Ileana Rumunská
Ileana Rumunská, známá také jako Matka Alexandra (5. ledna 1909, Bukurešť – 21. ledna 1991, Youngstown), byla nejmladší dcerou krále Ferdinanda I. Rumunského a jeho manželky Marie Edinburské. Byla také pravnučkou královny Viktorie, ruského cara Alexandra II. a královny Marie II. Portugalské. Narodila se jako Její královská Výsost Ileana, princezna rumunská, princezna Hohenzollern-Sigmaringen.
| Ileana Rumunská | |
|---|---|
| Sňatek | 26. července 1931 |
| Manžel | Antonín Rakousko-Toskánský Dr. Stefan Nikolas Issarescu |
| Narození | 5. ledna 1909 Bukurešť, Rumunské království |
| Úmrtí | 21. ledna 1991 (ve věku 82 let) Youngstown, Ohio |
| Potomci | Arcivévoda Stefan Rakouský Arcivévodkyně Marie Ileana Rakouská Arcivévodkyně Alexandra Rakouská Arcivévoda Dominik Rakouský Arcivévodkyně Marie Magdalena Rakouská Arcivévodkyně Alžběta Rakouská |
| Rod | Hohenzollern-Sigmaringen |
| Otec | Ferdinand I. Rumunský |
| Matka | Marie Edinburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ a rodina
Ileana se narodila 5. ledna 1909 v Bukurešti jako nejmladší dcera rumunské královny Marie a krále Ferdinanda I. Přestože se říkalo, že jejím skutečným otcem byl matčin milenec, kníže Barbu Știrbey, král ji uznal za svou. Ileana měla čtyři starší sourozence: budoucího rumunského krále Karla II., řeckou královnu Alžbětu, jugoslávskou královnu Marii a bratra Mikuláše. Mladšího bratra Mirceu, který byl také údajně synem Stirbeyho, král také uznal za vlastního.
Vedoucí dívka
Před svatbou byla Ileana organizátorkou a vedoucí rumunské organizace Asociația Ghidelor și Ghizilor din România.
Princezna byla vášnivou námořnicí: získala doklady mořeplavce a mnoho let vlastnila a plavila se "Ispravou".
Před abdikací krále Michala
Sňatek
26. července 1931 se jednadvacetiletá Ileana na zámku Peleș provdala za o osm let staršího rakouského arcivévodu a toskánského prince Antonína Rakousko-Toskánského. Sňatek podporoval Ileanin bratr Karel II. Rumunský, který žárlil na sestřinu popularitu v Rumunsku a snažil se ji dostat pryč ze země.Po svatbě Karel tvrdil, že rumunský lid nikdy nebude tolerovat Habsburky žijící na rumunské půdě, a z tohoto důvodu odmítl Ileaně a Antonínovi povolení žít v Rumunsku.
Poté, co byl její manžel odveden do Luftwaffe, založila Ileana na jejich zámku nemocnici pro rumunské vojáky. S tímto úkolem jí pomáhala její přítelkyně Sheila Kaulová. V roce 1944 se s dětmi vrátila do Rumunska, kde s nimi žila na hradě Bran v Brašově. Arcivévoda Antonín se k nim připojil, ale byl rudou armádou umístěn do domácího vězení. Ileana založila a pracovala v další nemocnici ve vesnici Bran, kterou na památku své milované matky, královny Marie Rumunské, pojmenovala "Nemocnice královnina srdce".
Po vyhnanství
Po abdikaci krále Michala I. Rumunského byla Ileana s rodinou z komunistického Rumunska vyhnána. Vlakem uprchli do ruského sektoru Vídně, která byla tou dobou rozdělena na tři sektory. Poté se usadili ve Švýcarsku, pak se odstěhovali do Argeniny a v roce 1950 odjela Ileana s dětmi do Spojených států, kde zakoupila dům v Newtonu, Massachusetts.
Roky 1950 až 1961 strávila přednáškami proti komunismu, prací s rumunskou ortodoxní církví ve Spojených státech a psaním dvou knih: pamětí jejích posledním let v Rumunsku Žiji znovu (I Live Again) a Nemocnice královnina srdce (Hospital of the Queen's Heart), v níž je popsáno založení a provoz nemocnice.
Ileana a Antonín se oficiálně rozvedli 29. května 1954. 19. června 1954 se Ileana v Newtonu provdala za doktora Stefana Nikolase Issarescu. Její druhé manželství skončilo v roce 1965 bezdětné.
V roce 1961 Ileana vstoupila do ortodoxního kláštera Notre Dame de Toute Protection v Bussy-en-Othe ve Francii. V roce 1967 tam přijala Sestra Ileana jméno Matka Alexandra. Vrátila se do Spojených států a v Ellwood City v Pensylvánii, založila Orthodox Monastery of the Transfiguration (ortodoxní klášter Proměny Páně), první anglicky mluvící ortodoxní klášter v Severní Americe. Vedle Alice z Battenbergu a Alžběta Hesenské byla třetím ženských potomkem královny Viktorie, který se stal matkou představenou kláštera, který sama založila. Jako abatyše sloužila do roku 1981, v klášteře však zůstala až do své smrti.
Znovu navštívila Rumunsko v roce 1990, v 81 letech, ve společnosti dcery Sandi.
V lednu 1991, večer před svými dvaaosmdesátými narozeninami, utrpěla při pádu zlomeninu kyčle a během hospitalizace utrpěla dva velké infarkty. Zemřela čtyři dny poté, co byly položeny základy pro rozšíření jejího kláštera.
Potomci
S Antonínem měla Ileana šest dětí, které byly vychovávány v katolické víře jejího manžela a jeho země:
- Arcivévoda Stefan Rakouský (5. srpna 1932 – 12. listopadu 1998)
- Arcivévodkyně Marie Ileana Rakouská (Minola) (18. prosince 1933 – 11. ledna 1959)
- Arcivévodkyně Alexandra Rakouská (Sandi) (21. května 1935)
- Arcivévoda Dominik Rakouský (Niki) (4. července 1937)
- Arcivévodkyně Marie Magdalena Rakouská (Magi) (2. října 1939)
- Arcivévodkyně Alžběta Rakouská (Herzi) (15. ledna 1942 – 2. ledna 2019)
Cena
Mezinárodní plachetní federace: Cena za navigace
Hodnosti
Vojenské
Národní
- Asociaţia Ghidelor și Ghizilor din România:
- Vedoucí a organizátor
- Dívčí rezervy rumunského červeného kříže:
Organizátor
- První škola sociální práce v Rumunsku:
- Zakladatel a organizátor
- Asociaţia Ghidelor și Ghizilor din România:
Zahraniční
- Rakouský stát:
- Pfadfinder und Pfadfinderinnen Österreichs:
- President
- Pfadfinder und Pfadfinderinnen Österreichs:
:
- Girl Guides:
- Čestný člen
- Girl Guides:
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Ileana of Romania na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ileana Rumunská na Wikimedia Commons
