Franz Kuefstein

Zámek Greillenstein, hlavní rodové sídlo v Dolním Rakousku

Pocházel ze starobylého rakouského šlechtického rodu, byl synem hraběte Jana Ferdinanda z Kuefsteinu (1752–1818), vídeňského městského hejtmana, po matce byl potomkem rodu Colloredů. Narodil se jako čtvrtý a nejmladší potomek, měl dva starší bratry, kteří zemřeli v dětství, sestra Marie Anna (1782–1824) se provdala do rodu Küenburgů. Studoval práva a na konci napoleonských válek krátce sloužil v armádě. Vojsko opustil v hodnosti poručíka a od roku 1815 působil v diplomatických službách. Zastával nižší funkce na vyslanectvích v Madridu, Stockholmu a Stuttgartu. Později byl vyslancem v Hannoversku (1833–1839), Hesensku (1839–1843) a nakonec dlouholetým vyslancem v Sasku (1843–1856). Po návratu do Vídně byl jmenován nejvyšším maršálkem císařského dvora (1856–1871). V letech 1864–1865 dočasně vykonával také funkci císařského hofmistra namísto prince Karla Lichtenštejna, který několikrát požadoval o uvolnění z úřadu ze zdravotních důvodů. V roce 1861 byl Kuefstein jako majitel fideikomisu jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny a v letech 1870–1871 byl jejím předsedou. Byl též c.k. tajným radou (1844), komořím, byl také držitelem dědičných úřadů nejvyššího komořího nad stříbry v Horních a Dolních Rakousích a v roce 1843 získal čestné občanství ve Vídni.

V roce 1830 se ve Vídni oženil s hraběnkou Guidobaldinou Paarovou (1807–1874), dcerou knížete Jana Karla Paara a dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu pět dětí, dvě nejstarší dcery zemřely v dětství, pokračovateli rodu byli synové Karel Ferdinand (1838–1925) a František Serafín (1841–1918).

Majetkem rodu bylo několik panství v Dolních Rakousích, hlavním rodovým sídlem byl zámek Greillenstein.