Ministerstvo vnitra České republiky

Stará budova MV ČR na Letné

Ministerstvo bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento kompetenční zákon (ve znění pozdějších předpisů) také vymezuje základní působnost ministerstva:

• je nadřízeno Policii České republiky
• řídí Hasičský záchranný sbor České republiky, generální ředitelství sboru je organizační součástí ministerstva
• plní koordinační úlohu v oblasti správního řízení, správního trestání, spisové služby a postupů podle kontrolního řádu, v oblasti výkonu veřejné správy svěřené orgánům územní samosprávy, v oblasti služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a státní služby.
• zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy

Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro:

• veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu,
• dohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu
• sdružování v politických stranách a v politických hnutích
• jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu, evidenci obyvatel a rodná čísla
• sdružovací a shromažďovací právo, povolování organizací s mezinárodním prvkem
• veřejné sbírky
• archivnictví a spisovou službu
• zbraně a střelivo
• požární ochranu
• cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků
• územní členění státu
• státní hranice, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla a zřizování, uzavírání a změny charakteru hraničních přechodů
• státní symboly
• volby do zastupitelstev územní samosprávy, do Parlamentu České republiky a volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky
• krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém[1]

Ministerstvo vnitra dále zajišťuje:

• telekomunikační síť Policie České republiky a metodicky usměrňuje šifrovou službu,
• spolupráci v rámci mezinárodní organizace Interpol.[1]

Je také koordinátorem zdravotně-humanitárního programu MEDEVAC Czech.

Nová budova MV ČR na Letné

1. Vít Rakušan – ministr vnitra
2. Petr Hůrka - náměstek ministra vnitra pro státní službu
3. Jiří Nováček - první náměstek ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání
4. Josef Postránecký - státní tajemník v Ministerstvu vnitra
5. Petr Vokáč - náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy
6. Vilibald Knob - náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky a provozu
7. Jaroslav Strouhal - náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií
8. Vladimír Vlček - generální ředitel Hasičského záchranného sboru
9. Lukáš Kolářík - náměstek člena vlády
10. Radek Kaňa - náměstek člena vlády

Organizační struktura ministerstva k červnu 2019:[2]

• Organizační jednotky spadající přímo pod ministra vnitra
  • Kabinet ministra vnitra
  • Kancelář ministra vnitra
  • Odbor interního auditu a kontroly
  • Bezpečnostní odbor
  • Odbor tisku a public relations

• Sekce pro státní službu
  • Kancelář náměstka ministra vnitra pro státní službu
  • Odbor systemizace, organizace a koordinace státní služby
  • Odbor vzdělávání a mezinárodní spolupráce ve státní službě
  • Samostatné oddělení právní podpory státní služby

• Sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání
  • Kancelář prvního náměstka ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání
  • Odbor bezpečnostní politiky
  • Odbor prevence kriminality
  • Odbor azylové a migrační politiky
  • Odbor mezinárodní spolupráce a Evropské unie
  • Odbor bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání
  • Samostatné oddělení soukromých bezpečnostních služeb

• Sekce státního tajemníka
  • Kancelář státního tajemníka
  • Odbor personální
  • Samostatné oddělení systemizace a podpory bezpečnostních sborů
  • Odbor sociálního zabezpečení
  • Odbor zdravotnického zabezpečení

• Sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy
  • Kancelář náměstka ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy
  • Odbor legislativy a koordinace předpisů
  • Odbor právní
  • Odbor archivní správy a spisové služby
  • Odbor správní
  • Odbor všeobecné správy
  • Odbor správních činností
  • Odbor voleb
  • Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly
  • Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy

• Sekce ekonomiky a provozu
  • Kancelář náměstka ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky a provozu
  • Ekonomický odbor
  • Odbor účetnictví a statistiky
  • Odbor programového financování
  • Odbor správy majetku
  • Odbor strukturálních fondů
  • Odbor fondů Evropské unie v oblasti vnitřních věcí
  • Odbor projektového řízení
  • Samostatné oddělení strategií a ESIF

• Sekce informačních a komunikačních technologií
  • Kancelář náměstka ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií
  • Odbor eGovernmentu
  • Odbor Hlavního architekta eGovernmentu
  • Odbor provozu informačních technologií a komunikací
  • Odbor centrálních informačních systémů
  • Odbor provozu a rozvoje EKIS
  • Odbor kybernetické bezpečnosti a koordinace informačních a komunikačních technologií
  • Odbor koncepce, architektury a projektů informačních a komunikačních technologií

Ministerstvo vnitra zveřejňuje stejnopis Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv na základě ustanovení § 12 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s požadavky zákona č. 309/1999 Sb. Ministerstvo vnitra zpřístupňuje všechny částky Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv publikované od 4. května 1945 a k datu jejich vyhlášení zveřejňuje všechny nově publikované částky Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv. Ministerstvo vnitra tak naplňuje úkoly mu uložené ustanoveními zákona č. 309/1999 Sb.[3] Přístup ke Sbírce zákonů je na webu Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra v současné době připravuje na základě zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), elektronickou podobu Sbírky zákonů a mezinárodních smluv.

