Žofie Dorotea Hannoverská

Pruská královna Žofie Dorotea Hannoverská

28. listopadu roku 1706 se Žofie za tohoto svého bratrance, pruského kurprince a následníka pruského trůnu Fridricha Viléma provdala; sňatek byl dohodnut především s přispěním babičky obou snoubenců, Žofie Hannoverské. Fridrich Vilém po smrti svého otce, vévody Fridricha (25. února roku 1713), usedl na pruský trůn jako král Fridrich Vilém I.

V manželství spolu žili dva zcela rozdílní lidé: intelektuální Žofie Dorotea, milující hudbu, zajímající se o umění, literaturu a módu, a spartánsky založený princ, jehož největší vášní byla armáda a správa země, která se pod jeho panováním stal vysoce prosperujícím státem. Na politické záležitosti Žofie Dorotea vliv neměla. Manželství královského páru bylo velmi disharmonické, plné střetů především pro rozdílný přístup k dětem; přes tyto rozdíly pečovala Žofie Dorotea oddaně o manžela v jeho nemocech.

Dvě nejstarší děti Žofie Dorotey - Vilemína a Fridrich Vilém na portrétu od Antoina Pesne

Z manželství vzešlo čtrnáct potomků, sedm synů a sedm dcer, čtyři z nich však zemřeli v útlém věku:

• Fridrich Ludvík (1707–1708);
• Vilemína (1709–1758), ∞ 1731 markrabě Fridrich III. Braniborsko-Bayreuthský, z manželství se narodila jedna dcera;
• Fridrich Vilém (1710–1711);
• Fridrich Vilém (1712–1786), pozdější pruský král, ∞ 12. června 1733 Alžběta Kristina Brunšvicko-Bevernská, manželství zůstalo bezdětné;
• Šarlota(1713–1714);
• Bedřiška Luisa (1714–1784), ∞ 30. května 1729 markrabě Karel Vilém Fridrich Braniborsko-Ansbašský, z manželství se narodili dva synové;
• Filipína Šarlota (1716–1801), ∞ 1733, vévoda Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský, z manželství se narodilo třináct dětí;
• Karel (1717–1719);
• Žofie Dorota (1719–1765), ∞ 1734 markrabě Braniborsko-schwedtský Fridrich Vilém, z manželství se narodili tři synové a dvě dcery;
• Luisa Ulrika (1720–1782), ∞ 1744 švédský král Adolf I. Fridrich, z manželství se kromě prvního mrtvě narozeného dítěte narodili tři synové a dcera;
• August Vilém (1722–1758), ∞ 1742 Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská; z manželství se narodili dcera a tři synové, z nichž nejstarší Fridrich Vilém se stal jako Fridrich Vilém II. pruským králem;
• Anna Amálie (1723–1787), ∞ 1743 baron Fridrich von der Trenck, tajný sňatek byl anulován;
• Jindřich (1726–1802), ∞ 1752 Vilemína Hesensko-Kasselská, manželství zůstalo bez potomků;
• August Ferdinand (1730–1813), ∞ 1755 Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská, z manželství se narodilo pět synů a dvě dcery;

Od roku 1712 žila Žofie Dorotea na zámku Monbijou. Zde se často setkávala se svým synem Fridrichem, jenž ji velmi miloval a ctil a na něhož měla velký vliv; mohl využívat zdejší knihovnu a zabývat se věcmi, které byly jeho otci proti mysli. Žofie Dorotea velmi trpěla tyranským přístupem manžela k synovi, který se jí po povahové stránce velmi podobal; dramatický vztah otce a syna vyústil ve Fridrichův útěk. Žofie Dorota o plánovaném útěku korunního prince věděla a dostávala od něj dopisy, když byl po nezdařené akci uvězněn v pevnosti Küstrin.

Silný vztah Fridricha k matce se projevil i po jeho nástupu na trůn v roce 1740, kdy Žofie Dorotea nebyla zvána královnou-vdovou, ale dostala titul královna matka a byla nadále první dámou na pruském dvoře před Fridrichovou manželkou Alžbětou Kristinou.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Dorotea Hannoverská na Wikimedia Commons
• Korespondence Fridricha Velkého s jeho matkou Žofií Doroteou (francouzský originální text)
• Tripota
• Rodokmen
• Žofie Dorotea na stránkách genealogy.euweb

Pruská královna
Předchůdce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská	1713–1740 Žofie Dorotea Hannoverská	Nástupce: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská

Braniborská kurfiřtka
Předchůdce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská	1713–1740 Žofie Dorotea Hannoverská	Nástupce: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská

Neuchâtelská kněžna
Předchůdce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská	1713–1740 Žofie Dorotea Hannoverská	Nástupce: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská