Ludmila Šimáčková

Narodila se v Praze v české rodině paliče vína a sládka Adolfa Křížka a Marie Kateřiny Křížkové, domácky byla nazývána Liduška či Uška. Otec v té době pracoval v domě čp. 269/I U Halánků na pražském Starém Městě, ve vinopalně vlastněné a provozované vdovou Annou Fingerhutovou (Náprstkovou). Sympatizovala s českou národní myšlenkou a čile se zapojovala do veřejného a spolkového života. Zde se seznámila s jejím synem, Vojtou Náprstkem, se kterým se sblížili. Pokrokově smýšlející Náprstek Ludmilu uvedl do společnosti českých emancipovaných žen, usilujících o národní uvědomění a možnosti lepšího vzdělávání žen a dívek. Z manželství s Náprstkem nakonec sešlo, především vlivem jeho silně dominantní matky, se kterou by živelná Křížková nedokázala vyjít.

Křížková se 26. října roku 1863 provdala za novináře a vydavatele Františka Šimáčka, vydavatele časopisu Posel z Prahy a člena redakce Národních listů[2], kterého poznala při společenských setkání v domě u Náprstkových.

Stala se členkou Spolku svaté Ludmily, prvního českého ženského spolku. Ten si dal za cíl zaopatřit zejména válečné, vdovy a matky samoživitelky, které po ztrátě manžela nebyly schopny zajistit sobě a svým dětem obživu, a často tak upadaly do chudoby. Z gesce spolku byla pro tyto ženy otevřena řemeslná a obchodní škola.

V roce 1862 absolvoval Náprstek cestu na Světovou výstavu do Londýna, ze které s sebou do Čech přivezl celou řadu artefaktů a moderních technických vymožeností, včetně mechanického šicího stroje. Ten pro ženy představoval podstatné ušetření práce při domácích činnostech a pro řadu z nich mohl být zdrojem samostatného výdělku.

Ludmila Šimáčková se osobně účastnila Náprstkovy demonstrace šicího stroje, byla produktem nadšena a rozhodla se v Praze otevřít vlastní obchod prodávající šicí stroje. Téhož roku, opět ve spojení s Náprstkem a širokým okruhem pokrokových žen, spoluzaložila ženský spolek Americký klub dam, sídlící v domě U Halánků. S pomocí Vojty Náprstka a jeho kontaktů ve Spojených státech se jí povedlo sjednat zastoupení americké společnosti Wheeler a Wilsons a roku 1865 ve Spálené ulici. čp. 112/II otevřela první prodejnu[3]. Brzy po té již Šimáčková v klubu přednášela a své přednášky také vydala tiskem.[4].

Její obchod se za dobu své existence potýkal s finančními problémy, neboť se v té době šicí stroj ukázal pro řadu českých žen jako příliš nákladná investice. Po několika stěhováních na adresách na pražském Starém a Novém Městě obchod Šimáčkové definitivně zanikl roku 1870[5].

Roku 1871 se Šimáčková rovněž podílela spolu s Karolínou Světlou, Emílií Bártovou či Věnceslavou Lužickou na vzniku tzv. Ženského výrobního spolku českého. navazujícího a rozvíjejícího činnost Spolku svaté Ludmily.

František Šimáček získal v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 mandát poslance Českém zemském sněmu[6] za stranu staročechů.

Její sestra Josefa Křížková, která v domě Náprstkových pracovala, se pak roku 1875, po smrti Anny Fingerhutové, za Vojtu Náprstka provdala.

Ludmila Šimáčková zemřela 4. července 1879 v Praze ve věku 34 let, pravděpodobně na tuberkulózu. Byla pohřbena v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech[7]. Ve stejném hrobě je pohřben také její manžel a další příbuzní.

Vdala se za novináře Františka Šimáčka, původem z Kostelce nad Labem. Svatba se konala 26. října 1863 v kostele sv. Jiljí. Roku 1864 se narodil první syn Jaroslav, v roce 1866 se narodil druhý syn Bohuslav.[8] Šimáček po Ludmilině smrti založil úspěšné nakladatelství, vydávající například magazín Světozor. Na sklonku života v roce 1882 se podruhé oženil s vdovou Jansovou Tsadlerovou (1851-1885) a podruhé ovdověl.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludmila Šimáčková
• Ženský výrobní spolek