Úkoly Ministerstva vnitra v oblasti vstupu a pobytu cizinců na území České republiky a mezinárodní ochrany:

• na základě zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zabezpečuje výkon státní správy v oblasti migrace, v tomto smyslu úzce spolupracuje s dalšími resorty, státními a nevládními organizacemi včetně organizací mezinárodních
• rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle zákona o pobytu cizinců, o prodloužení a zrušení platnosti tohoto povolení (vydává se občanům tzv. třetích států)
• rozhoduje o vydání povolení k přechodnému pobytu, prodloužení a zrušení platnosti tohoto povolení (vydává se rodinným příslušníkům občanů Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska)
• vydává potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky (vydává se občanům Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska) a o zrušení přechodného pobytu občanů těchto států na území České republiky
• rozhoduje o vydání povolení k trvalému pobytu, o prodloužení platnosti průkazů o povolení k pobytu cizincům, kterým byl povolen trvalý pobyt, o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu a vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území
• rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu
• rozhoduje o udělení dlouhodobého víza (tj. víza k pobytu nad 90 dnů) a o prodloužení doby pobytu a platnosti tohoto víza
• rozhoduje o vydání zaměstnanecké karty, o prodloužení nebo zrušení její platnosti
• rozhoduje o vydání modré karty a o prodloužení nebo zrušení její platnosti
• rozhoduje o přiznání a o zrušení postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území
• rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním zajištěného cizince a vymáhá jejich úhradu, pokud o jejich úhradě nerozhoduje policie
• rozhoduje o žádosti cizince o dobrovolný návrat
• v rozsahu své působnosti rozhoduje o přestupcích cizinců
• vydává závazné stanovisko pro Ministerstvo práce a sociálních věcí k žádosti o udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické nebo fyzické osobě
• je zřizovatelem a provozovatelem zařízení pro zajištění cizinců a azylových zařízení
• pro rozhodování o správním vyhoštění vydává na základě vyžádání policie závazná stanoviska, zda je vycestování cizince možné
• vyhlašuje seznam hraničních přechodů a jejich provozní dobu a uveřejňuje tento seznam včetně jeho změn formou sdělení ve Sbírce zákonů České republiky
• po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí stanovuje okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza (vyhláška č. 428/2010 Sb., ve znění vyhlášky č. 20/2014 Sb.)
• sjednává anebo se podílí na sjednávání mezinárodních smluv v oblasti mezinárodní migrace (smlouvy o bezvízovém styku, hraničním režimu, malém pohraničním styku, policejní spolupráci, o readmisi)
• je gestorem za oblast schengenské problematiky
• na základě zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů zabezpečuje výkon státní správy ve věci mezinárodní a dočasné ochrany
• vytváří státní integrační programy zaměřené na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany při jejich začlenění do společnosti
• je koordinátorem politiky integrace cizinců v rámci ČR (agenda spojená s koordinací integrace cizinců byla z rozhodnutí vlády převedena na Ministerstvo vnitra z Ministerstva práce a sociálních věcí v červenci 2008)
• spolupracuje s dalšími resorty, státními a nevládními organizacemi včetně organizací mezinárodních, ve spolupráci s policií a Mezinárodní organizací pro migraci se podílí na vypracování repatriačních programů a přímo zajišťuje repatriace (dobrovolné návraty) cizinců do zemí jejich původu
• rozvíjí oblast mezinárodní spolupráce na bilaterální úrovni i multilaterální úrovni a aktivně se zapojuje do formulování azylové a migrační politiky rámci Evropské unie[4]

Vzor občanského průkazu

Základní cílovou skupinou integrace cizinců jsou občané třetích zemí (tj. zemí mimo země EU) pobývající legálně na území ČR, kteří nejsou žadateli ani poživateli mezinárodní ochrany, a ve výjimečných krizových případech také občané EU. Pro integraci azylantů jsou určena specifická opatření Státního integračního programu.

Cílená specifická opatření, která mají sloužit jako klíčové předpoklady úspěšné integrace cizinců v ČR, jsou:

• znalost českého jazyka cizinci,
• ekonomická soběstačnost cizince,
• orientace cizince ve společnosti,
• vzájemné vztahy cizinců a majoritní společnosti.

Koncepce integrace cizinců byla přijata usnesením vlády ČR ze dne 11. prosince 2000 č. 1266. Vycházela ze Zásad koncepce integrace cizinců na území ČR přijatých usnesením vlády ČR ze dne 7. července 1999 č. 689, z vnitrostátní právní úpravy postavení cizinců v jednotlivých oblastech integrace cizinců a z mezinárodních dokumentů v dané oblasti. Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců byla přijata usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2006 č. 126. Usnesením vlády ČR ze dne 23. července 2008 č. 979 byla koordinační role při realizaci Koncepce integrace cizinců na území ČR převedena z Ministerstva práce a sociálních věcí na Ministerstvo vnitra.[5]

Ministerstvo vnitra má koordinační a metodickou roli v oblasti veřejné správy. Po roce 1989 například vedlo tzv. reformu veřejné správy, která odstraňovala centralizovaný systém národních výborů. Reformou byly vytvořeny územní samosprávné celky a tím systém samosprávných krajů, obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností. Reformou byl zaveden spojený model veřejné správy, ve kterém obecní a městské úřady vykonávají vedle samostatné působnosti také část přenesené státní správy. V roce 2019 došlo k dokončení reformy schválením zákona o územně správním členění státu, který například zrušil staré krajské členění dle zákona z roku 1960.[6]

V této souvislosti koordinuje a řídí vývoj v jistých správních činnostech – vydávání osobních dokladů (občanské průkazy, cestovní doklady), agendy matričních úřadů, rodných čísel nebo evidence obyvatel. Ministerstvo vnitra rovněž koordinuje zajištění konání voleb a referend. Zabezpečuje také činnost Státní volební komise.

V neposlední řadě má ve své působnosti rozvoj veřejné správy, kde v průběhu let realizovalo či stále realizuje cíle strategických rozvojových dokumentů, jako Smart Administration (2007–2015) nebo Strategický rámec rozvoje veřejné správy (2014–2020). V současné době připravuje novou koncepci Klientsky orientovaná veřejná správa 2030.