Marie Kirillovna Ruská

Marie Kirillovna Romanovová, rusky Мария Кирилловна Романова, (2. února 1907, Coburg25. října 1951, Madrid) byla ruská velkokněžna.

Marie Kirillovna Romanovová
Marie Kirillovna Romanovová
Narození2. února 1907
Coburg
Úmrtí25. října 1951
(ve věku 44 let)
Madrid
RodHolstein‑Gottorp‑Romanov
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Původ, mládí

Marie jako dítě se svou matkou Viktorií Melitou

Marie Kirillovna se narodila jako nejstarší dcera velkoknížete Kirilla Vladimiroviče a jeho manželky Viktorie Melity Sasko-Koburské. Na svět přišla v německém Coburgu, kam se její rodiče uchýlili poté, co museli opustit Rusko, když se vzali bez souhlasu ruského cara Mikuláše II. Souhlas jim nemohl být udělen, neboť pravoslavná církev nepřipouští sňatky mezi bratranci a sestřenicemi a Kirillův otec a Viktoriina matka byli sourozenci.

Dívku nazývali francouzskou verzí jejího jména Marie nebo jednoduše rusky Máša. Po babičce Marii Alexandrovně zdědila plavé vlasy a modré oči. Její rodina se vrátila do Ruska před 1. světovou válkou, zanedlouho však museli zemi opustit znovu, když zde vypukla revoluce.

Po zavraždění cara Mikuláše II. a jeho rodiny a dalších příslušníků dynastie Romanovců se stal Mariin otec Kirill Vladimirovič nejstarším žijícím mužským příslušníkem rodu a jako takový se prohlásil za jeho hlavu a za cara a své děti povýšil do stavu velkoknížete a velkokněžen.

Marie pak spolu s rodiči bydlela ve francouzském Saint-Briac-sur-Mer. V roce 1924 odjela do Rumunska ke své tetě Marii, rumunské královně, a tam údajně flirtovala se zetěm jedné dvorní dámy. Její patnáctiletá sestřenice, princezna Ileana, rozšířila o tomto románku klepy, když se Marie vrátila zpět domů, což způsobilo napětí ve vztazích mezi její matkou Viktorií Melitou a královnou Marií.

Manželství, potomci

14. února roku 1925 se Marie Kirillovna provdala za Fridricha Karla, prince Leiningen (13. února 18982. srpna 1946). Z manželství se narodilo sedm dětí, čtyři synové a tři dcery, nejmladší z nich však zemřelo za 2. světové války.

Mariin manžel byl za 2. světové války přinucen narukovat do německé armády a před koncem války padl do sovětského zajetí, kde v koncentračním táboře roku 1946 zemřel hlady. Marie zůstala se šesti dětmi sama a bez prostředků. Zemřela na srdeční infarkt roku 1951, pět let po svém manželovi.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Vladimír Alexandrovič Romanov
 
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
Kirill Vladimirovič Ruský
 
 
 
 
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Alexandra Pruská
 
 
Marie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Heinrich LXIII. Reuss z Köstritz
 
 
Augusta Reuss Köstritz
 
 
 
 
 
 
Eleonora ze Stolberg-Wernigerode
 
Marie Kirillovna Ruská
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
Viktorie Melita Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Marie Alexandrovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.