Luisa Pruská (1808–1870)

Princezna Luisa se narodila jako osmé dítě/čtvrtá (nejmladší) dcera pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho první manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. Jméno dostala na počest své matky a jedné ze svých předchůdkyň, Luisy Henrietty Oranžské. Křtiny se konaly v königsberské katedrále a účastnily se jich zástupci různých společenských vrstev na znamení jednoty národa.[1] Mezi jejími bratřími a sestrami byli Fridrich Vilém (budoucí král Fridrich Vilém IV.), Vilém (budoucí německý císař Vilém I.) a Šarlota (pozdější ruská carevna, manželka ruského cara Mikuláše I.

Luisa přišla na svět v Königsbergu (Královec, nyní Kaliningrad), kde se v té době nacházelo sídlo jejích rodičů. Ti se sem, do Východního Pruska, pod ochranu ruského cara Alexandra I. uchýlili po porážce pruských vojsk v bitvě u Jeny Napoleonovou armádou. Po uzavření Tylžského míru ztratilo Prusko polovinu svého území, stalo se závislým na Francii a Fridrich Vilém III. s rodinou měl zakázáno vrátit se do Berlína. Princeznina matka Luisa často stonala a stěžovala si na špatné místní klima.[2] V zimě 1808–1809 pruský královský pár strávil osm týdnů v Sankt Petěrburgu. V říjnu roku 1809 se narodil Luisin nejmladší bratr Albrecht.

23. prosince roku 1809 se s dovolením Napoleona rodina vrátila do Berlína a byla národem radostně přivítána. Již v červnu následujícího roku však královna Luisa zemřela. Její nejmladší dcerce Luise bylo v okamžiku její smrti pouhých dva a půl roku.

Roku 1823 učinil Luise nabídku k sňatku její bratranec Frederik, nizozemský princ, se kterým vyrůstala společně na berlínském dvoře. Byl druhým synem nizozemského krále Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské. Nabídka byla přijata a došlo k zásnubám, uzavření sňatku však bylo o dva roky odloženo pro nízký věk nevěsty.

Princ Frederik Nizozemský

Pro Nizozemské království tento svazek znamenal posílení mezinárodní pozice monarchie v rámci Evropy. Oficiální zpráva z 1. listopadu 1824 konstatovala, že sňatek «je příslibem štěstí pro druhého syna krále i pro zájmy národa, neboť přátelské vztahy mezi královskými rodinami a dvory Pruska a Nizozemí budou stále pevnější».[3] Svatba Frederika a Luisy se uskutečnila 21. května roku 1825 v Berlíně. Nevěstě bylo 17 a ženichovi 28 let. Oslavy v hlavním městě Pruska trvaly šest dní a poté pokračovaly v Bruselu a v Leuven. Do Haagu přibyli novomanželé na podzim. Zpočátku se usadili v paláci na centrálním náměstí Haagu a později přesídlili do rekonstruovaného paláce na ulici Korte Voorhout.

Z manželství vzešli čtyři potomci, dva synové však zemřeli ještě jako děti:

• Vilemína Frederika Alexandrina Anna Luisa (1828–1871) – ∞ 1851 švédský král Karel XV.
• Vilém (1833–1834)
• Frederik (1836–1846)
• Vilemína Frederika Anna Alžběta Marie (1841–1910) – ∞ 1871 Vilém Adolf Maximilián Karel, 5. kníže zu Wied (1845–1907)

V rodině se hovořilo německy, rovněž služebnictvo komunikovalo s princeznou v její mateřštině.

V roce 1838 získali několik majetků ve Vassenaru. Zámek De Paauw, který se původně využíval jako letní sídlo, se nakonec stal jejich stálou rezidencí. Její zahrady projektovali v souladu s Luisinými přáními vyhlášení zahradní architekti Eduard Petzold a Jan David Zocher. Roku 1846 Frederik získal rovněž zámek u města Bad Muskau s parkem Muzakowski – krajinářským parkem v anglickém stylu. Tento zámek využíval jako dům pro hosty.

Sídlo De Paauw

Do politiky se princezna nevměšovala. Vedla obšírnou korespondenci se svými sourozenci, často u nich pobývala na dlouhodobých návštěvách, především u sester Šarloty (ruská carevna Alexandra Fjodorovna) v Rusku, u bratra v Prusku a po svatbě dcery Luisy i ve Švédsku. Navštěvovala také manželovy slezské statky.

V roce 1869 podle příkladu své švagrové, pruské královny Augusty založila útulek pro chlapce v Haagu a posléze i internátní školu pro dívky v Arnhemu.

Poslední léta života se Luisa potýkala s vleklou chorobou, s níž se léčila ve švýcarských a německých lázních. Zemřela 6. prosince roku 1870 ve věku 62 let ve svém domě De Paauw. Pohřbena byla 21. prosince v královské hrobce v Nieuwe Kerk v Delft. Manžel ji přežil o jedenáct let a zemřel jako nejstarší člen nizozemské královské rodiny.

16. dubna roku 1827 byla na počest princezny Luisy nazvána ulice Luisenstrasse v centru Berlína.