Velké Meziříčí (zámek)
Zámek Velké Meziříčí vznikl z původního hradu zřejmě z poloviny 13. století. Po přestavbě na renesanční zámek získal svou současnou podobu ve stylu novogotiky koncem 19. století. Zámek je soukromým majetkem, část jeho prostor využívá Muzeum Velké Meziříčí, v letech 1952–1976 zde fungovala i porodnice. Rozsáhlý areál včetně hradeb a parku je na seznamu kulturních památek zapsán od roku 1958.
Zámek Velké Meziříčí | |
---|---|
Hlavní budova | |
Účel stavby | |
obrana města, porodnice, | |
Základní informace | |
Sloh | novogotika |
Výstavba | 13. století |
Přestavba | 1578 |
Materiál | kámen |
Stavebník | páni z Lomnice |
Další majitelé | Berkové z Dubé, Pernštejnové, Kounicové, Ugartové, Lichtenštejnové, Lobkovicové, Harrachové |
Současný majitel | Podstatzští-Lichtenstein |
Poloha | |
Adresa | Velké Meziříčí, Česko |
Ulice | Zámecké schody |
Souřadnice | 49°21′28″ s. š., 16°0′45″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 18288/7-4543 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Zmínky o hradě z let 1113 a 1197 jsou pozdějšími falzifikáty, první doložená zpráva o hradě pochází až z roku 1377, kdy jej vlastnili páni z Lomnice[1]. Na přelomu 14. a 15. století vlastnil Meziříčí Lacek z Kravař, za nějž došlo k přestavbě hradu, poté krátce patřil pánům z Pernštejna (1528–1552) a meziříčský hrad byl rodištěm významného člena rodu Vratislava z Pernštejna, později patřil opět pánům z Lomnice. Dokončení renesančního zámku je datováno rokem 1578 za Aleny Meziříčské z Lomnice (1540–1610). Za Berků z Dubé počátkem 17. století patřilo Meziříčí k největším územním celkům na Vysočině a jenom inventář zámku byl odhadován na 40 000 zlatých. Po krátké epizodě ve vlastnictví Kouniců se Meziříčí stalo sídlem císařského generála Petra Ugarta (1676). Za vlády Ugartů došlo k velkém požáru města a následné přestavbě zámku v barokním slohu za účasti architekta Václava Špačka (1733)[2].
Poslední prodej panství proběhl v roce 1735, od té doby na další majitele přecházel jen dědictvím. Finanční problémy Ugartů a jejich přesídlení na Znojemsko vedly k prodeji meziříčského panství v roce 1735 vévodovi Leopoldu Šlesvicko-Holštýnskému. Po jeho úmrtí přešlo Meziříčí přes ženské potomstvo na rod Lichtenštejnů a později Lobkoviců. Leopoldina Lobkowiczová, rozená Lichtenštejnová, nechala v nedalekém Netíně postavit rodovou hrobku, její syn c. k. polní zbrojmistr Rudolf Ferdinand z Lobkowicz (1840–1908) podnikl pseudogotické úpravy zámku a dal tak celému areálu současnou podobu. Po jeho smrti zdědila Meziříčí sestra Anna, provdaná Harrachová. Hrabě František Harrach (1870–1937) v rámci vojenských manévrů v roce 1909 hostil na zámku arcivévodu Františka Ferdinanda a později byl jeho pobočníkem. V souvislosti s touto návštěvou byl zámek elektrifikován. Velkostatek Velké Meziříčí stále patřil k největším soukromým majetkům na Vysočině, jeho rozloha počátkem 20. století byla 6 500 hektarů půdy[3].
Po smrti Františka Harracha zdědila zámek jeho dcera Josefína, provdaná Podstatzká-Lichtenstein (1905–2000). Přihlásila se k české národnosti, takže zámek jí byl zkonfiskován až po roce 1948 a v restitučním řízení jej v roce 1995 získala zpět. Od roku 2000 zámek vlastnili její synové František Karel a Jan Nepomuk a dcera Marie. František Karel Podstatzký-Lichtenstein zemřel v roce 2016 bez potomstva, Marie Podstatzká-Lichtensteinová v roce 2021 také bezdětná. Zámek nyní spravuje jejich bratr Jan Nepomuk (* 1937) se svými syny.
Přehled majitelů
- do 1399 pánové z Lomnice a Meziříčí
- 1399–1416 Lacek z Kravař a Helfenštejna
- 1416–1447 pánové z Kravař a Plumlova
- 1447–1528 pánové z Lomnice
- 1528–1552 pánové z Pernštejna
- 1552–1592 Heldtové z Kementu
- 1592–1649 Berkové z Dubé a Lipého
- 1649–1676 hrabata z Kounic
- 1676–1735 hrabata z Ugarte
- 1735–1742 Leopold vévoda Šlesvicko-Holštýnský
- 1742–1764 Marie Eleonora Holštýnská, provdaná vévodkyně z Guastally a Sabionetty
- 1764–1812 Eleonora Öttingen-Spielberg, provdaná princezna Liechtensteinová
- 1812–1819 Mořic princ Liechtenstein
- 1819–1899 Leopoldina Liechtensteinová, provdaná princezna Lobkowiczová
- 1899–1908 Rudolf princ Lobkowicz
- 1908–1937 František Maria Alfred hrabě Harrach
- 1937–1948 Josefa Harrachová, provdaná Podstatzká-Lichtenstein
- 1948–1995 československý, resp. český stát
- 1995–2000 Josefa Harrachová, provdaná Podstatzká-Lichtenstein (znovu)
- od 2000 František Karel († 2016), Maria († 2021) a Jan Podstatzký-Lichtenstein
Galerie
- Východní křídlo zámku od řeky Oslavy
- Brána do zámku
- Zámecká zahrada
- Erb rodiny Podstatzkých-Lichtenstein
- Budovy předzámčí
- Vstupní brána do areálu zámku
- Zahradní průčelí zámku
- Nádvoří zámku s hospodářskými budovami
- Hradby a opevnění pod západním křídlem zámku
- Nádvoří zámku
Odkazy
Reference
- HARTMAN, Tomáš: Zámek a Muzeum Velké Meziříčí; Velké Meziříčí, 2009
- MACEK, Petr: Barokní architekt Václav Špaček (1689–1751); disertační práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; Praha, 2007
- Ottův slovník naučný, díl XVII., str. 242 ISBN 80-7185-057-8
Literatura
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava; Praha, 1981
- KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 8. díl; Praha, 2012 ISBN 978-80-7277-410-4
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Velké Meziříčí na Wikimedia Commons
- Detaily o expozicích v zámku
- Šumná města - Šumné Horácko, pořad o zámku, VM, Třebíči a Tasově
- Modrá krev - Podstatští, 3. díl 2. řady seriálu, zabývajícího se historií šlechtických rodů, působících na území České republiky, vyrobeno 2017