Martin Rajniš

Martin Rajniš (* 16. května 1944, Praha) je český architekt a urbanista, spoluzakladatel České komory architektů, několika architektonických kanceláří a zakladatel atélieru Huť architektury Martin Rajniš. Mezi veřejností je známý hlavně jako autor nové Poštovny na Sněžce. Výrazně se věnuje experimentální architektuře a vztahu architektury k přírodě a k lidské společnosti.

Prof. Ing. arch. Martin Rajniš
Martin Rajniš
Narození16. května 1944
Praha
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnostčeská
VzděláníFakulta architektury ČVUT
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt, urbanista, pedagog
OceněníPocta České komory architektů (2016)
Webová stránkahutarchitektury.cz
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vzdělání a praxe

Martin Rajniš se narodil v Praze 16. května 1944. Po ukončení gymnázia v Praze – Braníku vystudoval v letech 1962–69 Fakultu architektury ČVUT v Praze a pokračoval postgraduálním studiem na AVU (prof. Cubr). Po škole nastoupil do liberecké „školky architektury“ architekta Miroslava Masáka a Karla Hubáčka při ateliéru SIAL, kde setrval do roku 1979.

Od roku 1981 do roku 1985 spolupracoval jako samostatný architekt s architektonickým studiem Shape – jejich nejznámější prací byl Pavilon dopravy na Světové výstavě 1986 ve Vancouveru.

Roku 1986 založil D.A. Studio. V 90. letech tato kancelář realizovala řadu větších i menších projektů v ČR i v zahraničí. Nejvýrazněji se práce kanceláře do tváře Prahy zapsala tvorbou nové části Smíchova od křižovatky Anděl až k zastávce Na Knížecí. V letech 1992–1995 byl členem soudu České komory architektů. Martin Rajniš přenechal v roce 1996 kancelář D.A. Studio svým společníkům (transformovala se v dnešní kancelář D3A) a vyrazil na cesty. Zpět k architektuře se vrátil postupně po roce 2001.

Nejprve založil v roce 2003 s Patrikem Hoffmanem kancelář H.R.A. V roce 2005 pak s Davidem Kubíkem založil novou kancelář e-MRAK. Od roku 2012 vede ateliér Huť architektury Martin Rajniš. Je spoluzakladatelem společnosti Teratekton a České větroplavební společnosti MRAK.

Martin Rajniš byl v roce 2014 zvolen předsedou Gremiální rady Institututu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.[1] Žije a pracuje v Praze a na Maxově v Jizerských horách.

Pedagogická a vzdělávací činnost

V letech 1990–1997 působil jako profesor architektury na VŠUP v Praze. V letech 2001–2002, 2006–2007 vedl atelier architektury A1 na Technické univerzitě v Liberci.

Architekt Rajniš pořádá odborné přednášky a semináře; se svými spolupracovníky a studenty architektury z celé republiky formou workshopů vytváří experimentální konstrukce, např. z rostlého dřeva (Dóm chaosu), které jsou šetrné k přírodě.

Dílo

Počátky jeho tvorby charakterizují stavby velkých měřítek (obchodní dům Máj, nákupní centrum Nový Smíchov, výstavní pavilony aj.). Postupně se začal věnovat navrhování menších objektů, u nichž je hlavním stavebním materiálem dřevo. Typické pro jeho tvorbu jsou stavby ze skládaného dřeva (obytné stodoly, věže, rozhledny, pyramidy ap.). Za výjimečný přínos světové architektuře v oblasti udržitelného vývoje získal v roce 2014 cenu Global Award for Sustainable Architecture francouzské nadace Locus. Sám k tomu řekl: to, co my děláme, se jmenuje „Přirozená architektura“. Tedy architektura, která používá věci, jež se za ty miliardy let evoluce v přírodě vyvinuly tak, že jsou geniální a úžasné. A samozřejmě, že když se blížíme k přírodě a zároveň se snažíme být ekonomičtí a zároveň přemýšlíme i o tom, aby intervence každé stavby do přírody a prostředí byla na svém počátku i konci minimální, tak tím pádem jaksi „mimochodem“ děláme to, čemu se dnes vznosně říká udržitelný rozvoj a udržitelná architektura. [2]

Ne všechny jeho netradiční dřevostavby se dočkaly kladného přijetí veřejností i odbornou kritikou. To byl případ mediálně sledované stavby písecké lesovny „Na Flekačkách“ za 20 mil. Kč. Dva roky po dokončení stavby došlo k závadám způsobeným nedostatečným statickým zajištěním, zatékáním ve střeše a průnikem plísní z blízkého lesa do vzduchotechniky objektu. Architekt Rajniš se dohodl s prováděcí firmou na odstranění závad, částečně na vlastní náklady. Po opravách je stavba součástí přírodně–naučného areálu Semice Flekačky.[3][4]

