Nieboczowy

Nieboczowy (česky též Nebočov[1], německy Niebotschau) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Wodzisław v gmině Lubomia. Leží na území historického Horního Slezska mezi Ratiboří (12 km) a Vladislaví (8 km).

Nieboczowy
Kostel a náměstí v nových Nieboczowech
Poloha
Souřadnice	50°0′31″ s. š., 18°20′32″ v. d.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Wodzisław
Gmina	Lubomia
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	0,37 km²
Počet obyvatel	200 (2018)
Hustota zalidnění	540,54 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané
Náboženské složení	římští katolíci
Správa
Status	starostenství
Starosta	Wacław Błaszczok
Vznik	2017
Oficiální web	nieboczowy.com.pl
Telefonní předvolba	32
PSČ	44-360 (Lubomia)
Označení vozidel	SWD
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice byla založena v první polovině 13. století (první zmínka pochází z roku 1240) a původně se nacházela na pravém břehu Odry zhruba 6 km jižně od Ratiboře. Vzhledem k tomu, že byla Ratiboř a další města na dolním toku Odry (Opolí, Vratislav) několikrát postižena velkými povodněmi (nejsilněji v roce 1997), bylo rozhodnuto o výstavbě poldru Racibórz Dolny rozkládajícího se mj. na místě obcí Nieboczowy a Ligota Tworkowska. Výstavba poldru začala v roce 2012 a obě vesnice byly postupně likvidovány. K 1. lednu 2017 původní Nieboczowy oficiálně zanikly.[2]

Současně s likvidací začala výstavba „nových Nieboczowů“ na ploše 37 ha na území Dąbrówky, části obce Syrynia, zhruba 7 km jihozápadně od původní vesnice. Nová vesnice vznikla podle jednotného architektonického plánu včetně kostela (vysvěcen v srpnu 2018), hřbitova, parku s rekreačním vybavením, sportovního a kulturního střediska (ukončeno na jaře 2019). Byly zrekonstruovány všechny boží muky a kříže, jež se nacházely ve vsi, a ulice získaly stejná jména jako v původní obci. Domy mohly být postaveny podle jednoho ze tří návrhů. K financování celého projektu, který stál celkově 58 mil. zlotých (362,5 mil. Kč), přispěla půjčkou Světová banka. Do nových Nieboczowů se přestěhovalo okolo 200 z 550 původních obyvatel.[3][4][5]