Mezinárodní sionistický kongres
Světový sionistický kongres, či Mezinárodní sionistický kongres (hebrejsky: הקונגרס הציוני העולמי), někdy označovaný také jako „Parlament židovského lidu“, je hlavní událost Světové sionistické organizace, při níž se setkávají její členové k projednávání různá politických a ekonomických témat sionismu, přijímání předkládaných návrhů a rozhodování o jejich zavádění apod.
Historie
První sionistický kongres se konal ve švýcarské Basileji roku 1897. Od té doby se ve městě konaly další dvě desítky kongresů v různých městech Evropy až do roku 1945, a po roce 1948, kdy byl založen samostatný židovský stát se sedm kongresů konalo v Jeruzalémě.[1]. Prvních pět kongresů se konalo každý rok, další po dvou letech (s přerušením v době první světové války) a poslední kongresy každé tři roky.
Seznam kongresů
Toto je chornologicky řazený seznam kongresů Světové sionistické organizace s uvedeným datem a místem konání a se stručným přehledem projednávaných témat:
Pořadí |
Místo konání |
Stát |
Termín konání |
Témata |
Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
1. kongres |
Basilej | Švýcarsko | 29. - 31. srpna 1897 | První kongres znamenal historický přelom. Sdružení Chovevej Cijon se stalo oficiálním hnutím sionismu. Theodor Herzl zde navrhl svůj program, který nazval “plánem na židovské národní znovusjednocení”. Byla zvolena rada zástupců. | Ve svém deníku si Herzl zapsal: “Mám-li shrnout závěry kongresu v Basileji jednou větou, zněla by: v Basileji jsem založil židovský stát (...). Možná za pět let, ale jiště za padesát let, zde nějaký bude.” [2], [3] |
2. kongres | Basilej | Švýcarsko | 28. – 31. srpna 1898 | Hlavním tématem bylo prosazení sionistických myšlenek do židovských komunit v diaspoře, založení „Židovského vyrovnávacího fondu“ Světové sionistické organizace. | Účast se oproti prvnímu kongresu byla dvojnásobná, ale stále s převážně ruským zastoupením. |
3. kongres | Basilej | Švýcarsko | 15. – 18. srpna 1899 | Diskuse o základech Basilejského programu. | |
4. kongres | Londýn | Spojené království | 13. – 16. srpna 1900 | Zabýval se ekonomickými problémy dělníků v Palestině a vysokou nezaměstnaností. Tzvi Herman Shapira přednesl návrh k založení národního fondu KKL. | Kongres byl ve znamení rozkolu Rumunských Židů. |
5. kongres | Basilej | Švýcarsko | 26. – 30. prosince 1901 | Rozhodnutí o založení Židovského národního fondu (K.K.L.). Hlavními aktéry byli Leo Motzkin, Martin Buber a Chajim Weizmann. | |
6. kongres | Basilej | Švýcarsko | 23. - 28. srpna 1903 | Theodor Herzl na žádost britské vlády přednesl „Projekt Uganda“, proti kterému se zvedla silná vlna opozice, zejména z řad ruských sionistů. Byla sestavena vyšetřovací komise k prozkoumání proveditelnosti projektu. | Jeden z nejbouřlivějších kongresů. Herzl sjezd uzavřel výňatkem ze 137. žalmu: „Pokud na tebe zapemenu, Jeruzaléme, ať uschne má pravice!“ |
7. kongres | Basilej | Švýcarsko | 27. července - 2. srpna 1905 | Bylo rozhodnuto, že založení židovského státu je možné pouze na území Země izraelské a Ugandský projekt byl drtivou většinou zamítnut. Došlo k vytvoření ”hnutí teritorialistů”. | První kongres konaný po Herzlově smrti. Novým předsedou Světové sionistické organizace byl zvolen David Wolffsohn. |
