volební účast byla 68.38 %, tj. 93 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (29 hlasů). Volební účast byla 56.62 %, tj. 77 ze 136 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 68.89 %, tj. 93 ze 135 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (38 hlasů). Volební účast byla 66.42 %, tj. 91 ze 137 oprávněných voličů.[21]

Farnost

Lhánice patří do Římskokatolické farnosti Mohelno.

Pamětihodnosti

Osobnosti

  • Leonora Pohorská (1863–1945), básnířka a spisovatelka
  • Ludvík Šulista (1904–1938), pedagog, ochotník a voják

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 100.
  4. Historie obce Lhánice [online]. Lhánice: Obec Lhánice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda Moravská. II. Místopis, Náměšťský okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 233–238.
  6. Kronika do roku 2012 [online]. Lhánice: Obec Lhánice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
  7. ČERNÝ, Kamil. Ve Lhánicích se plánuje rozšíření obecní budovy. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-11 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online.
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 154.
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
  10. SMATANA, Ľubomír. Nejmladší ‚žena na radnici‘ je ve Lhánicích. Alena Treuová se starostkou stala v pouhých 23 letech [online]. Praha: Český rozhlas, 2020-10-08 [cit. 2020-10-09]. Dostupné online.
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.