Mauro Tassotti

Mauro Tassotti
	Mauro Tassotti (2012)
Osobní informace
Datum narození	19. ledna 1960 (62 let)
Místo narození	Řím, Itálie
Výška	177 cm
Hmotnost	72 kg
Přezdívka	Tasso
Klubové informace
	Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový obránce (1978–1997); Fotbalový trenér (1997–2022)
Mládežnické kluby*
1976-1978	Lazio
Profesionální kluby*
Reprezentace**
Trenérská kariéra***
1997-2001; 2001; 2001-2015; 2016-2021; 2021–2022	Milán (mládež); Milán; Milán (asistent); Ukrajina (asistent); Janov (asistent)
Úspěchy
Mistrovství světa
PMEZ
Liga mistrů UEFA
Superpohár UEFA
Interkontinentální pohár
1. italská fotbalová liga
Italský superpohár
Další informace
	→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.; * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k konec kariéry; Starty a góly za reprezentaci aktuální k konec kariéry; * Trenérské působení aktuální k 1. 5. 2022
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauro Tassotti (* 19. ledna 1960, Řím, Itálie) je bývalý italský fotbalový obránce a reprezentant Itálie. V současnosti je asistentem trenéra Ukrajinské fotbalové reprezentace.

Jako hráč, spolu s Baresim, Maldinim a Costacurtou tvořil obranu AC Milán v pozdních osmdesátých let a poloviny devadesát let. Od roku 1980 do roku 1997 hrál v klubu Rossoneri 17 let, poté do roku 2016 zastával post jako trenér mládeže (primavera), asistenta trenéra a konzultanta dlouhých 36 let, což je absolutní rekord v historii klubu [1].

Má stříbrnou medaili z MS 1994 s reprezentací Itálie. Na klubové úrovni má tři vítězství v LM (1988/89, 1989/90 a 1993/94), dvě vítězství v Interkontinentálního poháru (1989 a 1990). Také má pět titulů v lize (1987/88, 1991/92, 1992/93, 1993/94, 1995/96).

Na MS 1994 v USA dostal 8-zápasový trest za zranění loktem Španěla Luise Enriqueho. Byl to nejtvrdší trest v historii světových šampionátů až do 24. 6. 2014, kdy ho překonal 9-zápasový distanc pro Uruguayce Luise Suáreze za pokousání Itala Giorgia Chielliniho na Mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii.[2]

Klubová kariéra

První zápas v profi kariéry si zahrál 5. listopadu 1978 v dresu SS Lazio v 18 letech proti Ascoli. Do konce sezony ještě přidal 13 utkání. V další sezoně již nastoupil na 27 utkání, ale kvůli uplácení klubu byl nucen za trest sestoupit do druhé ligy.

Dne 1. července 1980 přestoupil do AC Milán. Ten také hrál ve druhé lize kvůli uplácení. Ze začátku své kariéry byl známý jako velmi tvrdý obránce. Až s příchodem trenéra Sacchiho se stal vnikajícím obráncem. Též plnil funkci zástupce kapitána.

Prvním úspěchem pro hráče byla sezona 1987/88, když s klubem vyhrál titul. Pak následovali trofeje za vítězství poháru PMEZ 1988/89 a povedla se i obhajoba PMEZ 1989/90. Ale nejdůležitějším vítězstvím v kariéře bylo ve finále LM 1993/94 když zvedal trofej jako kapitán mužstva [3].

V jeho posledních sezónách v kariéře byl používán méně kvůli jeho postupujícímu věku a také díky talentu Panucciho který hrál na jeho pozici. Spolu se svým spoluhráčem Baresim odešel Tasso po sezoně 1996/97 do fotbalového důchodu. konci sezóny 1996–97. Jeho poslední zápas byl 1. června doma proti Cagliari v nebývalé roli středního záložníka [4]. Za klub AC Milán hrál 17 sezon a nastoupil celkem v 583 utkání a vstřelil celkem 10 branek.

Reprezentační kariéra

Italská fotbalová reprezentace do 21 let

Zúčastnil se dvou ME do 21 let (1980 a 1982). Vždy byl s mužstvem vyřazen ve čtvrtfinále. Zahrál si i na OH 1988, kde obsadil s mužstvem 4. místo.

Italská fotbalová reprezentace

Tasso si odbyl premiéru v národním dresu Itálie na kvalifikačním zápase pro MS 1994 14. října 1992 proti Švýcarsku (2:2) [5]. Bylo mu 32 let a stal se nejstarším debutantem v historii Itálie [6].

Při přátelském utkání 3. června 1994 proti Švýcarsku (1:0) nastoupili v obraně od začátku zápasu se spoluhráče mi z klubu AC Milán [7]. I díky souhře se spoluhráči byl pozván trenérem Sacchim na MS 1994. Odehrál dva zápasy v základní sestavě. Po finálové prohře proti Brazílii (2:3 na penalty) ukončil reprezentační kariéru. Jeho poslední zápas byl ve čtvrtfinále proti Španělsku (2:1) [8]. V něm udeřil loktem protihráče Luise Enrique v pokutovém území když se rozhodčí nedíval, ale po televizním prozkoumání dostal od FIFA 8 zápasový distanc [9].