8. kongres | Haag | Nizozemsko | 14. – 21. srpna 1907 | Z iniciativy Chajima Weizmanna se politický sionismus stal neoddělitelným od aktivního založení státu v Zemi izraelská. | Volba místa souvisí s probíhající mírovou konferencí v Haagu. |
9. kongres | Hamburk | Německá říše | 26. – 30. prosince 1909 | Dělnická hnutí jsou poprvé zastoupena jako nezávislé subjekty. | |
10. kongres | Basilej | Švýcarsko | 9. – 15. srpna 1911 | Jednání o arabské problematice | |
11. kongres | Vídeň | Rakousko-Uhersko | 2. – 9. září 1913 | Chajim Weizmann a Menachem Usiškin přednesli návrh na založení Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. | |
12. kongres | Karlovy Vary | Československo | 1. – 14. září 1921 | Byly stanoveny infrastruktury a upřesněny náležitosti založení budoucího národního státu. Kongres potvrdil založení Keren ha-jesod a také nákup nových území v Jizre'elském údolí. | První kongres konaný po skončení první světové války, po Balfourově deklaraci, po ukončení osmanské nadvlády v Palestině a skončení pogromů ve Východní Evropě. |
13. kongres | Karlovy Vary | Československo | 6. – 18. srpna 1923 | Bylo rozhodnuto o založení Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. | |
14. kongres | Vídeň | Rakousko | 18. – 31. srpna 1925 | Jednání především o problematice 4. aliji. | |
15. kongres | Basilej | Švýcarsko | 30. srpna – 11. září 1927 | Zabýval se celkovou krizí 4. aliji spojenou s nezaměstnaností. | |
16. kongres | Curych | Švýcarsko | 29. července – 10. srpna 1929 | Analýza stavu a snaha o zlepšení situace v Zemi izraelské, po 5. aliji. | |
17. kongres | Basilej | Švýcarsko | 30. června – 15. července 1931 | Zabýval se krvavými nepokoji z roku 1929 a publikací druhé Bílé knihy baronem Passfieldem. V reakci na britskou anti-sionistickou politiku rezignoval Chajim Weizmann na funkci předsedy organizace a na jeho místo byl jmenován Nachum Sokolov. | Objevuje se první opozice v podobě revizionistického sionismu Vladimíra Zeeva Žabotinského. Stoupenci revizionismu následně opustili jednací sál a roztrhali členskou kartu. |
18. kongres | Praha | Československo | 21. srpna – 4. září 1933 | Jednání především o mocenském vzestupu Adolfa Hitlera a prvních antisemitských nařízeních přijatých německou vládou. | |
19. kongres | Lucern | Švýcarsko | 20. srpna – 4. září 1935 | Zhoršující se situace v Německu, zejména pak norimberskými zákony, které Židy vylučovaly z německé společnosti. | Chajim Weizmann znovu zvolen do funkce předsedy organizace. |
20. kongres | Curych | Švýcarsko | 3. – 16. srpna 1937 | Analýza výsledků královské Peelovy komise britské vlády ohledně rozdělení Palestiny. | |
21. kongres | Ženeva | Švýcarsko | 16. – 25. srpna 1939 | Jednání o odporu proti MacDonaldově bílé knize | 1. září t.r. vypukla druhá světová válka. |
Mimořádný kongres | New York | USA | 9. - 11. května 1942 | Projednávání možností vystěhovalectví Židů do Palestiny | Mimořádný kongres konaný v newyorském hotelu Biltmore z důvodu válečných událostí v Evropě. Předsedal mu David Ben Gurion |
22. kongres | Basilej | Švýcarsko | 9. – 24. prosince 1945 | Zabývá se nelegální emigrací a politickým a vojenským odporem proti britské vládě. | První sionistický kongres po druhé světové válce a zároveň poslední v Evropě |
