Žihle

Žihle
	Kostel svatého Václava
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0325 559695
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Kralovice
Okres (LAU 1)	Plzeň-sever (CZ0325)
Kraj (NUTS 3)	Plzeňský (CZ032)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	50°2′42″ s. š., 13°22′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 290 (2022)[1]
Rozloha	39,84 km²
Nadmořská výška	448 m n. m.
PSČ	331 65
Počet domů	450 (2021)[2]
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Žihle 53; 331 65 Žihle ; podatelna@obec-zihle.cz
Starosta	František Procházka
	Oficiální web: www.obec-zihle.cz
	Žihle
Další údaje
Kód obce	559695
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žihle (německy Scheles) je obec, v severní části okresu Plzeň-sever. V celé obci, která zahrnuje také Hlubokou, Kalec, Nový Dvůr, Odlezly a Přehořov, žije přibližně 1 300[1] obyvatel a její správní území měří 3 985 ha. Katastrální území Žihle měří 943,75 ha a PSČ všech adres je 331 65. Vsí protéká Žihelský potok. Žihle bývala v minulosti městem.

Název

Původní název Žehel nebo podobný byl nejspíš odvozen za základu žeh- a pozdějším jazykovým vývojem se změnil na Žihli. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Scheala (1238), Zel (1268), in Vzehl (1306), Zehel (1351), Zyhel (1352, 1395), Zihel (1370, 1377), Zyehel (1399, 1413), Zziehel (1420), Ziehel (1456), Zihle (1558, 1595), „díl pátej zihelsky“ a Zihell (1596), na Zihli (1599), na Žihli (1603), Zielezy (1654), Schöles, Zelecž a Zihle (1787), Scheles, Zeleč a Zihle (1846) a Žihle nebo německy Schöles (1848).[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1238. Tehdy český král Václav I. směnou za Kožlany s lesem postoupil Žihli plaskému klášteru. Roku 1268 byla uváděna jako trhové místo.

Od husitských válek patřila Žihle k rabštejnskému panství a na městečko byla povýšena v roce 1559 Ferdinandem I. Habsburským. V témže roce byl na místě staré tvrze vystavěn renesanční zámeček, který stojí v obci dodnes. Za třicetileté války byla Žihle dvakrát obsazena (1639, 1645) švédským vojskem a vypálena. Poté bylo místní obyvatelstvo doplněno německými rodinami z okolí Horního Slavkova.

Dne 26. srpna 1923 byla slavnostně otevřena nová školní budova, v roce 1925 byl u nádraží otevřen Národní dům s restaurací a kinem, postavený především z peněz Národní jednoty pošumavské. Kino zahájilo provoz 28. listopadu promítáním filmu Zoro mstitel s Douglasem Fairbanksem v hlavní roli.

Přírodní poměry

Žihle sousedí na severu s Pastuchovicemi, na jihovýchodě s Potvorovem a Přehořovem, na jihu s Odlezly, na jihozápadě s Hlubokou a na západě s Novým Dvorem. Ves leží na východním okraji přírodního parku Horní Střela. V přírodní památce U Báby – U Lomu dva kilometry severozápadně od Žihle jsou obří žulové balvany Dědek a Bába.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 945 obyvatel (z toho 459 mužů), z nichž bylo 176 Čechoslováků, 720 Němců, dvacet Židů a 29 cizinců. Většina se jich hlásila k římskokatolické církvi, ale devět jich patřilo k evangelickým církvím, 78 k církvi československé, 27 k církvi izraelské a jedenáct lidí bylo bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 152 obyvatel: 323 Čechoslováků, 809 Němců, šest Židů a čtrnáct cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také 28 evangelíků, 59 členů církve československé, dvanáct židů, dva příslušníci jiných nezjišťovaných církví a 49 lidí bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Žihle[6]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	731	769	751	765	806[p 1]	945	1152	950	921	917	1020	1191	1268	1244
Domy	117	134	138	144	144	159	232	254	216	219	218	279	303	278

Obecní správa

Znak

Na žádost Jáchyma Šlika z Holejče byly Žihli králem Ferdinandem I. 28. listopadu 1559 obnoveny všechny dřívější svobody a městečko získalo znak. Červený štít nese stříbrnou věžovitou bránu. Spodní část brány je čtverhranná s cimbuřím o pěti stínkách. Brána s klenákem je otevřená a v ní je zlatá mříž vytažená do půlky. Okrouhlá horní část věže má dvě obdélná okna vedle sebe a cimbuří o šesti stínkách. Z oken i vrchu věže šlehají mohutné červenožluté plameny, které vyplňují celou horní polovinu štítu.[8]

Pamětihodnosti

Smírčí kámen

Žihelský zámek stojí v sousedství kostela svatého Václava. Postaven byl po roce 1595 Mikulášem Libštejnským z Kolovrat. Jako panské sídlo přestal sloužit na počátku třicetileté války a okolo roku 1700 byl přestavěn na hostinec.[9]
Kostel svatého Václava
Kostel svatých Filipa a Jakuba
Socha svatého Jana Nepomuckého
Socha svatého Rocha
Socha svatého Jiljí
Usedlosti čp. 6, 14 a 77
Dům čp. 52
Smírčí kámen

Odkazy

Poznámky

Z toho 760 osob národnosti německé a 46 české.[7]

Reference

Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Žihle, Scheles, s. 840.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Plzeň-sever. Dostupné online.
CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář království Českého. Svazek Obvod obchodních komor v Č. Budějovicích, v Plzni a v Chebu. Rokycany: Nákl. vlastním, 1915. 1665 s.
ČAREK, Jiří. Městské znaky v českých zemích. Praha: Academia, 1985. 604 s.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Žihle – tvrz, s. 542–543.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Žihle na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Žihle v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[8] Z toho 760 osob národnosti německé a 46 české.[7]

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[profous-3] PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Žihle, Scheles, s. 840.

[sldb1921-4] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246.

[sldb1930-5] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.

[sldb-6] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Plzeň-sever. Dostupné online.

[Chytil-7] CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář království Českého. Svazek Obvod obchodních komor v Č. Budějovicích, v Plzni a v Chebu. Rokycany: Nákl. vlastním, 1915. 1665 s.

[carek-9] ČAREK, Jiří. Městské znaky v českých zemích. Praha: Academia, 1985. 604 s.

[andel-10] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Žihle – tvrz, s. 542–543.