Klientsky orientovaná veřejná správa 2030

Klientsky orientovaná veřejná správa 2030 je strategický dokument vlády ČR pro oblast rozvoje veřejné správy. Dokument byl přijat usnesením vlády č. 562/2020 dne 25. května 2020, tedy za druhé vlády Andreje Babiše. Koncepce navázala na strategický dokument Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020. Obsahově je v souladu s dalšími strategickými dokumenty, jako jsou Strategický rámec Česká republika 2030 a Digitální Česko. Základními cíli koncepce jsou: dostupné a kvalitní služby, efektivní systém veřejné správy, efektivní úřady, kompetentní lidské zdroje a posilování informovanosti a participace občanů. Celkovým cílem je zvýšit proklientský charakter veřejné správy. Naplňování vládní strategice má na starosti hlavně Ministerstvo vnitra.[1]

Vize

Strategický dokument představil vizi fungování veřejné správy v roce 2030:

  • Maximální možné množství služeb bude poskytováno elektronicky.
  • Bude fungovat efektivní pobočková síť, územně rozmístěná tak, aby odpovídala skutečným potřebám občanům a jejich každodennímu pohybu.
  • Občané budou moci hodnotit kvalitu služeb.
  • Úřady státní správy budou lépe spolupracovat díky zpřehlednění kompetencí a je-jich důslednému vymáhání.
  • Lépe vzájemně spolupracovat budou také obce.
  • Úřady budou generovat inovativní řešení a odpovědně rozhodovat na základě dat.
  • Úřady budou strategicky řídit svůj rozvoj i rozvoj konkrétních politik.
  • Veřejná správa bude pro občany srozumitelnější, lépe občanům přiblíží výsledky své práce.
  • Občané získají lepší informace o možnostech, jak se účastnit veřejného dění, zavedeny budou i nové nástroje participace.

Cíle koncepce

Dostupné a kvalitní služby

Služby veřejné správy budou do roku 2030 co nejvíce elektronizované a přístupné z jednoho místa (internetové samoobsluhy). Současně ale bude zachována možnost off-line přístupu pro ty skupiny osob, které elektronicky komunikovat nechtějí či nemohou. Pobočková síť však musí splňovat požadavky 3E a zbytečně veřejnou správu finančně nezatěžovat, musí být tedy koncentrována do těch míst, kde se občané pohybují nejčastěji.

Specifické cíle:

  • Zlepšit kvalitu služeb poskytovaných veřejnou správou (digitalizace služeb, rozvoj Portálu občana, elektronizace matrik, zvyšování proklientského přístupu na úřadech)
  • Zajistit optimální dostupnost služeb (lepší výkon přenesené státní správy na obcích a krajích, snížení agendové zátěže malých obcí, využívání big data, rušení místní příslušnosti u agend)

Efektivní systém veřejné správy

Vyjma dostupných a kvalitních služeb klient od veřejné správy očekává vnitřní efektivitu, tj. že veřejná správa neplýtvá prostředky, je racionálně uspořádána, skutečně řízena, uvážlivě vytváří jednotlivé politiky a volí dlouhodobě udržitelná řešení.

Specifické cíle:

  • Posílit řídicí a koordinační mechanismy (posílit spolupráci mezi ministerstvy, odstranit kompetenční duplicity, tvorba nového kompetenčního zákona, zvyšování adresnosti příspěvku na výkon státní správy)
  • Zefektivnit kontrolní mechanismy při nakládání sveřejnými prostředky (zhodnocení systému kontrol nakládání s veřejnými prostředky, revize zákona o finanční kontrole)
  • Zlepšit právní prostředí (vyšší podpora zpracování zpráv RIA (hodnocení dopadů regulace), elektronizace právních předpisů obcí a krajů a jejich napojení na eSbírku)
  • Zefektivnit spolupráci obcí (posílení meziobecní spolupráce v obvodech obcí s rozšířenou působností, větší spolupráce obcí v rámci aglomerace)
  • Vytvořit prostředí podporující inovace a rozvíjet AI aautomatizaci (nastavení systémové podpory inovací ve veřejné správě, zhodnocení využití robotizace, automatizace a umělé inteligence ve veřejné správě)

Efektivní úřady

Efektivity ve fungování institucí veřejné správy se docílí podporou rozhodování založeného na faktech a systémovém přístupu. Důraz bude kladen na strategické a projektové řízení a také řízení kvality. V neposlední řadě bude rovněž nutné provést osvětu v udržitelném rozvoji.

Specifické cíle:

  • Rozšířit rozhodování a plánování na principu evidence-informed (podpora vzniku analytických týmů ve státní správě a analytických prací ve veřejné správě obecně, publikování analýz a doprovodných dat na jednom místě)
  • Rozšířit aplikaci trvale udržovaných a systémových přístupů k řízení kvality (podpora řízení kvality v úřadech obcí a krajů, podpora benchmarkingu, norem ISO nebo modelu CAF)
  • Zlepšit uplatnění principů udržitelného rozvoje (přidat do vzdělávání úředníků kontext udržitelného rozvoje, osvěta v environmentální odpovědnosti organizací i jednotlivců, osvěta a podpora sociálně odpovědného veřejného zadávání)
  • Zvýšit význam a kvalitu provádění strategického řízení (vytvoření centra podpory pro strategické řízení, rozvoj a propagace technických nástrojů strategické práce)
  • Sjednotit kvalitu prováděných projektových prací ve státní správě (zavedení minimálních standardů projektového řízení ve veřejné správě, katalogizace projektových prací)

Kompetentní lidské zdroje

Aby byla zajištěna řádná správa obcí a krajů a zastupitelé předcházeli takovému jednání, které by mohlo být vyhodnoceno jako nezákonné, je třeba zajistit, aby v co největší míře disponovali určitou úrovní odbornosti. To bude zaručeno jejich účastí v systémovém vzdělávacím programu.

Specifické cíle:

  • Zvýšit znalosti a dovednosti volených zástupců územních samosprávných celků (zavedení systémového vzdělávání zastupitelů obcí, zvýšení odbornosti zavedením povinného ověření zvláštní odborné způsobilosti u starostů a místostarostů vykonávajících přenesenou působnost)
  • Zvýšit znalosti a dovednosti úředníků územních samosprávných celků (standardizace vstupního vzdělávání úředníků ÚSC, zlepšení procesu uznávání rovnocennosti vzdělávání)
  • Zkvalitnit vzdělávání ve státní správě (centrální vzdělávání v průřezových oblastech společných všem oborům státní služby, prohlubování vzdělávání v klíčových správních činnostech)

Posilování informovanosti a participace občanů

Koncepce řeší klesající zájem o participaci prostřednictvím dvou dominantních nástrojů liberální demokracievoleb a politických stran. S tím je spojená také obecně klesající či stagnující míra důvěry v politické instituce a reprezentanty vůle občanů. Bude proto kontinuálně zvyšováno povědomí veřejnosti o možnostech participace, stejně jako povědomí veřejné správy o méně tradičních nástrojích participace, stimulováno bude jejich širší využívání.

Specifické cíle:

  • Zlepšit komunikaci veřejné správy s veřejností (podpora tvorby komunikačních strategií úřadů, podpora úřadů ve vedení komunikace se specifickými skupinami obyvatel, podpora formátu Easy-to-read a zjednodušených textů)
  • Zvýšit povědomí o možnostech účasti občanů naveřejném dění, tyto možnosti usnadňovat (osvěta v různých možnostech participace veřejnosti na veřejném dění)

Externí odkazy

Reference

  1. Koncepce Klientsky orientovaná veřejná správa 2030 - Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (česky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.