Maxmilián Bádenský

Maxmilián Bádenský (10. červenec 18676. listopad 1929, také známý jako Max Bádenský (Max von Baden)) byl osmým a posledním říšským kancléřem Německého císařství (od 3. října do 9. listopadu 1918, kdy byla vyhlášena republika a ve funkci říšského kancléře jej vystřídal Friedrich Ebert[1]). Po zhroucení císařství se z politiky stáhl a žil na svých statcích v Bádensku-Württembersku; v roce 1919 zde s Kurtem Hahnem založil výchovný ústav Salem, kde se při výchově používal princip „prožitkové terapie“: kromě denního cvičení a pobytu v přírodě, expedic a příprav na expedici také záchranná služba v horách a na pobřeží. (Hahn po nástupu nacistů emigroval do Skotska, kde v Gordonstounu založil British Salem School; jejími žáky byli i princ Philip, pozdější vévoda z Edinburghu a manžel britské královny Alžběty II, a jeho nejstarší syn princ Charles.)

Maxmilián Bádenský
8. Říšský kancléř
Ve funkci:
3. října 1918  9. listopadu 1918
PanovníkVilém II.
PředchůdceGeorg von Hertling
NástupceFriedrich Ebert
Hlava rodu Zähringenů
Ve funkci:
8. srpen 1928  6. listopad 1929
PředchůdceFridrich II. Bádenský
NástupceBerthold, markrabě bádenský

Narození10. červenec 1867
Baden-Baden, Německé císařství
Úmrtí6. listopad 1929
Salem, Německo
NárodnostNěmec
ChoťMarie Luisa Hannoverská
RodičeWilhelm Bádenský a Maria Maximilianovna z Leuchtenbergu
DětiMarie Alexandra
Berthold
PříbuzníMarie Bádenská (sourozenec)
Profesepolitik
OceněníŘád slona (1900)
Řád Serafínů
Řád černé orlice
Řád routové koruny
Domácí řád vendické koruny
 více na Wikidatech
CommonsPrince Maximilian of Baden
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maxmilián byl rovněž hlavou dynastie Zähringenů a titulárním bádenským velkovévodou od 8. srpna 1928 do své smrti 6. listopadu 1929. Po jeho smrti se hlavou rodu stal jeho syn Berthold.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Fridrich Bádensko-Durlašský
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Amálie Nasavsko-Dietzská
 
 
Leopold I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Ludvík Jindřich Geyer z Geyersbergu
 
 
Luisa Karolína Hochberská
 
 
 
 
 
 
Maximiliana Kristýna ze Sponecku
 
 
Vilém Bádenský
 
 
 
 
 
 
Gustav III. Švédský
 
 
Gustav IV. Adolf
 
 
 
 
 
 
Žofie Magdalena Dánská
 
 
Žofie Vilemína Švédská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Frederika Dorotea Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
Maxmilián Bádenský
 
 
 
 
 
Alexandre de Beauharnais
 
 
Evžen de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais
 
 
Maximilian de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
Augusta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Maxmilianovna z Leuchtenbergu
 
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Marie Nikolajevna Ruská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 

Reference

  1. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.17 - 25, 166

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.