Mohelnice (nádraží)

Nádraží vzniklo na nově budované trati společnosti Severní státní dráha z Olomouce do Prahy v letech 1843–1845. Slavnostní vlak tudy projel 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, který trať navrhl. Návrh původně empírové budovy je připisován, stejně jako skoro u všech stanic na této trase, architektu Antonu Jünglingovi.

Roku 1959 byla trať procházející stanicí elektrizována soustavou 3 kV stejnosměrného proudu.

Stanicí prochází III. železniční koridor. Po roce 2000 byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici: nachází se zde kryté ostrovní nástupiště s podchodem, byl instalován elektronický informační systém pro cestující a výpravní budova prošla opravou. Vlaky mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h, stanice je vybavena elektronickým stavědlem ESA 11, které je dálkově řízeno z centrálního dispečerského pracoviště Přerov.

V úseku Olomouc – Česká Třebová byla železniční stanice Mohelnice zařazena do IV. třídy. Její vybavení se skládalo z čekárny, pokladny, dvou bytů a vodárny.

Výpravní budova byla navržena Antonem Jünglingem jako stavba se středním patrovým tříosým traktem na čtvercovém půdorysu, k němuž byla po stranách přistavěna krátká přízemní křídla. Střední část byla kryta stanovou střechou, křídla měla střechy valbové. Empírové fasády s do líce vsazenými okny byly členěny hladkými omítanými plochami s pásovou rustikou se širokými pásy. Úzké šambrány s jemnou profilací rámovaly obdélná okna. Později byla vnitřní dispozice upravena, kdy byly zvětšeny kanceláře a čekárna.[1][2]

Po převzetí dráhy soukromou Rakouskou společností státní dráhy (StEG) byla výpravna v roce 1875 přestavěna. Nově byla zařazena do třídy III.B. Architekt Carl Schumann vypracoval návrh budovy s dvouosými patrovými křídly přistavěných ke středovému trojosému rizalitu, stavba byla krytá sedlovou střechou. Členění bylo v podobě tenkých průběžných a parapetních říms. Ve štítech byla dvojice malých okének.[1][2]

V roce 1904 byla prodloužena křídla o jednoosé přízemní přístavky se sedlovou střechou a kruhovým okénkem ve štítu. Fasáda byla členěna strukturovanou omítkou a hladkými plastickými prvky.[1]