Messenpekové

Messenpekové[1] byli členové nižší šlechty, kteří působili na Moravě a Uhrách ve službách českých a uherských králů. Psáni také jako Páni z Messenpecku.

Messenpekové
ZeměČeské království, Morava, Uhry
Mateřská dynastievon Messenpeck
Titulynižší šlechta
ZakladatelJan (1365) na Moravě
Konec vládypo roce 1466
Vymření po mečiJan z Messenpeku
Větve rodurakouská, moravská

Historie rodu

Písemné zmínky o tomto rodu jsou z první poloviny 15. století na východní Moravě (1408 Hluk, 1434 Helfštejn, 1446 Rožnov aj.) a také na severním Slovensku (1400 Orava, 1425 Likava).

Původ rodu

V období 13. století se uváděl v listinách starobylý rakouský šlechtický rod z Messenpecku, z Messenbachu[2] a také z Messenbecku[3].

Moravská větev

Moravský moravský genealog Josef Pilnáček považoval Messenpeky za rakouskou rodinu přistěhovalou v druhé polovině 14. století na Moravu.[4] Historik Branislav Varsik vyslovil názor, že rod pocházel z Moravy z prostředí nižší šlechty.[5]

Počátkem 21. století se historici domníval, že by mohlo jít o rod, který pocházel z Uher. Dle Jiřího Juroka se o Janovi z Messenpeku píše, že to byl: "uherský nižší šlechtic a syn oravského kastelána".[6]. Dle Mileny Ostrolucké, která v přehledu rodu přicházejících z Uher na Moravu mj. zjístila, že: "Na prelome 14. a 15. stor. si na Morave podržali rozsiahle, násilím zabraté majetky bratia Messenpekovci z Oravy."[7]

Úvahy o uherském původu se zakládají na domněnce, kdy byl jistý Jura z Messenpeku kastelánem na Oravském hradě. Dokládaly to dvě listiny uherského krále Zikmunda z 1. ledna a 4. ledna 1400, ve kterých vystupuje Jiŕí z Messenpeku, královský oravský kastelán. Jeho švagr by měl být Jakub z Bělin.[8] První listina sděluje, že Zikmund odevzdává Messenpekovi do zástavy hrad Hukvaldy a některé další majetky olomouckého biskupství. Ve druhé listině král oznamuje obsazení Hukvald[9] a dalších míst svými lidmi, mezi nimiž jmenuje také jistého Messenpeka.[10] V listinách je psán jako Messenpek, oravský kastelán, s křestním jménem v podobě Jurko (Givrko), Durdík (Gyurgik), což je více uherské jméno, nežli české, či moravské. Jde však pravděpodobně o fonetický přepis jména uherským písařem.

V roce 1365 je zmiňován jistý Jan starší, který držel poblíž rakouských hranic vesnice Urbaneč (1365), další zboží v okolí Slavonic (1407) a Krajovice (1409, dnes zaniklá obec). Jeho ženou byla Dorota (1407, 1409).

Po něm přebírá majetek Jiŕí z Messenpeku. Od roku 1400 byl kastelánem na Oravském hradě. V listopadu 1408 se tituloval jako "Pán na Hluku"[11], kde pravděpodobně sídlil a spolu s manželkou Annou (je doložena 1412). Poslední zpráva o něm je z roku 1420, kdy Jiŕí z Messenpeku a z Hluku odprodal tvrz a ves Krajovice poblíž Jemnice. V roce 1412 se uvádí jeho děti: Jiří mladší, Jan a Anna. Jiří převzal otcův majetek, byl známý válečník, po jeho smrti převzal majetek jeho Jan. Ten byl kastelán likavského hradu (1420–1429) a pán na Hluku, HelfŠtejné, Rožnově atd.[12]

Z pramenů historici odvozují, že tedy šlo o rod z Moravy, dle Josefa Pilnáčka, přesněji o jednu z větví rakouského rodu Messenpeků, která se usadila kolem roku 1365 na Moravě.

Erb

Erb se vyskytuje ve dvojí provedení:[13]

  1. Ve stříbrném štítu je černé břevno. V klenotu pak stříbrné křídlo s černým břevnem. Přikryvadla černo-stříbrná. (Josef Pilnáček, Moravská větev rodu)
  2. Ve stříbrném štítu je zelené břevno. (Johann Siebmacher, Moravská větev rodu)

Odkazy

Reference
  1. Messenpek (rod) - Bibliografie slovenské historiografie. husav.portaro.eu [online]. [cit. 2019-03-15]. Dostupné online.
  2. Páni z Messenpecku | SVĚT MÍSTOPISU. svetmistopisu.cz [online]. [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. (česky)
  3. Messenbach / Messenbeck coat of arms, Messenbach / Messenbeck family crest, Messenbach / Messenbeck heraldry, Messenbach / Messenbeck family history. www.heraldry.ws [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-22.
  4. PILNÁČEK, J.: StaromoravM rodové. Vídeň 1930, s. 384.
  5. VARSIK, B.: Husitské revolučné hnutie a Slovensko. Bratislava 1965, s. 69, 259 - „Ján Messenpek bol po rodičoch moravského zemianskeho pôvodu".
  6. JUROK, J.: Moravský severovýchod v epose husitské revoluce. Novýjičín 1998, s. 158,
  7. OSTROLUCKÁ, M.: Uhorská šCachta na Morave do polovice 17. storočia. Genealogicko-heraldický hlas, 8,1998, č. 1, s. 5.
  8. Lvi Lucemburští. Issuu [online]. [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Předání Hukvald r. 1400 bylo diktováno vojenskou strategií, tento náhlý přesun do Messenpekových rukou formou zástavní držby nebyl skutečným majetkovým převodem, ale smluvenou formalitou s cílem vojensky zajistit Hukvaldy Zikmundovými lidmi. Srov. např. SPĚVÁČEK, J.: Václav IV Praha 1986, s. 30
  10. Codex diplomalicus Moraviae XIII, č. 1,
  11. Hlucká tvrz a její dějiny. www.kronikahluk.cz [online]. [cit. 2019-03-15]. Dostupné online.
  12. CHLUMECKÝ, P. v. - CHYTIL, J. - DEMUTH, C. - WOLFSKRON, A. R. v.: Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. Briinn 1856, Briinner Čuda č. IV, 275; X, 17, 18, 122; XII, 6; Olmutzer Čuda č. VII, 26, 27; Codex diplomalicus Moraviae XIV, č. 45; POKLUDA, Z.: Tvrz v Hluku. Slovácko 1996, s. 15
  13. Erbovník M rodů. heraldikus.wz.cz [online]. [cit. 2019-03-15]. Dostupné online.

Literatura
  • Vladislav Dědek, Páni z Messenpecku, Pohlednice 14,8 x 10,5 cm, Rok vydání 2015, Sběratelské číslo: 53
  • Lvi Lucemburští

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.