Martin Rajniš
Martin Rajniš (* 16. května 1944, Praha) je český architekt a urbanista, spoluzakladatel České komory architektů, několika architektonických kanceláří a zakladatel atélieru Huť architektury Martin Rajniš. Mezi veřejností je známý hlavně jako autor nové Poštovny na Sněžce. Výrazně se věnuje experimentální architektuře a vztahu architektury k přírodě a k lidské společnosti.
Prof. Ing. arch. Martin Rajniš | |
---|---|
Martin Rajniš | |
Narození | 16. května 1944 Praha Protektorát Čechy a Morava |
Národnost | česká |
Vzdělání | Fakulta architektury ČVUT |
Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
Povolání | architekt, urbanista, pedagog |
Ocenění | Pocta České komory architektů (2016) |
Webová stránka | hutarchitektury |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Vzdělání a praxe
Martin Rajniš se narodil v Praze 16. května 1944. Po ukončení gymnázia v Praze – Braníku vystudoval v letech 1962–69 Fakultu architektury ČVUT v Praze a pokračoval postgraduálním studiem na AVU (prof. Cubr). Po škole nastoupil do liberecké „školky architektury“ architekta Miroslava Masáka a Karla Hubáčka při ateliéru SIAL, kde setrval do roku 1979.
Od roku 1981 do roku 1985 spolupracoval jako samostatný architekt s architektonickým studiem Shape – jejich nejznámější prací byl Pavilon dopravy na Světové výstavě 1986 ve Vancouveru.
Roku 1986 založil D.A. Studio. V 90. letech tato kancelář realizovala řadu větších i menších projektů v ČR i v zahraničí. Nejvýrazněji se práce kanceláře do tváře Prahy zapsala tvorbou nové části Smíchova od křižovatky Anděl až k zastávce Na Knížecí. V letech 1992–1995 byl členem soudu České komory architektů. Martin Rajniš přenechal v roce 1996 kancelář D.A. Studio svým společníkům (transformovala se v dnešní kancelář D3A) a vyrazil na cesty. Zpět k architektuře se vrátil postupně po roce 2001.
Nejprve založil v roce 2003 s Patrikem Hoffmanem kancelář H.R.A. V roce 2005 pak s Davidem Kubíkem založil novou kancelář e-MRAK. Od roku 2012 vede ateliér Huť architektury Martin Rajniš. Je spoluzakladatelem společnosti Teratekton a České větroplavební společnosti MRAK.
Martin Rajniš byl v roce 2014 zvolen předsedou Gremiální rady Institututu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.[1] Žije a pracuje v Praze a na Maxově v Jizerských horách.
Pedagogická a vzdělávací činnost
V letech 1990–1997 působil jako profesor architektury na VŠUP v Praze. V letech 2001–2002, 2006–2007 vedl atelier architektury A1 na Technické univerzitě v Liberci.
Architekt Rajniš pořádá odborné přednášky a semináře; se svými spolupracovníky a studenty architektury z celé republiky formou workshopů vytváří experimentální konstrukce, např. z rostlého dřeva (Dóm chaosu), které jsou šetrné k přírodě.
