Marie Stuartovna

Marie Stuartovna (8. prosince 1542, palác Linlithgow8. února 1587, zámek Fotheringhay), byla dcera skotského krále Jakuba V. z rodu Stuartů a francouzské šlechtičny Marie de Guise. Marie byla francouzská (1559–1560) a vládnoucí skotská (1542–1567) královna.

Marie Stuartovna
Královna skotská a francouzská
Doba vlády14. prosinec 154224. červenec 1567
ManželI. František II. Francouzský
II. Jindřich Stuart, lord Darnley
III. James Hepburn, hrabě Bothwell
Korunovace9. září 1543
Narození8. prosince 1542
palác Linlithgow
Úmrtí8. února 1587 (ve věku 44 let)
zámek Fotheringhay
PohřbenaWestminsterské opatství
PředchůdceJakub V. Skotský
NásledníkJakub VI.
RodStuartovci
OtecJakub V.
MatkaMarie de Guise
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Dětství

Skotskou královnou se stala už jako šestidenní dítě poté, co její otec zemřel. Už v prvním roce svého života, 9. září 1543, byla korunována skotskou královnou. Jako šestileté dítě, roku 1548, byla zaslíbena jako budoucí manželka francouzskému dauphinovi Františkovi a téhož roku také do Francie dorazila. Od svého skotského doprovodu byla na královském dvoře oddělena a vychovávána po celou dobu dětství a dospívání spolu s ostatními dětmi francouzského krále Jindřicha II.

Francouzskou královnou

24. dubna 1558 uzavřela ve věku 15 let plánovaný sňatek se svým čtrnáctiletým snoubencem Františkem. Král Jindřich II. za necelé dva roky po tomto sňatku tragicky zemřel. František se stal pod jménem František II. králem Francie a jeho žena Marie Stuartovna královnou. V zemi však fakticky vládli strýcové Marie z rodu Guisů. 5. prosince 1560 Mariin mladý manžel František II. zemřel a ona se stala ve svých osmnácti letech poprvé vdovou. 14. října 1561 opustila milovanou Francii a vrátila se zpět do rodného Skotska.

Po smrti Marie I. Tudorovny neuznala Marie Stuartovna za právoplatnou anglickou královnu Alžbětu I., svoji tetu z druhého kolena, a sama se začala titulovat také jako anglická královna (byla pravnučkou krále Jindřicha VII. Tudora). O získání londýnského trůnu se však nikterak nesnažila, i když nikdy neprohlásila, že se jej zříká.

Skotskou královnou

Portrét Marie Stuartovny

Jako katolička se ve Skotsku od počátku dostávala do střetu s protestantskou šlechtou i duchovními. Roku 1565 se provdala za svého bratrance, šlechtice Jindřicha Stuarta, lorda Darnleye, s nímž měla syna Jakuba VI., který se stal později králem Skotska a jako Jakub I. Stuart králem Anglie a Irska. Manžel Marie a její spoluvladař, Jindřich Stuart Darnley byl roku 1567 zavražděn, což snad měl na svědomí, možná i s jejím vědomím, James Hepburn, hrabě Bothwell, za kterého se Marie vdala ještě v témže roce.

Královna Marie Stuartovna a její syn Jakub I. Stuart
Marie Stuartovna během života ve Francii, portrét od François Clouet

Také její svatba s Bothwellem vzbudila odpor protestantských lordů, kteří ji uvěznili na hradě Loch Leven, kde ji 25. července 1567 donutili odstoupit ve prospěch jejího syna s Darnleyem Jakuba VI. Za nedospělého Jakuba vládl jako regent jeho strýc a bratr Marie Stuartovny James Stewart z Moray (1531). Bothwell utekl do Skandinávie a také Marii se podařilo z vězení utéci, ale její vojsko bylo 13. května 1568 poraženo u Langside (dnes část Glasgow) a Marie uprchla do Anglie, protože spoléhala na pomoc své příbuzné, královny Alžběty I.

