Ležky

Ležky jsou vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 kilometru východně od Lubence. Vede tudy železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou a silnice I/6. Ležky jsou také název katastrálního území o rozloze 3,04 km².[2]

Ležky
Celkový pohled na Ležky z Kapucínu
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLubenec
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°7′26″ s. š., 13°21′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel104 (2011)[1]
Katastrální územíLežky (3,04 km²)
PSČ439 83
Počet domů46 (2011)[1]
Ležky
Další údaje
Kód části obce80837
Kód k. ú.680834
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice je odvozen buď z osobního jména ve významu ves Ležkovy rodiny, nebo ze spojení ves ležků (lhářů). V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Lescah (1057), de Lzek (1318), de Lezek (1395), Lessky (1396), z Ležek (1428), v Ležkách (1444), do Ležek (1474), při dvoře Lesskovwskym (1656), Leskau nebe Leschek (1787), Leschkau (1846) a Lešky nebo Leschkau (1854).[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1057 a nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly. V období let 1316–1318 byla vesnice rozdělena na pět zemanských statků, ale v roce 1395 patřila pouze Mikešovi z Hedčan. Po Mikešově smrti před rokem 1454 zdědili Hedčany Tistové z Libštejna, ale nový majitel Ležek není znám. Mikeš nebo některý z jeho dědiců zde zřejmě postavili tvrz, která se připomíná v roce 1474 za Jana Chotka z Chotkova a v roce 1543, kdy ji Václav Chotek z Chotkova nechal zapsat do obnovených desk zemských.[4] Václav měl syny Jana, Jiřího a Zikmunda, kteří roku 1568 panství prodali Kateřině Herštejnské z Kolovrat. Kateřina Ležky převedla na manžela Jiříka Herštejnského z Velhartic, který je roku 1584 prodal Griseldě Švamberkové z Lobkovic. Od té doby byly až do roku 1651 součástí chyšského panství.[5]

Griseldin syn Bohuchval Berka z Dubé a Lipé se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl v letech 1620–1621 zkonfiskován veškerý majetek. V jeho soupisu se v Ležkách uvádí tvrz, poplužní dvůr a ovčín. Chyši koupil Jiří Vilém Michna z Vacínova[4] a od roku 1651 byly Ležky z jejího panství vyčleněny pro Zikmunda Norberta z Vacínova. Zikmund se však zadlužil a v odhadní listině se zdejší tvrz uvádí jako „přestavěna z bývalé věže“.[5] Panství potom do roku 1667 patřilo Petru Cetlovi z Lilienberka, po něm Wallisům a od roku 1756 Štampachům. Někdy v té doby přestaly být Ležky samostatným panstvím, a tvrz zanikla. Stávala zřejmě v areálu hospodářského dvora.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 342 obyvatel (z toho 163 mužů), z nichž bylo 337 Němců a pět cizinců. Až na jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 360 obyvatel: dva Čechoslováky, 355 Němců a tři cizince. S výjimkou jednoho evangelíka všichni byli římskými katolíky.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[8][9]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 396406372380349342360191195188163115120104
Domy 5964646865656753664647545746

Pamětihodnosti

  • Kaple Panny Marie[10]
  • Na kopci jeden kilometr východně od vesnice se nachází Kapucínské skály, přístupné po značce naučné stezky.
  • V budově bývalého pivovaru bylo roku 2019 otevřeno soukromé muzeum Státní bezpečnosti.[11]
  • Smírčí kříž

Galerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-01.
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Ležky, s. 515–516.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Ležky – tvrz, s. 262.
  5. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Nepomyšle, s. 366.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.
  10. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-28]. Identifikátor záznamu 375836564 : Kaple Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  11. PELIKÁN, Aleš. Bývalý pivovar v Ústeckém kraji se proměnil v muzeum StB. Novinky.cz [online]. 2019-07-16 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.