Páni z Lomnice

Rod Tasovců, který se též psal po Meziříčí či po hradě Tassenberku, má pravděpodobně daleko starší kořeny, snad až do 11. století, ale spojitost s údajným prapředkem Tasem není jistá. Ve starší literatuře bývá uveden jako zakladatel rodu z Lomnice Oldřich z Lomnice, který však byl Vítkovec a zdrojem jeho predikátu byla Lomnice nad Lužnicí. Prvními historicky doložitelnými členy rodu jsou bratři Bohuše a Vznata, který se uvádí v letech 1227–1234 jako znojemský purkrabí. V letech 1237–1259 Vznata držel s bratrem Tasov. Vznata byl v letech 1254–1277 královským číšníkem a měl tři syny: Jence (1293), Tasa (1281–1297) a Vznatu.

Koncem 13. a počátkem 14. století se rod rozvětvil na dvě větve. První z nich držela Tasov a Lomnici, druhá Velké Meziříčí. Tas z Tasenberka, který se uvádí v letech 1281–1297, držel hrad Tassenberk, městečko Lomnici a měl syna Jence. Vznata se psal v roce 1281 po Velkém Meziříčí a později i po Lomnici. Roku 1318 byl komorníkem brněnské a olomoucké cúdy a roku 1339 moravským zemským hejtmanem. Vznata držel také Deblín a Louku.

Ješek Meziříčský držel kromě Meziříčí i Křižanov, další členové této větve získali statky v Čechách, které později prodali. Tyto dvě rodové větve se později rozdělily na několik odnoží, které vlastnili např. Náměšť nad Oslavou, Mostiště, Jemnici.

Jan Meziříčský z Lomnice v letech 1496–1515 zastával úřad moravského zemského hejtmana a v této funkci zasahoval do vývoje událostí nejen na Moravě, ale i v Čechách, měl velký vliv i na krále Vladislava II. Zemřel roku 1515. Zdeněk Meziříčský z Lomnice vlastnil počátkem 16. století Vranov, v Čechách vyženil Ledeč nad Sázavou, kam se přestěhoval.

Rodovým sídlem pánů z Lomnice byl hrad Lomnice. Ačkoliv zůstal v majetku rodu až do 16. století, nejsilnější a nejvlivnější rodovou větví se stali Meziříčtí z Lomnice. Páni z Lomnice vlastnili v průběhu času tyto hrady: Lomnici, Velké Meziříčí, Tassenberk, Tasov, Bukov, Náměšť nad Oslavou, Brumov, Ledeč nad Sázavou, Mostiště, Letovice, Louku, Pyšolec, Rájec, Skuhrov, Zubštejn a další.

Počátkem 17. století rod ve všech větvích vymřel po meči.

V štítě měli ve stříbrném poli černé křídlo se zlatou pružinou. Ne všechny rodové linie měly stejná vybarvení. Znak města Velkého Meziříčí dosud ukazuje křídlo Meziříčských z Lomnice, i když ve změněných barvách, nezměněný znak pak užívá město Kuřim u Brna a Křižanov.

Spojili se s Krajíři, Perštejny, Šternberky, Trčky, pány z Letovic či Ledeckými z Říčan.

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Páni z Lomnice na Wikimedia Commons
• Vznat z Lomnice
• http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/cmh2-041-060.pdf
• Historie Tasova
• Z rodokmenu Meziříčí