Ležky

Ležky
	Celkový pohled na Ležky z Kapucínu
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Lubenec
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	50°7′26″ s. š., 13°21′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	104 (2011)[1]
Katastrální území	Ležky (3,04 km²)
PSČ	439 83
Počet domů	46 (2011)[1]
	Ležky
Další údaje
Kód části obce	80837
Kód k. ú.	680834
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ležky jsou vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 kilometru východně od Lubence. Vede tudy železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou a silnice I/6. Ležky jsou také název katastrálního území o rozloze 3,04 km².[2]

Název

Název vesnice je odvozen buď z osobního jména ve významu ves Ležkovy rodiny, nebo ze spojení ves ležků (lhářů). V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Lescah (1057), de Lzek (1318), de Lezek (1395), Lessky (1396), z Ležek (1428), v Ležkách (1444), do Ležek (1474), při dvoře Lesskovwskym (1656), Leskau nebe Leschek (1787), Leschkau (1846) a Lešky nebo Leschkau (1854).[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1057 a nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly. V období let 1316–1318 byla vesnice rozdělena na pět zemanských statků, ale v roce 1395 patřila pouze Mikešovi z Hedčan. Po Mikešově smrti před rokem 1454 zdědili Hedčany Tistové z Libštejna, ale nový majitel Ležek není znám. Mikeš nebo některý z jeho dědiců zde zřejmě postavili tvrz, která se připomíná v roce 1474 za Jana Chotka z Chotkova a v roce 1543, kdy ji Václav Chotek z Chotkova nechal zapsat do obnovených desk zemských.[4] Václav měl syny Jana, Jiřího a Zikmunda, kteří roku 1568 panství prodali Kateřině Herštejnské z Kolovrat. Kateřina Ležky převedla na manžela Jiříka Herštejnského z Velhartic, který je roku 1584 prodal Griseldě Švamberkové z Lobkovic. Od té doby byly až do roku 1651 součástí chyšského panství.[5]

Griseldin syn Bohuchval Berka z Dubé a Lipé se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl v letech 1620–1621 zkonfiskován veškerý majetek. V jeho soupisu se v Ležkách uvádí tvrz, poplužní dvůr a ovčín. Chyši koupil Jiří Vilém Michna z Vacínova[4] a od roku 1651 byly Ležky z jejího panství vyčleněny pro Zikmunda Norberta z Vacínova. Zikmund se však zadlužil a v odhadní listině se zdejší tvrz uvádí jako „přestavěna z bývalé věže“.[5] Panství potom do roku 1667 patřilo Petru Cetlovi z Lilienberka, po něm Wallisům a od roku 1756 Štampachům. Někdy v té doby přestaly být Ležky samostatným panstvím, a tvrz zanikla. Stávala zřejmě v areálu hospodářského dvora.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 342 obyvatel (z toho 163 mužů), z nichž bylo 337 Němců a pět cizinců. Až na jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 360 obyvatel: dva Čechoslováky, 355 Němců a tři cizince. S výjimkou jednoho evangelíka všichni byli římskými katolíky.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[8][9]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	396	406	372	380	349	342	360	191	195	188	163	115	120	104
Domy	59	64	64	68	65	65	67	53	66	46	47	54	57	46

Pamětihodnosti

Kaple Panny Marie[10]
Na kopci jeden kilometr východně od vesnice se nachází Kapucínské skály, přístupné po značce naučné stezky.
V budově bývalého pivovaru bylo roku 2019 otevřeno soukromé muzeum Státní bezpečnosti.[11]
Smírčí kříž

Galerie

Smírčí kříž u vsi
Rybník s kopcem Kapucín v pozadí
Kaple na návsi
Příkop hradiště na kopci Kapucín
Bývalý pivovar

Reference

Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-01.
PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Ležky, s. 515–516.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Ležky – tvrz, s. 262.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Nepomyšle, s. 366.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.
Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-28]. Identifikátor záznamu 375836564 : Kaple Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
PELIKÁN, Aleš. Bývalý pivovar v Ústeckém kraji se proměnil v muzeum StB. Novinky.cz [online]. 2019-07-16 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ležky na Wikimedia Commons
Katastrální mapa katastru Ležky na webu ČÚZK

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-1] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[Katastr-2] Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-01.

[profous-3] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Ležky, s. 515–516.

[andel-4] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Ležky – tvrz, s. 262.

[sedlacek-5] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Nepomyšle, s. 366.

[sldb1921-6] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.

[sldb1930-7] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.

[Obyvatele-8] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.

[obyvatele2013-9] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.

[10] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-28]. Identifikátor záznamu 375836564 : Kaple Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

[pelikan-11] PELIKÁN, Aleš. Bývalý pivovar v Ústeckém kraji se proměnil v muzeum StB. Novinky.cz [online]. 2019-07-16 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online.