Projekty a realizace (výběr)

Workshopy

  • 2012 – Dřevěné struktury, Brno
  • 2014Artefakt, Praha–Kyje
  • 2015Dóm chaosu, Praha–Dejvice

Výstavy (výběr)

autorská

společná

  • 1982 – Práce architektů, malířů a sochařů, Ústav makromolekulární chemie AV ČR, výstavní síň, Praha
  • 1983 – Prostor, architektura, výtvarné umění, Výstaviště Černá Louka, Ostrava
  • 1989 – Středotlací, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
  • 1992 – Česká a slovenská novofunkcionalistická architektúra, Palác Kinských, Praha
  • 2008 – New Face of Prague, České centrum Praha, Praha
  • 2008 – Zelená architektura, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
  • 2010 – Přirozená architektura, 12. mezinárodní výstava architektury, Benátky[7]
  • 2011 – SIAL: Sdružení inženýrů a architektů Liberec, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
  • 2011 – Současný český industriál, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
  • 2014 – Punk v české architektuře, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha

Reportáže, pořady, filmy

  • 2007Strategie svobody / The Strategy of Freedome. J.Dlouhý, Česká televize
  • 2009Atelier nad Řekou / Atelier Above the River. Vojta Kopecký, VOKOMRAK
  • 2009Bára, příběh věže / Bara, the Story of a Tower. Vojta Kopecký, VOKOMRAK
  • 2009Pahrbek český. Lucie Králová, Česká televize
  • 2010Biennale Architettura 2010 Natural Architecture. Vojta Kopecký, VOKOMRAK
  • 2010Transborder. Vojta Kopecký, VOKOMRAK
  • 2013proStory: Martin Rajniš – Huť architektury. Lucie Králová. Česká televize
  • 2014Global Award for Sustainable Architecture; Veronika Kastlová, Havel Parkán
  • 2014Dům v oboře; Havel Parkán, David Kubík
  • 2014Strukturální konstrukce z kmínků; Veronika Kastlová, Max Funda
  • 2015Martin Rajniš - Huť architektury DOX; Havel Parkán
  • 2015Maják a muzeum Járy Cimrmana. Vojta Kopecký

Ocenění

  • 1969 – 1. cena v soutěži studentských prací za Centrum jihozápadního města v Praze
  • 1970 – 1. cena za Pneulamp na mezinárodní soutěži fy Artemide
  • 1975 – 1. cena za lineární nosiče a městský mobiliář (spoluautor Michal Brix) v mezinárodní soutěži Man Size Prize
  • 1997 – nominace na cenu Miese van der Rohe za administrativní budovu v Praze - Pankráci
  • 2004 – nominace na cenu Miese van der Rohe za továrnu na svítidla v Praze
  • 2014 – nominace na cenu Architekt roku 2014[8]
  • 2014 – cena Global Award for Sustainable Architecture nadace Locus za výjimečný přínos světové architektuře
  • 2016Pocta České komory architektů

Galerie

Reference

  1. Tak ano, tak ne! Praha má komisi pro klíčové zásahy do podoby města
  2. Architekt Martin Rajniš získal cenu Global Award for Sustainable Architecture (zpráva ČTK z 5. 6. 2014)
  3. KEKELY, René. Moderní lesovna v Písku má vady, město na jejich odstranění peníze dát nechce. kurzy.cz [online]. 2011-17-224 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online.
  4. BENEŠ, Martin. idnes.cz [online]. 2012-10-24 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online.
  5. Vejminek / dům pro Pavla Štechu — Martin Rajniš
  6. Společný česko - izraelský projekt "Česká věž – rozhledna v Jeruzalémě". Židovská obec Brno [online]. 2017-05-09 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  7. ČR v Benátkách reprezentuje Rajnišova Přirozená architektura
  8. Finalisti ceny Architekt roku 2014

Literatura

  • RAJNIŠ, Martin, FIALOVÁ, Irena. D.A.Studio, Projekty a realizace 1986/1996. Praha: GJF, 1995.
  • RAJNIŠ,Martin, FIALOVÁ, Irena, TICHÁ, Jana. Martin Rajniš. Praha: Zlatý řez, 2008. ISBN 978-80-87068-02-1
  • TICHÁ,Jana. Bára - neuvěřitelný příběh věže /The incredible story of a tower. Praha: Zlatý řez, 2010. ISBN 978-80-87068-06-9

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.