Solaris Urbino 18
Solaris Urbino 18 je kloubový nízkopodlažní autobus, který od roku 1999 vyrábí polská firma Solaris Bus & Coach.
Solaris Urbino 18 | |
---|---|
Solaris Urbino 18 v německém Reutlingenu | |
Typ | Urbino 18 |
Výrobce | Solaris |
Vyráběn v letech | od 1999 |
Technické údaje | |
Délka | 17 900–18 000 mm |
Šířka | 2550 mm |
Výška | 2850 mm |
Pohotov. hmotnost | 14 000–16 000 kg |
Obsaditelnost (sezení:stání) | 34–56:118–142 |
Pohonné jednotky | |
Motory | |
Motor | Cummins ISBe5 250B / ISLe4 340B |
Výkon | 178 kW / 250 kW |
Motor | MAN D2866 LOH25 / LOH27 |
Výkon | 228 kW |
Motor | DAF PR228 / PR265 |
Výkon | 231 kW / 266 kW |
Převodovky | |
Převodovka | Voith Diwa D864.3E / D864.5 |
Druh | automatická |
Počet přev. stupňů | 4 |
Převodovka | ZF Ecomat 5HP590 / 6HP592C ZF Ecomat 6HP594 / 6HP602 / 6HP604 |
Druh | automatická |
Počet přev. stupňů | 5 / 6 6 / 6 / 6 |
Převodovka | ZF 6AP 1400 B Ecolife / 1700 B Ecolife |
Druh | automatická |
Počet přev. stupňů | 6 |
Urbino 18 představuje nejkapacitnější autobus z modelové řady Solaris Urbino. Jedná se o třínápravový městský autobus, který se skládá ze dvou částí, jež jsou spojeny kloubem a přechodovým měchem. Vstup do vozu zajišťují čtvery dvoukřídlé dveře. Standardně je jako pohonná jednotka používán dieselový motor. V roce 2005 byl vyroben jediný prototyp, který je poháněn stlačeným zemním plynem. V roce 2006 byly představeny také první vozy s hybridním pohonem a se spalovacím motorem, který splňuje normu EEV, která platí v Evropě od října 2009. Oba poslední typy se dostaly také do sériové výroby.
Největším provozovatelem vozů Urbino 18 je berlínský (téměř 260 kusů) a varšavský (465 vozidel) dopravní podnik. Solaris Urbino 18 jezdí také v mnoha dalších polských městech a byl exportován i do dalších zemí (např. Itálie, Švédsko nebo Lotyšsko). V Česku je kloubový Solaris v provozu v Olomouci (23 kusů; cena autobusu pořízeného v roce 2013 činila 6,6 milionů korun[1]), Chomutově (3 kusy), Plzni (32 kusů), Ostravě (32 kusů, z toho 25 kusů CNG - 15 vozů III. generace a 10 vozů IV. generace), u dopravce Martin Uher z Mníšku pod Brdy (12 kusů, z toho 1 vyřazen), u Arrivy City Praha (4 kusy) a ČSAD Střední Čechy (21 vozů). Celkem 69 autobusů Urbino 18 bylo od roku 2014 dodáno do Brna (36 vozů 3. generace,[2][3] 33 vozů 4. generace). V prosinci 2015 byly dodány tři vozy tohoto typu do Českých Budějovic. V roce 2019 pořídil Dopravný podnik Bratislava 6 ojetých vozů III. generace z Berlína a o rok později 12 nových vozů IV. generace, z toho jeden pouze pro účely autoškoly. V roce 2020 začaly autobusy Solaris Urbino 18 jezdit i v Liberci (celkem 10 vozů na CNG, k nimž se přidaly 3 ojeté dieselové vozy z Plzně), na podzim 2020 začala dodávka dalších 37 vozů na CNG do Ostravy. V květnu 2021 začala dodávka 9 dieselových vozů pro České Budějovice.[4] Na Slovensku jsou v provozu v Bratislavě a v Prešově.
Galerie
Odkazy
Reference
- Obnova vozového parku autobusů [online]. Dpmo.cz, 2013-01-22 [cit. 2014-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
- ČTK. V Brně bude jezdit 36 autobusů Solaris za 236 milionů Kč [online]. Ceskenoviny.cz, 2014-01-22 [cit. 2014-01-22]. Dostupné online.
- Miky. Flotila Solarisů kompletní [online]. Bmhd.cz, 2014-12-09 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online.
- Mgr. Barbora Smudková. NEJNOVĚJŠÍ AUTOBUSY SOLARIS URBINO 18 ZAČALY PLNIT VOZOVNU DPMCB [online]. DPMCB, 2021-05-20 [cit. 2021-05-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Solaris Urbino 18 na Wikimedia Commons