Lichnovští z Voštic

Lichnovští z Voštic jsou původně slezský šlechtický rod pocházející z Horního Slezska. V roce 1702 byli povýšeni do panského stavu, v roce 1727 do říšského hraběcího stavu a 30. ledna 1773 do pruského knížecího stavu. Platnost pruského knížecího stavu v Rakousku byla potvrzena až v roce 1824.

Lichnovští z Voštic
Knížecí erb Lichnovských z Voštic
ZeměČeské království České království
Tituly
ZakladatelŠtěpán z Voštic, Hanuš Lichnovský z Voštic
Rok založení1377
Současná hlava? (v exilu)

Historie
Zámek Lichnovských v Hradci nad Moravicí

Prvním známým předkem je Štěpán z Voštic, který v roce 1377 zakoupil fojtství v Lędzinách u Pštiny. V 15. století se rod rozdělil na dvě větve: Voštické z Voštic a Lichnovské z Voštic. Zakladatelem Lichnovských se stal Hanuš z Voštic, který v roce 1491 získal Lichnov na Bruntálsku sňatkem s Žofií z Drahotuš, vdovou po Mikuláši II. z Lichnova. Po získáni Lichnova se začal psát jako Hanuš Lichnovský z Voštic.[1]

Od počátku 16. století se příslušníci rodu začali prosazovat ve veřejném životě na Krnovsku a Opavsku. V roce 1532 zde získali Neplachovice, které drželi až do roku 1685. Během reformace přešli Lichnovští k protestantismu a někteří z nich se zúčastnili i českého stavovského povstání. V 17. století a 18. století vynikli z Lichnovských Karel Maxmilián, který se stal přísedícím zemského soudcem a jeho syn František Bernard, který se stal krnovským a později i opavským zemským hejtmanem. On byl 18. srpna 1702 povýšen do panského stavu a v roce 1727 dokonce do stavu hraběcího.[2][3]

Mezi nejvýznamnější členy rodu patřil Eduard Maria Lichnovský z Voštic (1789–1845), který se oženil s Eleonorou Zichy (1795–1873). Z manželství se narodilo sedm dětí z nichž vynikli především synové Felix, Robert, Othenio a Karel Maria.[4]

Po druhé světové válce byl majetek Lichnovských v Československu na základě Benešových dekretů konfiskován. Poslední majitel Hradce nad Moravicí z rodu Lichnovských Vilém se po válce s rodinou odstěhoval do Brazílie.[5]

Karel Alois Lichnovský z Voštic
Markéta Eleonora Lichnovská z Voštic (též polsky jako Małgorzata Lanckorońska, 1863-1954)

Význačné postavy

Erb

V původním erbu byly na červeném štítě vedle sebe dva zelené stonky vinné révy o jednom listu a jednom modrém hroznu. V klenotu bylo stejné znamení jako na štítu a přikryvadla byla červeno-stříbrná. Od roku 1846 používali Lichnovští z Voštic rozšířený erb, ve kterém se původní rodový erb nacházel v (heraldicky) pravém červeném poli a v levém taktéž červeném poli byla stříbrná kostelní korouhev. Erb byl podložen knížecím pláštěm s knížecí korunou. Pod pláštěm byla stuha s heslem Non nobis, Domine, non nobis![6]

Panství rodu ve Slezsku

Ve Slezsku patřila do majetku Lichnovských např.: Chuchelná u Hlučína, Hradec nad Moravicí, Křižanovice nedaleko Ratiboře (od roku 1775), panství Hrabůvka (od 1730), Lubovice (od poloviny 17. století do roku 1723). Roku 1788 Jan Karel Lichnovský založil rodové svěřenství, do kterého v době vrcholu patřilo do majetku rodu Lichnovských:

Lichnovští spravovali svěřenectví (majorát) do roku 1941.[zdroj?] Posledním vlastníkem majorátu byl Vilém Lichnovský, narozený 1. července 1905 v Hradci u Opavy.

Reference
  1. UHLÍŘ, Dušan. Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. In: BRŇOVJÁK, Jiří; GOJNICZEK, Wacław; ZÁŘICKÝ, Aleš. Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek). Ostrava ¡ Katowice: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach, 2011. Dále jen Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. ISBN 978-80-7368-936-0, ISBN 978-83-932082-0-3. S. 289.
  2. Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem, s. 290.
  3. STIBOR, Jiří; MYŠKA, Milan. Lichnovští z Voštic. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996. Dále jen Lichnovští z Voštic. ISBN 80-7042-447-8. S. 81.
  4. ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 142. Dále jen Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české.
  5. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 145.
  6. Lichnovští z Voštic, s. 78.

Literatura
  • KOLÁŘOVÁ, Eva. Zámecká obrazárna knížat Lichnovských. In: GRŮZA, Antonín; VYMĚTALOVÁ, Martina. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2005. ISBN 80-85034-31-X. S. 62–64.
  • MAŠEK, Petr. Modrá krev : minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 161–162.
  • PILNÁČEK, Josef. Rody starého Slezska. 3. vyd. Brno: Ivo Sperát, 2010. 433 s. ISBN 978-80-904312-3-2.
  • RUCKOVÁ, Iveta. Das Adelshaus der Lichnowskys : eine kulturelle Kontinuität. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2007. 163 s. ISBN 978-80-7368-322-1. (německy)
  • STIBOR, Jiří; MYŠKA, Milan. Lichnovští z Voštic. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996. ISBN 80-7042-447-8. S. 78–87.
  • UHLÍŘ, Dušan. Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. In: BRŇOVJÁK, Jiří; GOJNICZEK, Wacław; ZÁŘICKÝ, Aleš. Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek). Ostrava ¡ Katowice: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach, 2011. ISBN 978-80-7368-936-0, ISBN 978-83-932082-0-3. S. 289–302.
  • UHLÍŘ, Dušan. Slezský šlechtic Felix Lichnovský : poslední láska kněžny Zaháňské. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2009. 156 s. ISBN 978-80-7432-014-9.
  • WOLNY, Reinhold. Fürst Felix Lichnowsky (1814-1848) : ein früh vollendetes Ritterleben : zum 150. Jahresgedenken an seine Ermordung im Frankfurter Septemberaufstand 1848. St. Ottilien: EOS-Verlag, 2003. 120 s. ISBN 3-8306-7152-0.
  • ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 140–145.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.