23. kongres | Jeruzalém | Izrael | 14. – 30. srpna 1951 | Jednání o úloze Světové sionistické organizace v novém státě a o vztahu vůči novým imigrantům. Byl položen základ "Jeruzalémského programu", jehož hlavní principy jsou: posilování státu Izrael, znovusjednocení diaspory v Izraeli a jednota židovského národa. | První kongres od založení státu Izrael v roce 1948. Počínaje tímto kongresem se všechny další odehrály v Jeruzalémě. |
24. kongres | Jeruzalém | Izrael | 24. dubna – 7. května 1956 | Jednání o bezpečnost židovského státu v souvislosti s vojenskými přípravami arabských armád proti Izraeli a jejich dodávky zbraní ze strany komunistických zemí. Nově byla definována role instituce Keren ha-jesod. | |
25. kongres | Jeruzalém | Izrael | 27. prosince 1960 – 11. ledna 1961 | Zabýval se problematikou imigrace a otázkami kultury a vzdělávání v diaspoře. Byl stanoven rámec vztahů mezi státem Izrael a Světovou sionistickou organizací. | |
26. kongres | Jeruzalém | Izrael | 30. prosince 1964 – 11. ledna 1965 | Jednání o možnostech zlepšení povědomí Židů v diaspoře o Izraeli a šíření hebrejského jazyka. | |
27. kongres | Jeruzalém | Izrael | 9. – 19. června 1968 | Hlasování o “Jeruzalémském programu” navrženém na 23. Kongresu. Potvrzení nutnosti spolupráce mezi státem Izrael a sionistickou organizací. | |
28. kongres | Jeruzalém | Izrael | 18. – 28. června 1972 | Kongres se zabýval konkrétními problémy některých židovských komunit v diaspoře. | |
29. kongres | Jeruzalém | Izrael | 20. – 28. února 1978 | Byla definována podoba sionismu. Analyzace problémů vzdělávání Židů v diaspoře a také podmínky imigrace a integrace přistěhovalců. | |
30. kongres | Jeruzalém | Izrael | 1982 | ||
31. kongres | Jeruzalém | Izrael | 1987 | ||
32. kongres | Jeruzalém | Izrael | 1992 | ||
33. kongres | Jeruzalém | Izrael | 1997 | ||
34. kongres | Jeruzalém | Izrael | 2003 | ||
35. kongres | Jeruzalém | Izrael | červen 2006 | ||
36. kongres | Jeruzalém | Izrael | 2010 | ||
37. kongres | Jeruzalém | Izrael | 20. - 22. října 2015 | Kongresu se zúčastnilo 509 členů organizace, z toho 145 z USA.[4] | |
38. kongres | Jeruzalém | Izrael | 20. - 22. října 2020 | ||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Congrès sioniste na francouzské Wikipedii.
- Wikiwix's cache [online]. 2019-02-21. Dostupné online.
- GRESH, A. Israël, Palestine: vérités sur le conflit. Příprava vydání Fayard. [s.l.]: [s.n.], 2007. Kapitola 72.
- A look at the Congresses - הארכיון הציוני [online]. 2018-02-26. Dostupné online.
- Reform wins plurality of U.S. vote for World Zionist Congress. www.jta.org. 5 June 2015. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Dvora Omer "Une voix appelle dans la pénombre".
- Yéhoshoua-Eshel Ferbstein "Le premier congrès et la religion".
- Dov Berkovitch "Vous n'habiterez pas".
- Dr Mordéhaï Naor "Le journalisme, Herzl et le congrès sioniste". Ed. Et-Mol. 1997.
- Dr Avigaïl Oren "Voyage sur les pas de Herzl en Terre d'Israël". Ed. de la Histadrut.
- Matya Kam "Le premier congrès sioniste". Ed. Fonds Avi Haï.
- Dr Mordéhaï Naor "De Hertzl à Ben-Gourion". Ed. ministère de la défense. 1996.
- Shlomit Laskov "Qui a rédigé les Protocoles de Sion". Ed. Et-Mol. 1993.
- Efraïm et Ménahem Talmi "Lexique sioniste". Ed. Maariv. Tel-Aviv 1982.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Světový sionistický kongres na Wikimedia Commons