Česká poštovna na Sněžce

Česká poštovna Anežka je budova, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem a postavená na české nejvyšší hoře – Sněžce. Tato poštovna má přiděleno PSČ 542 91.

Česká poštovna na Sněžce
Nová poštovna Anežka na Sněžce
Základní informace
ArchitektMartin Rajniš
Výstavba1875 / 2007
Současný majitelPIANGE s.r.o.
Poloha
AdresaPec pod Sněžkou, Česko Česko
PohoříKrkonoše
Nadmořská výška1600 m n. m.
Souřadnice50°44′9,7″ s. š., 15°44′24,5″ v. d.
Další informace
Webhttp://www.postovnasnezka.cz/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará poštovna

Stará poštovna, budova vlevo

Roubená chata na Sněžce pravděpodobně pochází asi z poloviny 19. století.[1] První známá zmínka o ní je k 2. červenci 1875, kdy v ní byla umístěna rakouská c. k. telegrafní stanice.[1][2] Dne 1. září (11. září[1]) 1899 začala sloužit jako česká poštovna a fungovala tak až do obsazení Sudet Německem v roce 1938.[2] Od roku 1948 sloužila jako kiosek patřící k České boudě.[1] Po druhé světové válce už nebyla poštovní činnost obnovena a sloužila jako skladiště. V letech 1993–1995[2] ji zrekonstruovala a poštovní služby a kiosek rychlého občerstvení v ní na Sněžce obnovila Jaroslava Skrbková, bývalá poštmistrová z Velké Úpy. Jaroslava Skrbková je i investorem nové poštovny.

V roce 2008, po otevření nové poštovny, byla stará uzavřena.[2] Chatku odkoupil za 99 tisíc Kč Tomáš Trnka,[1] 11.–15. června 2009 ji s přáteli na Sněžce rozebral a 29. srpna 2009 v 10 hodin ji otevřel na novém stanovišti u kempu u Javorové skály u Monince na území města Sedlec-Prčice, kde slouží rovněž jako poštovna s občerstvením.[2]

Nová poštovna Anežka

Interiér budovy poštovny Anežka

Umístění

Budova stojí na místě, kde do roku 2004 stála budova České boudy, postavené zde roku 1868. Ta byla roku 1990 uzavřena hygieniky a neopravitelně poškozena dřevomorkou. Aby mohlo dojít ke stavbě poštovny, byla třísettunová Česká bouda postupně rozebrána a snesena do údolí pomocí lanovky a helikoptér.

Příprava stavby

S moderním projektem nesouhlasili ochranáři, požadující místo moderní stavby variaci na tradiční krkonošskou chatu. Krkonošský národní park nebyl spokojen s tím, že na podobu stavby předložil investor pouze jediný návrh architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana. Vyhlásil proto architektonickou soutěž. Tři architektonické ateliéry (Rajniš a Hoffman sdružení v H. R. A - architekti, dále HŠH architekti a Studio ACHT) vypracovaly devět alternativních návrhů, ale nakonec byl opět nejlépe hodnocen mírně modifikovaný původní návrh, označený „Anežka“. Tento návrh byl následně realizován.

Konstrukce

Budova za mlhy

Konstrukce České poštovny je dřevěnou skládačkou z 20 tisíc dílů. Stavba se terénu dotýká pouze dvanácti patkami (zabetonované ocelové profily). Plášť stavby je tvořen zdvojeným sklem a dřevěnými okenicemi, jejichž nastavením je možno Poštovnu proměnit z moderní prosklené budovy v dřevěnou boudu, a přizpůsobit ji tak aktuálním povětrnostním podmínkám. U severní strany Poštovny se tyčí venkovní točité schodiště, které vede na vyhlídkovou terasu. Sklepy původní České boudy byly zachovány, nyní slouží jako zázemí budovy.

Budova byla 10. srpna 2007 vysvěcena arcibiskupem Karlem Otčenáškem a otevřena prezidentem Václavem Klausem.

Vlastníci a provoz

Původním investorem a vlastníkem nové poštovny byla Jaroslava Skrbková, bývalá poštmistrová z Velké Úpy (která předtím s manželem koupila a v roce 1995 obnovila původní, starou poštovnu na Sněžce). Od roku 2009 se snažila novou poštovnu prodat, zpočátku ji nabízela za 25 milionů Kč. Koncem roku 2011 ji koupil na úvěr za nezveřejněnou cenu Milan Blaha z Moravské Třebové. Plánoval zde konat různá setkání, například skautů, zamilovaných či vousatých. Chystal se zde prodávat speciální upomínkové předměty, pamětní pohlednice, zřídil zde vrcholovou knihu.[3] V lednu roku 2021 koupila Poštovnu firma Piange s.r.o. zastoupená panem Eugenio Bramerinim.

Dostupnost

Od horní stanice lanové dráhy Pec pod Sněžkou – Sněžka (30 m)

Pěší přístup je možný po turistických trasách:

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.