Matěj Stropnický

V letech 2003 - 2020 byl členem Strany zelených, kde patřil k levicovému křídlu (zatímco jeho otec se posléze stal vysoce postaveným členem konkurenčního hnutí ANO a za něj ministrem obrany ve vládě Bohuslava Sobotky).

Po prvních několika letech v komunální politice coby opoziční kritik způsobu vedení Prahy 3 a ve vnitrostranické politice SZ jako proponent evropsky-levicového pojetí zelené politiky neúspěšně kandidoval za Stranu zelených ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2006. Tehdy i v následujících letech vystupoval jako veřejný kritik tehdejšího vedení strany. V roce 2007 se vyslovil pro odstoupení bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka, proti umístění americké vojenské základy systému protiraketové obrany v Česku, pro stažení českých jednotek z Iráku či pro odsouzení představitelů zahraniční politiky USA v 70. letech.

V listopadu 2012 byl na sjezdu Strany zelených v České Třebové zvolen 3. místopředsedou strany, když získal 84 hlasů. Ve funkci působil do následujícího sjezdu v Praze v lednu 2014, kdy jej v této pozici nahradil Tomáš Průša. Stropnický ale dále zůstal členem předsednictva Strany zelených.[9]

V komunálních volbách v roce 2014 byl 39 484 hlasy zvolen do Zastupitelstva hlavního města Prahy na kandidátce uskupení Trojkoalice (koalice SZ, KDU-ČSL, STAN). Zastupitelem se stal díky preferenčním hlasům, jelikož na kandidátce byl původně na 11. místě a skončil na 4. místě (Trojkoalice přitom získala 8 mandátů).[10] Dne 26. listopadu 2014 byl zvolen náměstkem primátorky hlavního města Prahy.[11] Počátkem roku 2015 žádaly ANO 2011 a ČSSD Stropnického odchod z funkce náměstka primátorky,[12] tato výzva však nebyla vyslyšena. Opětovně spory eskalovaly na konci léta 2015 kvůli pražským stavebním předpisům.[13] Nakonec byl spolu s dalšími třemi radními (2 za ČSSD a 1 za ANO) odvolán na zasedání zastupitelstva, které se protáhlo až do noci z 22. na 23. října 2015.[14]

Mezitím v roce 2014 obhájil post zastupitele městské části Praha 3, když jako člen SZ vedl kandidátku volebního subjektu „Žižkov (nejen) sobě – koalice Strany zelených, KDU-ČSL, STAN a nezávislých kandidátů“. Toto uskupení volby na Praze 3 drtivě vyhrálo se ziskem 27, 29 % hlasů.[15] I přes vítězství skončilo Stropnického uskupení Žižkov (nejen) sobě v opozici.[16]

Dne 23. ledna 2016 byl na sjezdu Strany zelených v Praze zvolen předsedou strany. Získal 117 hlasů od 222 delegátů (53 %), když porazil Petra Štěpánka i Jana Šlechtu.[17]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 se stal lídrem Zelených v Praze.[18] V průběhu sčítání volebních výsledků s předběžnými očekáváními pod 1,5 % pro Stranu zelených oznámil rezignaci na funkci předsedy strany.[19][20]

Ve druhé polovině dubna 2018 oznámil, že nebude v komunálních volbách na podzim 2018 kandidovat do Zastupitelstva hlavního města Prahy, ani do Zastupitelstva městské části Praha 3. Od politiky si chce dle svých slov „dát přestávku“[21] a věnovat se dalšímu studiu a své práci žurnalisty.[22]

V srpnu 2018 podpořil částkou dva tisíce korun uskupení „Změna je možná!“, které kandiduje do zastupitelstva města Mohelnice na Šumpersku. Za uskupení přitom kandidují i dva členové hnutí SPD, navíc do městského zastupitelstva kandidují členové Zelených společně s TOP 09 pod názvem „Společně pro město“. Ve Straně zelených tento krok vyvolal negativní reakce.[23][24]

Dne 27. května 2020 oznámil na schůzi zastupitelstva Prahy 3, že u Zelených končí,[25] a počátkem června stranu opustil.[26][27] V eseji Chtít to hlavní, kde svůj odchod oznámil, popisuje, že nešlo o názorový odklon, ale odklon od přístupu, jelikož sociální témata prosazoval straně navzdory kvůli jejímu spojení s liberály. [28] V následujících rozhovorech popisoval, že s posunem perspektivy souviselo opuštění liberální bubliny a poznání vesnického prostředí. [29]

Od začátku března 2021 začal působit jako poradce ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) mimo jiné v oblasti politické komunikace.[30] V květnu 2021 dostal od Jana Hamáčka nabídku kandidovat za ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2021.[31] Tuto nabídku přijal a za ČSSD kandidoval jako nestraník z 2. místa na kandidátce v Praze.[32] Strana však nedosáhla pětiprocentního limitu ani celostátně, ani v jeho volebním kraji.

• Osoba Matěj Stropnický ve Wikicitátech
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Matěj Stropnický na Wikimedia Commons