Karel Alois Lichnovský z Voštic

Karel Alois Lichnovský z Voštic (německy Karl Alois Fürst Lichnowsky, 21. června 1761, Vídeň – 15. dubna 1814 tamtéž) byl slezský šlechtic a významný hudební mecenáš a svobodný zednář. Vlastnil statky mj. na Moravě.

Karel Alois Lichnovský z Voštic
Narození21. června 1761 nebo 23. června 1761
Vídeň
Úmrtí15. dubna 1814 (ve věku 52 let)
Vídeň
Povoláníhudební skladatel
ChoťMarie Kristýna z Thun-Hohensteinu
DětiEduard Maria Lichnovský
RodičeJan Karel Bohumil Lichnovský z Voštic a Marie Karolína z Althannu
RodLichnovští z Voštic
PříbuzníMoritz Lichnowsky (sourozenec)
Antonie Lichnowská z Voštic, Karel Maria Lichnovský z Voštic, Felix Lichnovský z Voštic, Robert Lichnovský z Voštic a Othenio Lichnovský (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se 21. června 1761 ve Vídni jako Karel Alois Jan Nepomuk Vincenc Leonhard kníže Lichnovský z Voštic (Karl Alois Johann Nepomuk Vinzenz Leonhard Fürst Lichnowsky). Jeho rodiči byli Jan Karel Lichnovský z Voštic a jeho manželka Marie Karolína z Althannu.

V letech 1776–1782 studoval práva na Lipské univerzitě a na univerzitě v Göttingenu. V Göttingenu posléze navázal kontakt s varhaníkem a hudebním badatelem Johannem Nikolausem Forkelem. Byl velikým podporovatelem umění, zejména hudby. Byl znám především svými kontakty např. s Wolfgangem Amadeem Mozartem, s nímž sdílel členství v zednářské lóži Ludwigem van Beethovenem a také s Johannem Wolfgangem von Goethe.[1][2]

Rodina

Karel Alois byl ženatý s Vilemínou Kristýnou z Thun-Hohensteinu (1765-1841), dcerou hraběte Františka Josefa z Thun-Hohensteinu a jeho manželky Marie Vilemíny, rozené hraběnky z Ulfeldu. Sňatek se uskutečnil 25. listopadu 1788 ve Vídni a manželům se narodil jediný syn Eduard Maria, pozdější dědic titulu, historik a autor spis Geschichte des Hauses Habsburg.

V některých genealogiích se uvádí, že se Karel Alois po smrti své manželky podruhé oženil s Katharinou Leinböckovou. Ve skutečnosti se však nejednalo od manželství, nýbrž o blízký vztah.

Beethovenovy dedikace

Beethoven věnoval hraběti Lichnovskému sedm svých skladeb:

  • Tři klavírní tria op. 1 (1793)
  • Klavírní variace na „Quant’è più bello“ z opery Giovanniho Paisiella „La Molinara“ WoO 69 (1795)
  • Klavírní sonáta c moll op. 13 "Patetická" (1798)
  • Klavírní sonáta As dur op. 26 (1801)
  • Symfonie č. 2 D dur op. 36 (1802)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Lichnowsky na německé Wikipedii.

  1. ZLÁ (RUCKOVÁ), Iveta. Das Adelshaus der Lichnowskys. Eine kulturelle Kontinität. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. 164 s.
  2. FIALA-FÜRST, Ingeborg. Kurze Geschichte der deutschmährischen Literatur. [s.l.]: Univerzita Palackého v Olomouci 115 s. Dostupné online. ISBN 9788024428512. (německy)

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.