Osečany (zámek)

Zámek Osečany se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Příbram ve Středočeském kraji.[1] Zámek je zapsaný v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Předmětem ochrany je rozsáhlý areál s ústřední budovou zámku, obklopenou romantickým parkem s několika menšími stavebními objekty.[2] Zámek je v soukromém vlastnictví, ve vyhrazených dnech je přístupný veřejnosti.[3]

Osečany
Účel stavby

panské sídlo

Základní informace
Slohbarokní, novogotický
Výstavba17. – 18. století
Přestavba1850–1860
Další majiteléOsečanští
Vojkovští z Milhostic
Albrecht z Valdštejna
Pavel Michna z Vacínova
Wolfgang Henneg
Jan Václav Buben z Litic
Johanna Tiegel von Lindenkron
Současný majitelMatěj Stropnický, Daniel Krejčík
Poloha
AdresaOsečany, Česko Česko
Souřadnice49°41′47,55″ s. š., 14°26′2,53″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky32069/2-2493 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o Osečanech pochází z roku 1352 ve spojitosti se jménem Jana z Osečan, o němž se předpokládá, že byl zakladatelem zdejší tvrze, která je však poprvé výslovně zmíněna až v roce 1526.[4] Po Osečanských patřily Osečany Břízkým a po nich Vojkovským z Milhostic. Existuje domněnka, že Vojkovští přestavěli v druhé polovině 16. století tvrz na renesanční zámek. Poté se zde střídali další majitelé. Po porážce stavovského povstání získal zabavené panství Albrecht z Valdštejna, který je vzápětí směnil s Pavlem Michnou z Vacínova.

V roce 1665 koupil zadlužené Osečany Wolfgang Henneg, který posléze zahájil přestavbu sídla na trojkřídlý zámek v barokním stylu. Výstavba probíhala postupně od roku 1680, avšak ještě v roce 1701 je objekt popisován jako nový nedostavěný dům.[5] V roce 1733, kdy bylo sídlo v majetku Jana Václava Bubny z Litic, byla v jižním křídle zámku vybudována kaple sv. Anny. K tomuto datu se považuje barokní přestavba zámku za ukončenou. V letech 1850 až 1860 nechala tehdejší majitelka zámku Johanna Tiegel von Lindenkron upravit zámek v novogotickém stylu, avšak barokní podoba objektu z přelomu 17. a 18. století v podstatě zůstala zachována. U zámku bývala také sušárna ovoce, která v roce 1918 vyhořela. Na jejím místě byly pak vybudovány skleníky.[5]

V roce 1928 zámek koupil lékařský spolek se záměrem vybudovat zde ozdravovnu. V době druhé světové války byly Osečany, podobně jako řada dalších obcí na Sedlčansku a Neveklovsku, v roce 1943 vystěhovány a obec se zámkem se stala součástí výcvikového prostoru zbraní SS. Zámek spolu s jeho barokní výzdobou byl poškozen ostrými střelbami ze zdejšího cvičiště zbraní SS.[4] Po Únoru 1948 připadl zámek podniku Zdravotnické zásobování a byl adaptován na sklad zdravotnického materiálu.[6] Po roce 1989 zámek získalo v restituci sedmnáct spoluvlastníků a objekt desítky let bez údržby chátral. V roce 2018 zámek koupili za 12 miliónů korun Matěj Stropnický, publicista, politik a bývalý předseda Strany zelených, a jeho partner, herec Daniel Krejčík.[7][8] Na obnovu střechy a krovu zámku schválil v roce 2020 Středočeský kraj dotaci ve výši 5,9 milionu korun.[9] Obnova střechy byla kompletně dokončena v září 2021. Konečná cena se vyšplahala na 8,2 milionů korun.[10]

Popis

Areál osečanského zámku se nachází v západní části obce na vyvýšeném místě mezi potokem Mastníkem a jeho místním pravostranným přítokem.[2][1][11] Dvoupatrový zámek je trojkřídlý, s pozůstatky někdejšího anglického parku a s hospodářským dvorem na severní straně.[6] Střecha zámku je sedlová s malou plechovou věžičkou.

Objekt kaple sv. Anny prochází až do prvního poschodí zámku. Vstup do kaple je z malého nádvoří, sevřeného křídly zámecké budovy. Nad žulovým portálem je z pískovce vytesané vyobrazení svaté Anny, vyučující Pannu Marii. Po stranách u vchodu do kaple jsou pozůstatky pískovcových soch sv. Leonarda a sv. Felixe. Původně hodnotné barokní sochy z první poloviny 18. století byly poškozeny střelbou za nacistické okupace, jsou bez hlav a celkově ve špatném stavu. Za druhé světové války byl zničen také zdejší původní barokní oltář. Současný oltář byl do kaple přemístěn z kostela archanděla Michaela v bývalém horním městě Lauterbachu (zaniklé Město Litrbachy, po roce 1948 přejmenované na Čistou) na Sokolovsku. Pod klenbou kaple se nachází freska Madony Svatohorské.[5]

Dostupnost

Zámek Osečany je veřejnosti přístupný ve vybraných dnech, konkrétně o sobotách a nedělích v době od 30. května do 1. listopadu. Čas prohlídek je stanoven na 10., 11., 14. a 15. hodinu. Majitelé zámku umožňují ve zdejším areálu, případně v zámecké kapli také pořádání svateb. Dalším projektem, zaměřeným na oživení a obnovu této kulturní památky, je divadelní přehlídka „Osečanské divadelní léto“.[3]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Seznam. Zámek Osečany [online]. mapy.cz [cit. 2020-04-26]. Dostupné online.
  2. Památkový katalog: Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-04-26]. Dostupné online.
  3. Zámek Osečany bude. Novinky: sezóna 2020 [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-12.
  4. Zámek Osečany [online]. hrady.cz, 2004-09-26 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online.
  5. Zámek Osečany [online]. Osečany: Obecní úřad Osečany [cit. 2020-04-26]. Dostupné online.
  6. Evidenční list nemovité kulturní památky: Zámek čp. 1 (s kaplí sv. Anny) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-04-26]. Dostupné online.
  7. Zámek Osečany bude: O zámku [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online.
  8. Stropnický s přítelem koupili zámek. Zachráníme kulturní dědictví, říkají. revue.idnes.cz [online]. iDNES.cz, 2018-08-12 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online.
  9. PLAVECKÝ, Radek. Kraj přidá na opravy zámků, miliony dostanou i Roden a Stropnický. novinky.cz [online]. Seznam, 2020-08-13 [cit. 2020-087-13]. Dostupné online.
  10. ŠŤASTNA, Josef. Konečně v suchu: Matěj Stropnický s partnerem mají na zámku v Osečanech novou střechu. Na kameru ukázali bydlení za miliony [online]. zivotvcesku.cz, 2021-9-20 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
  11. Zákres rozsahu kulturní památky do katastrální mapy. Detail dokumentu [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-04-26]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.