Poprava královny

Královna Alžběta I., se kterou se osobně nikdy nesetkala, ji však nechala internovat, neboť jí Marie byla nebezpečná jako možná pretendentka trůnu. S tím počítali Alžbětini katoličtí odpůrci, španělský král Filip II. a papežská kurie. Roku 1587 nechali rádcové královny Alžběty skotskou královnu popravit po obvinění z podpory katolické opozice a úklady o život anglické královny. Marie Stuartovna si totiž dopisovala se svým katolickým obdivovatelem Babingtonem, který snoval plán Marii osvobodit. Přisluhovači anglické královny však nastrčili k Babingtonovi špeha, který mu vnukl myšlenku o zavraždění královny Alžběty I. Babington se poté ve svých dopisech o tomto nápadu Marii Stuartovně zmínil a žádal ji o povolení. Vězněná skotská královna dala k vraždě v dopisech souhlas, což stačilo k usvědčení ze zrady. Dle zápisů z popravy kat královnu sťal až na třetí pokus. Když poté chtěl její hlavu za vlasy zvednout před lidi, jak tomu bylo zvykem, spadla mu na zem, jelikož Marie Stuartovna již v té době měla silně šedivé vlasy nakrátko ostříhané[1] a na veřejnost nevycházela bez paruky. Ostatky Marie Stuartovny byly pochovány v katedrále v Peterboroughu, ale roku 1612 dal její syn Jakub VI. (I.) tělo exhumovat a pohřbít ve Westminsterském opatství. Mariin poslední manžel James Hepburn, hrabě Bothwell zemřel již roku 1578 ve vězení v Dragsholmu, kde byl na žádost skotské vlády a anglické královny vězněn dánským králem Frederikem II.

Odraz v literatuře

V mládí byla velmi krásnou ženou a byla opěvována soudobými básníky. Už od 16. století je zobrazována v dramatech jako katolička mučednice (Tommaso Campanella). Od 18. století přibyl motiv jejích milostných dobrodružství (V. Alfieriho z roku 1789) či literární podoby jejího života (Mary Stuart trilogy od Swinburna 1865–1881). Existují i lyrická zpracování jejího osudu (R. Burns, T. Fontane). Zřejmě vůbec nejznámějším zpracováním je drama německého spisovatele Friedricha Schillera z roku 1800 Marie Stuartovna, podle níž vznikla i opera Gaetana Donizettiho Maria Stuarda.

Ve filmu

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jakub II. Skotský
 
 
Jakub III. Skotský
 
 
 
 
 
 
Marie z Guelders
 
 
Jakub IV. Skotský
 
 
 
 
 
 
Kristián I. Dánský
 
 
Markéta Dánská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Braniborská
 
 
Jakub V. Skotský
 
 
 
 
 
 
Edmund Tudor
 
 
Jindřich VII. Tudor
 
 
 
 
 
 
Markéta Beaufortová
 
 
Markéta Tudorovna
 
 
 
 
 
 
Eduard IV.
 
 
Alžběta z Yorku
 
 
 
 
 
 
Alžběta Woodvillová
 
Marie Stuartovna
 
 
 
 
 
Fridrich II. z Vaudémontu
 
 
René II. Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Jolanda Lotrinská
 
 
Klaudius de Guise
 
 
 
 
 
 
Adolf z Guelders
 
 
Filipa z Guelders
 
 
 
 
 
 
Kateřina Bourbonská
 
 
Marie de Guise
 
 
 
 
 
 
Jan VIII. z Vendôme
 
 
František Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Isabela de Beauvau
 
 
Antoinette Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Petr II. Lucemburský
 
 
Marie Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Markéta Savojská
 

Odkazy

Reference

  1. Fraser 1994, s. 539; Guy 2004, s. 8

Literatura

  • ZWEIG, Stefan. Marie Stuartovna. Překlad Anna Siebenscheinová. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1966.
  • FRASER, Antonia, 1994. Mary Queen of Scots. London, England: Weidenfeld and Nicolson, c1969. ISBN 978-0-297-17773-9. (anglicky)
  • GUY, John, 2004. "My Heart is my Own": The Life of Mary Queen of Scots. London, England: Fourth Estate. ISBN 978-1-84115-753-5. (anglicky)
  • Friedrich Schiller, Maria Stuart, 1800.


Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.