Trenérská kariéra

Svou trenérskou kariéru zahájil v AC Milán sektoru mládeže: od roku 1997 do roku 2001 byl ředitelem Primavery. Od 14. března 2001 do 13. ledna 2014 se stává asistentem trenéra. Byl asistentem trenérů: Alberto Zaccheroni, Cesare Maldini, Carlo Ancelotti, Leonardo, Massimiliano Allegri, Clarence Seedorf a Filippo Inzaghi. 15. ledna 2014 vede jeden zápas jako hlavní trenér. Pak pracoval jako pozorovatel pro vývoj mládeže a 12. července 2016 ukončil smlouvu, čímž opustil AC Milán po 36 letech [10], aby mohl dělat asistenta trenéra mužstva Ukrajiny.

Statistiky

Sezóna	Klub	Liga			Ligové poháry			Kontinentální poháry			Celkem
Sezóna	Klub	Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Zápasy	Góly
1977/78	SS Lazio	Serie A	0	0	IP	0	0	UEFA	0	0	0	0
1978/79		Serie A	14	0	IP	1	0		0	0	15	0
1979/80		Serie A	27	0	IP	5	0	-	0	0	32	0
1980/81	AC Milán [11]	Serie B	33	0	IP	3	0	-	0	0	36	0
1981/82		Serie A	24	0	IP	4	0	STEP	5	0	33	0
1982/83		Serie B	32	0	IP	9	1	-	0	0	41	1
1983/84		Serie A	30	1	IP	7	0	-	0	0	37	1
1984/85		Serie A	24	1	IP	10	0	-	0	0	34	1
1985/86		Serie A	28	0	IP	6	0	UEFA	6	0	42	0
1986/87		Serie A	25	1	IP	4	0	-	0	0	29	1
1987/88		Serie A	28	0	IP	7	0	UEFA	4	0	39	0
1988/89		Serie A	30	2	IP+IS	3+1	0+0	PMEZ	9	0	43	2
1989/90		Serie A	29	3	IP	2	0	PMEZ+ES+IP	7+2+1	0+0+0	41	3
1990/91		Serie A	28	0	IP	2	0	PMEZ+ES+IP	4+2+1	0+0+0	37	0
1991/92		Serie A	33	0	IP	5	0	-	0	0	38	0
1992/93		Serie A	27	0	IP+IS	5+1	0+0	LM	9	1	42	1
1993/94		Serie A	21	0	IP+IS	1+1	0+0	LM+ES+IP	9+1+1	0+0+0	34	0
1994/95		Serie A	12	0	IP+IS	4+1	0+0	LM+ES+IP	5+2+1	0+0+0	25	0
1995/96		Serie A	15	0	IP	2	0	UEFA	3	0	20	0
1996/97		Serie A	10	0	IP+IS	1+0	0+0	LM	1	0	12	0
Celkově			470	8	-	81	1	-	62	1	630	10

Úspěchy

Klubové

- 5× vítěz italské ligy (1987/88, 1991/92, 1992/93, 1993/94, 1995/96)
- 4× vítěz italského superpoháru (1988, 1992, 1993, 1994)
- 3× vítěz Ligy mistrů (1988/89, 1989/90, 1993/94)
- 3× vítěz evropského superpoháru (1989, 1990, 1994)
- 2× vítěz Interkontinentální pohár (1989, 1990)
- 1× vítěz středoevropského poháru (1981/82)

Reprezentační

- 1× na MS (1994 - stříbro)
- 1× na OH (1988)
- 2× na ME 21 (1980, 1982)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mauro Tassotti na italské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mauro Tassotti na Wikimedia Commons
Profil hráče na Transfermarkt.com (německy)
Profil trenéra na Transfermarkt.com (německy)
Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] ttps://www.gazzetta.it/Calcio/Serie-A/Milan/12-07-2016/tassotti-lascia-milan-addio-ultima-bandiera-160327509879.shtml

[9ban-2] Luis Suarez bite: Uruguay striker banned for four months, BBC Sport, citováno 1. 6. 2014 (anglicky)

[3] ttps://web.archive.org/web/20140114003302/http://archiviostorico.corriere.it/2001/maggio/23/Tassotti_fallimento_delle_italiane_Colpa_co_0_0105235131.shtml

[4] ttp://www.magliarossonera.it/statistiche/dynamicInfoMatch.php?match=3185

[5] ttps://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371573

[6] ttps://web.archive.org/web/20160611125214/http://www.fantagazzetta.com/archivio/20_11_2014/nazionale-non-solo-moretti-ecco-tutti-gli-altri-esordienti-over-30-194654

[7] ttps://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371561

[8] ttps://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936187

[9] ttps://www.marca.com/en/football/spanish-football/2018/07/09/5b4335a322601dfe438b45af.html

[10] ttps://www.acmilan.com/it/news/club/2016-07-12/il-saluto-a-tassotti-e-maldera

[11] ttp://www.magliarossonera.it/protagonisti/Gioc-Tassotti.html