Vilém VIII. Hesensko-Kasselský
Vilém VIII. (10. března 1682 – 1. února 1760) vládl německému lankrabství Hesensko-Kasselsko od roku 1730 až do své smrti, nejprve jako regent (1730–1751) a poté jako lankrabě (1751–1760).
Vilém VIII. Hesensko-Kasselský | |
---|---|
Doba vlády | 1730–1760 |
Narození | 10. března 1682 |
Kassel | |
Úmrtí | 1. února 1760 (ve věku 77 let) |
Rinteln | |
Pohřben | Martinskirche (Kassel) |
Předchůdce | Frederik I. Švédský |
Nástupce | Fridrich II. Hesensko-Kasselský |
Manželka | Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská |
Potomci | Fridrich II. Hesensko-Kasselský |
Dynastie | Hesenští |
Otec | Karel I. Hesensko-Kasselský |
Matka | Marie Amálie Kuronská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se v Kasselu jako sedmý syn Karla I. Hesensko-Kasselského a Marie Amálie Kuronské. Poté, co se jeho starší bratr Frederik stal králem Švédska v roce 1720 a otec zemřel v roce 1730, stal se de facto vládcem Hesenska-Kassela. Oficiálně se však stal lankrabětem až po bratrově smrti 25. března 1751.
O pět let později začala sedmiletá válka a Vilém se spojil s Pruskem a Británií. Hesensko-Kasselsko se ocitlo uprostřed válečných tažení a hned několikrát bylo obsazeno Francií. Vilém byl blízký přítel jakpruského krále Fridricha II. Velikého, tak římsko-německého císaře Karla VII.
Jeho druhý syn a nástupce Fridrich II. konvertoval ke katolictví, což Viléma donutilo k restrikcím proti katolíkům v kalvinistickém lankrabství a k předání hrabství Hanau vnukovi Vilémovi.
Během své vlády začal Vilém stavět zámek Wilhelmsthal v Caldenu a sbírat obrazy.
- Zámek Wilhelmsthal
Rodina
V roce 1717 se Vilém oženil s Dorotou Vilemínou (20. března 1691 – 17. března 1743), nejstarší dcerou vévody Sasko-Zeitzského Mořice Viléma. Měli celkem tři děti: Karla (21. srpna 1718 – 17. října 1719); Fridricha II.; a Marii Amálii (7. července 1721 – 19. listopadu 1744). Vilém zemřel v Rintelnu v roce 1760.
Vývod z předků
Mořic Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Vilém V. Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Anežka ze Solms-Laubachu | ||||||||||||
Vilém VI. Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Filip Ludvík II. z Hanau-Münzenbergu | ||||||||||||
Amálie Alžběta z Hanau-Münzenbergu | ||||||||||||
Kateřina Belgica Nasavská | ||||||||||||
Karel I. Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Jan Zikmund Braniborský | ||||||||||||
Jiří Vilém Braniborský | ||||||||||||
Anna Pruská | ||||||||||||
Hedvika Žofie Braniborská | ||||||||||||
Fridrich IV. Falcký | ||||||||||||
Alžběta Šarlota Falcká | ||||||||||||
Luisa Juliana Oranžská | ||||||||||||
Vilém VIII. | ||||||||||||
Gotthard Kuronský | ||||||||||||
Vilém Kuronský | ||||||||||||
Anna Meklenburská | ||||||||||||
Jakub Kuronský | ||||||||||||
Albrecht Fridrich Pruský | ||||||||||||
Sofie Pruská | ||||||||||||
Marie Eleonora Klevská | ||||||||||||
Marie Amálie Kuronská | ||||||||||||
Jan Zikmund Braniborský | ||||||||||||
Jiří Vilém Braniborský | ||||||||||||
Anna Pruská | ||||||||||||
Luisa Šarlota Braniborská | ||||||||||||
Fridrich IV. Falcký | ||||||||||||
Alžběta Šarlota Falcká | ||||||||||||
Luisa Juliana Oranžská | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku William VIII, Landgrave of Hesse-Kassel na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém VIII. Hesensko-Kasselský na Wikimedia Commons
- Hugo Brunner (1898), "Wilhelm VIII. ", Allgemeine Deutsche Biographie (ADB) (německy), 43, Lipsko: Duncker & Humblot, pp. 60–64
- Reinhard Dietrich (1996) (německy). Die Landesverfassung in dem Hanauischen = Hanauer Geschichtsblätter 34. Hanau. ISBN 3-9801933-6-5
- Bernhard Schnackenburg (2000) (německy). Landgraf Wilhelm VIII. von Hessen-Kassel, Gründer der Kasselerer Gemäldegalerie . In: Heide Wunder (Ed.): Kassel im 18. Jahrhundert . Kassel. 71–87.
- Wolf von Both / Hans Vogt (Ed.) (1964) (německy). Landgraf Wilhelm VIII. von Hessen-Kassel. Ein Fürst der Rokokozeit = Veröffentlichungen der Historischen Kommission für Hessen und Waldeck, Bd. 27,1 / Schriften zur Hessischen Kulturgeschichte, Bd. 1. Mnichov.
- Franz Carl Theodor Piderit (1844) (německy). Geschichte der Haupt- und Residenzstadt Kassel S. 304 a násl.