Dílo
Počátky jeho tvorby charakterizují stavby velkých měřítek (obchodní dům Máj, nákupní centrum Nový Smíchov, výstavní pavilony aj.). Postupně se začal věnovat navrhování menších objektů, u nichž je hlavním stavebním materiálem dřevo. Typické pro jeho tvorbu jsou stavby ze skládaného dřeva (obytné stodoly, věže, rozhledny, pyramidy ap.). Za výjimečný přínos světové architektuře v oblasti udržitelného vývoje získal v roce 2014 cenu Global Award for Sustainable Architecture francouzské nadace Locus. Sám k tomu řekl: to, co my děláme, se jmenuje „Přirozená architektura“. Tedy architektura, která používá věci, jež se za ty miliardy let evoluce v přírodě vyvinuly tak, že jsou geniální a úžasné. A samozřejmě, že když se blížíme k přírodě a zároveň se snažíme být ekonomičtí a zároveň přemýšlíme i o tom, aby intervence každé stavby do přírody a prostředí byla na svém počátku i konci minimální, tak tím pádem jaksi „mimochodem“ děláme to, čemu se dnes vznosně říká udržitelný rozvoj a udržitelná architektura. [2]
Ne všechny jeho netradiční dřevostavby se dočkaly kladného přijetí veřejností i odbornou kritikou. To byl případ mediálně sledované stavby písecké lesovny „Na Flekačkách“ za 20 mil. Kč. Dva roky po dokončení stavby došlo k závadám způsobeným nedostatečným statickým zajištěním, zatékáním ve střeše a průnikem plísní z blízkého lesa do vzduchotechniky objektu. Architekt Rajniš se dohodl s prováděcí firmou na odstranění závad, částečně na vlastní náklady. Po opravách je stavba součástí přírodně–naučného areálu Semice Flekačky.[3][4]
Projekty a realizace (výběr)
- 1975 – Obchodní dům Máj na Národní třídě v Praze (spolu s J. Eislerem a M. Masákem)
- 1986 – Pavilón „Dějiny dopravy“ na Světové výstavě EXPO ve Vancouveru
- 1996 – Továrna Sipral, Praha (D.A. Studio)
- 2001 – Vejminek/ dům pro Pavla Štechu, Černošice [5]
- 2001 – Kulturní a obchodní centrum Nový Smíchov, (D.A. Studio), Praha
- 2004 – Stodola v Maxově
- 2006 – Věž Scholzberg (aneb vertikální sklad dřeva s kontrolním schodištěm ve tvaru věže), Horní Maxov, Liberec (e-MRAK)
- 2006 – Stodola v Krňanech (e-MRAK)
- 2007 – Hráň u Slavonic (e-MRAK)
- 2007 – Nová Česká poštovna „Anežka“ na Sněžce (H.R.A. Hoffman Rajniš Architekti)
- 2009 – Rozhledna Bára, Chrudim (e-MRAK)
- 2009 – Ateliér nad řekou, Kamenný Újezdec (e-MRAK)
- 2010 – Povodňový transbordér, Andělská hora (e-MRAK)
- 2010 – Správa lesů města Písku (e-MRAK)
- 2011 – Dům v oboře, Železná (e-MRAK)
- 2012 – Après-ski Kraličák, Staré Město (Huť architektury Martin Rajniš)
- 2013 – Maják a muzeum Járy Cimrmana, Tanvald (Huť architektury Martin Rajniš)
- 2015 – Rozhledna Máminka, Hudlice (Huť architektury Martin Rajniš)
- 2016 – Vzducholoď Guliver, Centrum současného umění DOX (s Leošem Válkou)
- 2017 – Rozhledna Ester, Jeruzalém, Izrael[6]
- 2018 – Rozhledna Doubravka XIV., Praha (Huť architektury Martin Rajniš)
- 2018 – Rozhledna Kraličák, Králický Sněžník (Huť architektury Martin Rajniš)
- 2021 – Rozhledna Závist, Dolní Břežany (Huť architektury Martin Rajniš)
Výstavy (výběr)
autorská
- 2014 – Martin Rajniš: Huť architektury, Centrum současného umění DOX, Praha – Holešovice
společná
- 1982 – Práce architektů, malířů a sochařů, Ústav makromolekulární chemie AV ČR, výstavní síň, Praha
- 1983 – Prostor, architektura, výtvarné umění, Výstaviště Černá Louka, Ostrava
- 1989 – Středotlací, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
- 1992 – Česká a slovenská novofunkcionalistická architektúra, Palác Kinských, Praha
- 2008 – New Face of Prague, České centrum Praha, Praha
- 2008 – Zelená architektura, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
- 2010 – Přirozená architektura, 12. mezinárodní výstava architektury, Benátky[7]
- 2011 – SIAL: Sdružení inženýrů a architektů Liberec, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
- 2011 – Současný český industriál, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
- 2014 – Punk v české architektuře, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
Reportáže, pořady, filmy
- 2007 – Strategie svobody / The Strategy of Freedome. J.Dlouhý, Česká televize
- 2009 – Atelier nad Řekou / Atelier Above the River. Vojta Kopecký, VOKOMRAK
- 2009 – Bára, příběh věže / Bara, the Story of a Tower. Vojta Kopecký, VOKOMRAK
- 2009 – Pahrbek český. Lucie Králová, Česká televize
- 2010 – Biennale Architettura 2010 Natural Architecture. Vojta Kopecký, VOKOMRAK
- 2010 – Transborder. Vojta Kopecký, VOKOMRAK
- 2013 – proStory: Martin Rajniš – Huť architektury. Lucie Králová. Česká televize
- 2014 – Global Award for Sustainable Architecture; Veronika Kastlová, Havel Parkán
- 2014 – Dům v oboře; Havel Parkán, David Kubík
- 2014 – Strukturální konstrukce z kmínků; Veronika Kastlová, Max Funda
- 2015 – Martin Rajniš - Huť architektury DOX; Havel Parkán
- 2015 – Maják a muzeum Járy Cimrmana. Vojta Kopecký
Ocenění
- 1969 – 1. cena v soutěži studentských prací za Centrum jihozápadního města v Praze
- 1970 – 1. cena za Pneulamp na mezinárodní soutěži fy Artemide
- 1975 – 1. cena za lineární nosiče a městský mobiliář (spoluautor Michal Brix) v mezinárodní soutěži Man Size Prize
- 1997 – nominace na cenu Miese van der Rohe za administrativní budovu v Praze - Pankráci
- 2004 – nominace na cenu Miese van der Rohe za továrnu na svítidla v Praze
- 2014 – nominace na cenu Architekt roku 2014[8]
- 2014 – cena Global Award for Sustainable Architecture nadace Locus za výjimečný přínos světové architektuře
- 2016 – Pocta České komory architektů
Galerie
- Obchodní dům Máj
- Rozhledna Bára
- Maják Járy Cimrmana
- Artefakt
- Dóm chaosu
- Vzducholoď Gulliver (2017)
Reference
- Tak ano, tak ne! Praha má komisi pro klíčové zásahy do podoby města
- Architekt Martin Rajniš získal cenu Global Award for Sustainable Architecture (zpráva ČTK z 5. 6. 2014)
- KEKELY, René. Moderní lesovna v Písku má vady, město na jejich odstranění peníze dát nechce. kurzy.cz [online]. 2011-17-224 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online.
- BENEŠ, Martin. idnes.cz [online]. 2012-10-24 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online.
- Vejminek / dům pro Pavla Štechu — Martin Rajniš
- Společný česko - izraelský projekt "Česká věž – rozhledna v Jeruzalémě". Židovská obec Brno [online]. 2017-05-09 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ČR v Benátkách reprezentuje Rajnišova Přirozená architektura
- Finalisti ceny Architekt roku 2014
Literatura
- RAJNIŠ, Martin, FIALOVÁ, Irena. D.A.Studio, Projekty a realizace 1986/1996. Praha: GJF, 1995.
- RAJNIŠ,Martin, FIALOVÁ, Irena, TICHÁ, Jana. Martin Rajniš. Praha: Zlatý řez, 2008. ISBN 978-80-87068-02-1
- TICHÁ,Jana. Bára - neuvěřitelný příběh věže /The incredible story of a tower. Praha: Zlatý řez, 2010. ISBN 978-80-87068-06-9
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Rajniš
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Rajniš na Wikimedia Commons
- proStory Martin Rajniš – Huť architektury, ČT Brno 2011
- Rozhovor s arch. Martinem Rajnišem, RTV 2016
- Martin Rajniš na achiweb.cz